17. dubna 2016

Většina holčiček si ráda hraje s panenkami. Ty současné mají na výběr z pestré nabídky v obchodech, ale dřív šlo o velkou vzácnost a nebývalo běžné mít doma několik maličkých kamarádek. Ani Svatava Jakoubková ze Smržovky nebyla výjimkou. Vzpomíná, jak si pro tu svou vyráběla z krabice od bot domeček, z krabiček od sirek pokojíček. Dnes má velmi pestrou kolekci panenek z různých období i materiálů a dokonce otevřela muzeum. Její sbírka se navíc pořád rozrůstá, vzácnosti ze starých časů jí přinášejí nejen známí. Expozice mapuje vývoj téhle oblíbené hračky. Jsou v ní k vidění celuloidové hlavičky, k nimž šikovné maminky vytvářely tělo, ale současně ve své době velmi drahé hlavičky porcelánové. A nás bude zajímat i to, kdo vystavené kousky opravuje a obléká.

K nepřehlédnutelným pamětihodnostem Olomouce patří kostel nesoucí jméno svatého Mořice. Převyprávíme vám příběh římského legionáře i důvod jeho uctívání. A pak si stavbu, která díky dvěma asymetrickým věžím trochu připomíná hrad, prohlédneme. Jedna z nich kdysi zřejmě sloužívala jako strážní hláska a pyšní se proto cimbuřím. Prohlédneme si rovněž interiér, zejména oltáře. Ten hlavní zdobí křídla, která se na postní období zavírají. Do dalšího byly uloženy ostatky svaté Pavlíny, které před stovkami let město zbavily moru. Proto zdejší obyvatelé dokonce zvolili Pavlínu patronkou města. Naší pozornosti nemůžou uniknout ani majestátní varhany. Největší královský nástroj u nás a jeden nejmohutnějších na celém starém kontinentě.

Čeští egyptologové patří ve svém oboru k velmi uznávaným odborníkům. Nabídli světu celou řadu zajímavých objevů z časů, kdy říši kolem řeky Nilu vládla krásná Kleopatra či mocní faraoni. Přesto se zatím v rodné zemi nedočkali žádného muzea. Své úspěchy mají teď možnost představit na výstavě v Kolíně, na kterou se společně vydáme. Dozvíme se na ní, co všechno výzkum našich vědců přinesl, jaké objevy mají na svém kontě, a samozřejmě taky nahlédneme alespoň symbolicky do života obyvatel slavné říše. Mnohé návštěvníky možná překvapí, jak důkladně se staří Egypťané připravovali na život po životě. Chystali si cennosti, oblečení, nábytek a dokonce taky jídlo a pití. A krásné, bohatě zdobené, byly i hrobky, do nichž byli po smrti ukládáni.

Z obce Žernovník se vydáme na výlet do krajiny na pomezí Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Nejprve vyšlápneme na vrchol rozhledny. Potěšit se z ní můžeme krásami části Boskovické brázdy, ale taky Hořického hřbetu nebo Malého a Velkého Chlumu. V údolí říčky Lubě, která zřejmě dostala jméno podle mlýnského lubu, nás upoutá prazvláštní výtvor přírody. Skalní útvar, který dostal jméno Krkatá bába. Váže se k němu několik legend. Jedna vypráví o svatbě, na které kdosi nevěstu i s hosty proklel a proměnil ve skálu. A zlákat se necháme i k návštěvě Černé Hory. Místu, kde se už od středověku vaří zlatavý mok. První zmínky pocházejí z konce 13. století a řadí zdejší pivovar mezi nejstarší v republice. Navíc tu k poctě slavného řemesla vyrostlo i muzeum.

Žinkovy bývají někdy nazývány perlou jižního Plzeňska. My se pokusíme zjistit, čím si tohle označení vysloužily. Ale taky si připomeneme jejich dlouhou historii a zároveň některé zajímavosti v okolí. Zavítáme taky do unikátního muzea. Lidi se v kraji usadili už před čtyřmi tisícovkami let a artefakty připomínající jejich dobu se prý při troše štěstí dají v kraji najít dodnes. Některé vzácné poklady v expozici najdeme. Mnohé ale samozřejmě pocházejí i z časů o poznání mladších. Zastavíme se taky u zbytků hradu Potštejn, kterému se rovněž říkalo Půtův kámen. A prozradíme vám, kdo stál u jeho zrodu. Nemineme ani mysticky seskupené balvany, které tu údajně takhle umístili místní obři. K čemu sloužily, to se neví. Některé teorie jim přisuzují roli sluneční svatyně, podle jiných tu bývalo obětní místo.