14. srpna 2016

Hrad v Horšovském Týně nechal poblíž kupecké stezky postavit už ve 13. století pražský biskup Jan II. z Dražic. Církevním sídlem byl až do husitských válek. Pak se jeho majiteli stali pánové z rodu Lobkowiczů. Před polovinou 16. věku vyhořel a jeho tehdejší majitel Jan mladší Popel z Lobkowicz proměnil ruinu v renesanční zámek. Ten po bitvě na Bílé hoře přešel do rukou Trauttmansdorffů, kterým patřil až do druhé světové války. Za nich se dočkal jedinečné sgrafitové výzdoby, ale taky spousty technických vymožeností. Na konci 19. věku si kupříkladu panstvo pořídilo vodovod a na začátku toho minulého nechalo elektrifikovat křišťálový lustr. Zajímavý kousek najdeme i v kuchyni. Sporák, který byl vyrobený v roce 1925 ve Vídni, nejen vařil, ale zároveň ohříval vodu.

V dílně Miroslava Kůse v Kašperských Horách to voní dřevem a taky tak trochu starými časy. Vyučený truhlář se totiž už před lety vrhl na restaurování starého nábytku a dalších pokladů po předcích. Dokonce i do výroby replik. Tak věrných, že je od originálu na první pohled často nerozeznají ani zkušení odborníci. Dozvíme se, jaké skvosty rukama mistra tohohle řemesla prošly a co všechno je potřeba udělat, aby se jim vrátil zašlý lesk. Tak třeba v betlému Prokopa Macka z roku 1859 chyběla svatá rodina. A vytvořit novou, která by se hodila ke zbytku díla, znamenalo mimo jiné dobře poznat styl práce jeho autora. V místním muzeu si pak prohlédneme kašperskohorskou gotickou archu. Je to skříňový oltář, tedy přesněji řečeno, replika k nerozeznání od toho původního. Samozřejmě z dílny Miroslava Kůse.

Jednou z nejstarších osad v okolí Ledče nad Sázavou jsou Chřenovice. Založili je pravděpodobně benediktýni ze Sázavského kláštera už v 11. století. Počátky obce připomíná kostel na návsi, který tu zřejmě vyrostl ve věku třináctém. Svatostánek si společně prohlédneme, zastavíme se například u starobylého románského portálu nebo raně gotického presbytáře. K zajímavostem patří i schránka na svátost oltářní. Pak se společně vydáme o několik kilometrů dál, do údolí řeky Sázavy. Na skále se tam mezi stromy ukrývá zřícenina středověkého hradu. Bude nás zajímat, kdo byl jeho zakladatelem a jak dlouho sloužil svému účelu. A nezapomeneme ani na legendární Posázavský pacifik, který trampy a turisty do tohohle kraje vozí déle, než jedno století.

O Otci vlasti toho bylo řečeno už hodně. V rámci oslav 700. výročí jeho narození se nejen v hlavním městě koná řada výstav, kde si jeho osobnost i dobu, v níž vládl, můžeme připomenout. Hned v několika ohledech je unikátem ta, kterou společně navštívíme v pražské Valdštejnské jízdárně. Jednak se na ní sešlo velké množství vzácných exponátů, z nichž mnohé jsou stovky let staré originály. Navíc slavného panovníka představuje trochu netradiční formou. Řeč bude nejen o jeho moudrosti a vzdělanosti. Ale i o tom, že některé historické prameny ho popisují jako člověka vychytralého a lstivého, který často měnil svá rozhodnutí. A své moci byl ochoten obětovat nemálo. Upevňoval si ji nejen diplomatickými akcemi, ale rovněž sňatky svými i svých potomků.

Slavonice patří k perlám kraje na pomezí Čech, Moravy a Rakouska. Vznikly nejspíš už ve 12: století, ale svou současnou podobu získaly v časech renesance, které byly pro město a jeho obyvatele velmi úspěšné. Malebné domy dodnes lákají turisty k procházce po náměstích i romantickými uličkami. My si prohlédneme jednu z modernějších staveb. Spolkový dům vyrostl ve třicátých letech minulého věku, jeho příběh by ovšem za to necelé století už vydal na román. Pak se na kole poháněném elektromotorem vydáme na výlet do okolí. V sedle bychom zvládli procestovat i Českou Kanadu, nicméně vypravíme se do Českého Rudolce, kde najdeme zámek, jemuž se říká malá Hluboká. A pak zjistíme, kam vede nová cyklostezka, jejíž trasa kopíruje trať bývalé železnice.

Unikátní systém lužních lesů, nejrozsáhlejší a nejzachovalejší u nás, najdeme v krajině mezi Kolínem a Poděbrady. Při regulaci toku Labe z něj byla oddělena část nazývaná Pňovský luh. Téměř nedotčeným světem močálů, bažin, která je i rájem pro řadu zvířecích druhů, nás provede necelých deset kilometrů dlouhá naučná stezka. Řeka tu kdysi vytvořila několik slepých ramen a taky tůní, ukrytých v divoké přírodě. Zastavíme se rovněž u Oldříšského dubu, který dorostl až do výšky 25 metrů. Stal se obětí vichřice v roce 2000, ale legendy s ním spojené, stále kolují mezi lidmi. Podle jedné prý tenhle strom dokonce pamatuje vládu kněžny Libuše. Zastavíme se i v obci Pňov – Podhradí, kde si prohlédneme kostel Nanebevzetí Panny Marie.