7. února 2016

Když vyslovíme jméno obce Kunín, většině z nás se spíš než místní zámek vybaví vyhlášené mléčné výrobky. My se ale tentokrát budeme věnovat právě zmíněnému šlechtickému sídlu. Na místě bývalé tvrze vyrostlo v první polovině 18. století. Sloužilo jako venkovské sídlo majitelů panství. Jeho nejznámější paní byla Marie Walburg hraběnka Harrachová. Ta tu založila vzdělávací ústav pro děti bez původu a z chudých rodin. Pobýval v něm kupříkladu i František Palacký. Na začátku druhé světové války bylo sídlo zkonfiskováno a i po ní byl jeho osud neveselý. Znovuzrození se dočkalo až na přelomu minulého a našeho století. My si společně prohlédneme nejen jednotlivé komnaty, ale taky unikátní výstavu porcelánových figurek.

Do časů muže, který si vysloužil označení Otec vlasti, se vypravíme ve Špindlerově Mlýně. Že vám tohle spojení moc nejde dohromady? Vyvedeme vás z omylu. Právě v oblíbeném středisku zimních radovánek totiž vyrostlo první ledárium u nás. A v něm nás přivítají ledové sochy Karla IV. a všech jeho žen. Zajímavostí v neobvyklé expozici najdeme ještě víc. My ale zapátráme po tom, jak se zrodil neobvyklý nápad a co všechno obnášela jeho realizace. Dozvíme se, kolik ledu bylo zapotřebí, kde ho provozovatelé sháněli a jak se z něj rodily jednotlivé postavy. Zeptáme se i na to, co s nimi provedly nepříliš zimní teploty přelomu roku a kolik práce přidělaly tvůrcům jednotlivých exponátů.

Navzdory tomu, že za okny to chvílemi vypadá spíš na jaro, si dopřejeme zimní výlet bílou stopou. Vydáme se na šumavskou hřebenovku. Vláček nás doveze na špičácké nádraží a nedlouho před cílem cesty si užijeme tunelu pod známou horou. Ještě před 10 lety byl nejdelší stavbou svého druhu u nás. Pak už ale nasadíme běžky a vyrazíme po jedné z nejkrásnějších tras v oblasti. Zastavíme se mimo jiné u Tomandlova křížku, který tu podle legendy nechal postavit jeden místní sedlák z vděčnosti za to, že přežil ve velké sněhové vánici. Pak se porozhlédneme po vrcholech na naší i německé straně hranice. Připomeneme si některá nej Šumavy a dozvíme se i to, proč se Velkému Ostrému říká Čarostřelcova hora.

V Krupce se vypravíme do světa krotitelů ohnivého kohouta. V tomhle městě vznikl jeden z prvních sborů dobrovolných hasičů v českých zemích. Psal se tehdy rok 1873. Zavzpomínat na časy minulé můžeme v místním hasičském muzeu. Dozvíme se v něm, jak to s dobrovolnickými sbory u nás bývalo, prohlédneme si cenné dokumenty a taky fotky. Ale hlavně budeme obdivovat historickou techniku a uniformy mužů, kteří ji ovládali. Mezi exponáty najdeme hned několik unikátů. Jedním z nich je kupříkladu požární řád vydaný Josefem II. v roce 1785. Dalším pak uniforma ostrostřelce z počátku 20. století. Podobnou byste u nás jinde nenašli. A vzácností největší je na zakázku vyrobená motorová stříkačka značky Flader s pěnotvorným příslušenstvím.

Nedaleko Jaroměře najdeme statek se zámečkem, kterému se říká Jakubův Nový Dvůr. Své jméno dostal podle majitele novoměstského panství Jakuba Leslie, který areál nechal vybudovat v 17. století. O zhruba stovku roků později se dočkal přestavby. V minulém století to s ním ale vypadalo všelijak. Před několika lety ale Jakubův Nový Dvůr znovu ožil. Nový majitel se pustil do jeho záchrany a rozhodl se mu vrátit původní účel a zpřístupnit ho veřejnosti. Bude nás zajímat, jak probíhala rekonstrukce, ale hlavně to, co všechno je tu k vidění. Zavítáme do stájí, ale taky k ohradám a chlívků se zvířaty, kde si přijdou na své hlavně děti. A zajímavá podívaná čeká i všechny milovníky zemědělské techniky, hlavně traktorů. Ty jsou velkou láskou současného hospodáře, který je tu vystavil.

Zajímavé památky, ale i krásnou přírodu budeme obdivovat při procházce podél řeky Ohře. Vyrazíme od hradu, který je jedinou takzvanou štaufskou falcí u nás. Skála pod ním je prý provrtána mnoha kilometry chodeb, do nichž není radno vstupovat. Takže ani my to nebudeme zkoušet. Jen o kousek dál nás čeká místo bezpečnější a klidnější. Sportovně relaxační park. Zastavíme se taky u smírčích křížů, které připomínají smutné příběhy dávno minulých časů. Nejstarší z nich tu prý stojí už od 13. století. Dozvíme se, čemu a proč se říká Chebská stráž a kdo a kdy ji nechal vystavět. Porozhlédneme se po kraji, zjistíme, proč je pohled na řeku teď tolik podobný tomu z časů minulých a pak se rozhodneme, jestli se vrátíme zpátky po stejném nebo opačném břehu.