24. dubna 2016

Dub nad Moravou není nikterak velkou obcí. Zato se pyšní dlouhou historií. První zmínky o něm pocházejí už z roku 1141 a našli bychom je v listině olomouckého biskupa. Velmi brzy tam taky pravděpodobně vyrostl kostel. A je to právě svatostánek, který patří k největším místním chloubám. Poutní chrám Očišťování Panny Marie je stavbou opravdu monumentální, v tomhle koutě byste takovou nečekali. Vyrostl v 18. století, v době, kdy do Dubu přicházely statisíce poutníků. Lákal je sem obraz Panny Marie Dubské, který má údajně zázračnou moc. Věřící se k němu obraceli s prosbou o uzdravení a někteří byli vyslyšeni. Neobvyklá vyléčení byla dokonce předmětem zkoumání zvláštní komise. Prozradíme vám, k jakému závěru její členové došli.

Různé užitečné předměty z cínu odlévali už staří Římané. Ale až mnohem později, někdy v 17. století, se zpracování šedostříbrného kovu stalo samostatným řemeslem. A jeho mistři z něj začali tvořit taky umělecká díla. Tradiční profesi udržuje při životě Ladislava Růžičková z Radvánovic u Turnova. Společně se do království původně vystudované zootechničky vypravíme a nahlédneme pod pokličku. Pod rukama se jí rodí šperky i různé ozdoby a samozřejmě rovněž celé předměty. K jejím chloubám patří relikviář, který mohli dva roky obdivovat návštěvníci hradu Křivoklát. A k nejnovějším počinům pak zase čtyři poháry pro čtyři chotě Otce vlasti, které vytvořila při příležitosti oslav sedmistého výročí jeho narození a které budou k vidění v kladrubském klášteře.

Středočeskému městu Kladnu se říkalo černé a taky třeba český Manchester. Jeho největší rozmach způsobily bohaté zásoby uhlí v okolí. To se tu dobývalo víc, než dvě stě let. Později ve městě vyrostly rovněž velké hutě, v nichž se zpracovávala železná ruda a vyráběla ocel. Znak továrny s tváří manželky jejího zakladatele býval jedním z nejznámějších u nás. Jenže těžba uhlí pomalu ustupovala, až byla na začátku našeho století ukončena úplně. A osiřela i většina provozů. Slavnou éru si ale můžeme připomenout na naučné stezce, která nás provede mezi nejvýznamnějšími stavbami. Má pět zastavení a dozvíme se na ní spoustu zajímavostí o fungování huti, která se jmenovala Vojtěšská. A pokud si budete chtít výlet do Kladna ještě trochu prodloužit, nabídneme vám jeden tip.

Letošní rok bychom sice mohli nazvat rokem Karla IV., ale my se tentokrát budeme věnovat i jiným představitelům panovnických rodů. Konkrétně poslednímu páru v čele habsburské monarchie Karlovi I. a zejména jeho choti Zitě. Na trůn usedli po smrti Františka Josefa I. Uprostřed bojů první světové války, ve velmi nelehké politické situaci. I díky tomu a poválečným změnám se kupříkladu nedočkali korunovace Svatováclavskou korunou, přestože králem a královnou českých zemí byli. Na výstavě v Hodoníně si připomeneme příběh dvojice, která po sobě navzdory krátkému vládnutí zanechala nesmazatelné stopy. Císař vyvíjel velké úsilí pro ukončení konfliktu a nastolení míru. A prý neměl daleko k úspěchu. Jeho manželka zase pomáhala sirotčincům a lazaretům. Dozvíme se i to, jaký byl jejich osud po pádu monarchie.

Pokud máte rádi kamenné výtvory přírody, určitě dobře znáte Teplické skály. Patří k oblíbeným výletním místům a vydáme se do nich i společně. Nejprve se jejich krásou potěšíme z rozhledny Čáp na protilehlém kopci. A pak vstoupíme do labyrintu. Mimochodem víte, že naši předci se vcházet dovnitř báli? Až do 18. století prý věřili, že jsou tato místa plná temných sil. Zavítáme k bývalému strážnímu hradu, který ve středověku vyrostl ve skalách. Padl pak ale zřejmě do rukou husitů, kteří ho pobořili. Projdeme se navíc soutěskou, která dostala neobvyklé jméno Sibiř. Po návštěvě pochopíme, jak k němu přišla. Na výpravu si raději připravte teplé oblečení, i v létě tu totiž můžete narazit na sníh. A rtuť teploměru se drží na zhruba pěti stupních.

Máte rádi burácení motorů, vůni benzínu a historii? Pak si nenechte ujít výlet do Radovesnice II na Kolínsku. Naším hostitelem bude milovník veteránů Bohumil Vokál. Původně si koupil tři staré traktory a několik motocyklů, které si chtěl jen tak pro radost opravit. Jenže se do těch letitých kousků tak zamiloval, že začal pořizovat další a plnit jimi stodolu a půdu. Nakonec pro ně zřídil muzeum. Provede jím i nás a představí nám své nejcennější poklady. Na své si přijdou milovníci zemědělských strojů, aut i přibližovadel na dvou kolech. Ke každému se dozvíme nějakou zajímavost. Zvláštní prostor je pak věnován československým legendám – značkám JAWA a ČZ. A najdeme tu rovněž kuriózní kousky. Třeba trojkolku, která sloužívala v jedné továrně na Šumpersku.