31. července 2016

Rabštejn nad Střelou se pyšní titulem nejmenšího historického městečka u nás. Má jen dvacítku stálých obyvatel a dnes je jednou z částí sousedního Manětína. Přesto si naši návštěvu zaslouží. Připomeneme si jeho dlouhou historii a taky několik zajímavých památek. Ke zvláštnostem patří dvojhradí. Na jedné straně královský hrad reprezentovaný jednou věží a na druhé údajné bývalé sídlo rabštejnského purkrabího. Minout nemůžeme ani most, který je druhým nejstarším u nás, hned po tom, jenž zdobí jihočeský Písek. Prošel po něm prý dokonce Jan Hus při své cestě na kostnický koncil. Dozvíme se taky, jak to bylo se vzpourou místních pánů proti Karlovi IV. a zavedeme vás do informačního centra, které sídlí v prostorách někdejší četnické stanice.

Milovníky toulek po železnici určitě potěšíme výletem na Šumavu. Navíc jim nabídneme možnost dostat se i do míst, kam už koleje nevedou. Hned z několika nádraží tam vyrážejí autobusy, v nichž si vystačíme s jízdenkou na vlak. Dovezou nás do hor a pak můžeme pokračovat až k hranici s bavorskými sousedy. Naším cílem totiž bude hora Sedmiskalí, německy nazývaná Sieben Steinkopf. Proslula nádhernými výhledy do daleka a my si je rozhodně nenecháme ujít. Z vrcholu se potěšíme krásou Šumavy, dohlédneme do míst, kde stávala osada Knížecí Pláně, ale taky k Boubínu, na německé straně zase spolehlivě poznáme Luzný. Zájemci o starou lidovou architekturu by neměli minout vesničku Finsterau, kde vyrostl skanzen připomínající tu šumavskou.

K chloubám pomezí Čech, Polska a Německa patří unikátní lidová architektura. Reprezentují ji podstávkové domy, které nikde jinde na světě nenajdete. Neobvyklé stavby, které bychom mohli zjednodušeně popsat jako dva domy zasunuté do sebe. Spojily se v nich prvky německé a slovanské. A v Dolní Řasnici na Frýdlantsku dokonce vznikl skanzen, kam jsou některé ohrožené přesouvané. Prohlédnout si můžeme třeba jednu z nejstarších takových chalup, stovky let pamatující vejminek nebo tkalcovnu z Chrastavy. Pokud byste chtěli nahlédnout i do těch dalších, můžete dorazit na den jejich otevřených dveří, který se jednou ročně koná. Prozradíme vám taky, jak se tyhle staré poklady stavěly či opravovaly a co patřilo k jejich největším výhodám.

Letos v listopadu si připomeneme sté výročí smrti císaře Františka Josefa I. Trochu neobvyklou vzpomínkou na něj je nově vzniklé muzeum v Terezíně. Monarcha se v něm na návštěvníky usmívá z dýmek, kalamářů, hrnečků a dalších upomínkových předmětů, které svědčí o jeho obrovské popularitě. K vidění jsou tu ale i věci, které sám používal a dokonce několik dekretů, které vydal a osobně podepsal. Celkem na dvě tisícovky exponátů. Pocházejí ze sbírky Františka Václava z Tachovska, který poklady s vládcem monarchie spojené shromažďuje už přes 40 let. Zároveň si osvěžíme znalosti ze školních hodin dějepisu informacemi o vládě předposledního českého krále a nezapomeneme ani na jeho choť Alžbětu známou jako Sissi.

Trochu zabrat svému tělu dáme na Vysočině, konkrétně v okolí Žďáru nad Sázavou. Ale ne zas tak moc, takže se bez obav můžete přidat. Dopřejeme si totiž výlet Žďárskými vrchy na elektrokoloběžce. Prozradíme vám, v čem spočívá kouzlo tohohle čím dál oblíbenějšího stroje, ale i některá úskalí jízdy na něm. S pomocí elektrického pohonu zvládneme krajinu prozkoumat lépe. Zavítáme mimo jiné k Pilské nádrži, která je častým cílem místních. Ale taky k Drátenické skále vyhledávané pro změnu horolezci. V její blízkosti narazíme například na kámen připomínající výstupy jednoho z našich nejznámějších – Radka Jaroše. Nemineme ani nejvýznamnější památku Žďáru nad Sázavou, kostel na Zelené hoře. A dozvíme se taky spoustu zajímavostí o přírodě Žďárských vrchů.

Zámek Hrubý Rohozec se pyšní dlouhou historií, ale přesto nepatří k naším nejznámějším památkám. Nedaleko Turnova stojí trochu ve stínu slavnějších kolegů Sychrova, Valdštejna nebo Hrubé Skály. Nicméně my vás přesvědčíme, že si zastavení zaslouží. Některé jeho prostory možná znáte z filmového plátna. Novogotická jídelna si například zahrála v Tajemství hradu v Karpatech, kupříkladu balkón zase v detektivním příběhu Vrah skrývá tvář. Připomeneme si ale hlavně některé zdejší pány, zejména ty z původně francouzského rodu Des Fours, kteří se tu usadili v době pobělohorské. Jeden z nich údajně nechal po druhé světové válce na zámku zazdít vzácný poklad. Tak pečlivě, že jeho skrýš dodnes nikdo nenašel.