30. října 2016

Historie zámku v Červené Řečici na Pelhřimovsku se začala psát ve 13. století. Tehdy si tu pražští biskupové postavili tvrz, která se rozrostla na gotický hrad. Největších proměn se sídlo dočkalo poté, co přešlo do světských rukou. Stal se z něj zámek s bohatou sgrafitovou výzdobou. Ta pochází ze 16. století a u jejího zrodu stálo panstvo z rodu Leskovců. Jejich dílem je i u zámků nevídané opevnění. Které ovšem nemělo ani tak obranný charakter, ale bylo spíš demonstrací síly, moci a bohatství majitelů. Jeho součástí je rovněž malá věžička s hladomornou, z níž podle pověsti na Dušičky vychází průvod mrtvých do nedalekého kostela ve vsi na černou mši. Vybavení na zámku zatím chybí, ale přesto stojí jeho prostory za prohlídku. Obzvlášť, když si ji můžete dopřát i mimo hlavní turistickou sezónu.

Karlův most býval stovky let jediným pojítkem mezi vltavskými břehy. Kráčeli po něm významní hosté, ale i švédští vojáci během třicetileté války. Právě oni poničili reliéf na průčelí Staroměstské mostecké věže, jehož zbytky se nedávno pokoušeli potápěči najít na dně Vltavy. Ty sice neobjevili, ale zato byly vyloveny části stavebního materiálu a dlažby z Juditina i Karlova mostu a úlomky soch, které zničila velká povodeň v roce 1890. Díky výsledkům jejich snažení dnešní stavitelé žasnou nad umem svých středověkých předchůdců, kteří vybudovali Juditin most. Nejvzácnější poklady vylovené ze dna najdeme v už zmíněné mostecké věži. Z jejího ochozu se taky porozhlédneme po krásách naší metropole. A zavzpomínáme na Otce vlasti, kterému za vznik Karlova mostu vděčíme.

Hrad Kámen, gotická stavba z poloviny 13. století, původně sloužil jako lovecký. Od roku 1974 ale láká především milovníky motorismu. Jsou na něm totiž vystaveny poklady ze sbírky Jana Čejchana. Motokola a mopedy shromažďuje už čtyři desítky let. V expozici najdete stroje, které spatřily světlo světa za první republiky, ale i mnohem mladší. Nejstarším a taky nejvzácnějším kouskem mezi těmi vystavenými je motokolo, které vzniklo přidáním motoru na obyčejný bicykl. Tahle vozítka byla důsledkem poptávky po co nejlevnějších jednostopých motorových vozidlech. Po druhé světové válce se motokola proměnila v mopedy. Zmenšil se objem motoru na 50 kubických centimetrů, ale šlapadla zůstala. Tahle přibližovadla se vyráběla po celém světě.

V Rakovníku žila a tvořila řada umělců. K těm nejznámějším bezpochyby patřil Zikmund Winter. Ve městě působil jako kantor, učil na tamní reálce. Zeměpis, dějepis a příležitostně taky češtinu a němčinu. A byl prý mezi žáky velmi oblíbený. Navíc se intenzivně zapojoval do společenského a kulturního života. Byl členem mnoha spolků – studentského, pěvecko-hudebního či Měšťanské besedy. A věnoval se rovněž záchraně historických památek. Jenže pak objevil poklady v místním archivu a všechen svůj volný čas věnoval jejich studování. Získané informace použil i ve svých povídkách, z nichž nejslavnější je Nezbedný bakalář. Ten se natolik zalíbil herci Zdeňkovi Štěpánkovi, že podle ní napsal divadelní hru uváděnou dokonce na prknech jedné ze scén Národního divadla.

V muzeu řemesel v Kolovči se přesuneme do časů našich předků. Zhruba sedm tisíc exponátů připomíná běžná i méně známá řemesla a představuje taky řadu unikátních výrobků. U zrodu celé expozice stála vášeň tatínka Martina Volfa. Ten sbíral hodiny a společně pak začali svůj zájem rozšiřovat i na výtvory mistrů dalších profesí. Letos slaví jejich expozice už dvacáté narozeniny. Při prohlídce si můžeme zavzpomínat třeba na to, jak neradi jsme kdysi chodili k zubaři nebo obdivovat unikátní nástražný systém na vlky či hodně zvláštní pastičku na myši. Řemesel, která jsou tady zastoupena, je na sedm desítek. A některá známe spíš jen z doslechu. Nechybějí samozřejmě ani poklady z kolekce časoměřičů Martinova tatínka. Jeden stroj třeba zdobíval věž místní radnice.

Drnovice nedaleko Vyškova znají nejspíš hlavně milovníci kopané. Vesnička se zhruba dvěma tisícovkami obyvatel byla možná tou nejmenší na světě, v níž se hrála nejvyšší fotbalová soutěž v zemi, a dokonce i utkání evropských pohárů. Tahle slavná éra už ovšem patří minulosti. Nicméně důvodů k návštěvě Drnovic je pořád dost. Vypravíme se na místní rozhlednu, z níž můžeme vidět Drahanskou vrchovinu, Chřiby, Hostýnské vrchy, Beskydy a Pálavu. Minout bychom neměli ani chráněnou přírodní lokalitu, systém tůněk, v nichž odborníci objevili devět druhů obojživelníků. A zastavíme se ještě u zámku, který vyrostl v 19. století, ale majiteli se dílo stavitelů nelíbilo. Zjistíme proč.