5. července 2015

V Hradci Králové určitě nepřehlédnete Bílou věž, 72 metrů vysokou dominantu města. Měla několik úkolů. Jedním bylo samozřejmě střežit město před nebezpečím, ale v podstatě jediným nebezpečím byl kdysi požár. Přímo uvnitř věže na vás čeká, kromě výpravy do její historie, taky několik zajímavých exponátů. Jedním z nich je model památky. Tři metry vysoká maketa z 500 dílů je světovým unikátem. Ale není to to jediné, co návštěvníci obdivují. Pozornost poutá Augustin. Je to jeden z největších zvonů v celé České republice a má zajímavý příběh. Vznikl totiž dřív než slavná stavba. To vše se dozvíte přímo v Bílé věži. A odměnou za vystoupání na samotný vrchol vám bude výhled na celé město a jeho okolí.

Většina z vás asi někdy navštívila některý z našich Dinoparků. Když vstoupíte, nejdřív vás nejspíš uchvátí velikost exponátů. Věděli jste, že jsou vyráběné ve skutečné velikosti? Ale asi netušíte, jak tato monstra přicházejí na svět. Na okraji města Plzeň je líheň těchto „drobečků“ a my se právě do ní vypravíme. Dozvíme se, že modely se dělí na dva typy –pohyblivé a statické. Zatímco na ty první si můžete sáhnout, pohyblivé můžete obdivovat jen zdáli. Ale zpět k výrobě. Představte si, že některé výrobní postupy jsou stejné jako v automobilovém průmyslu. Například skenování modelů z hlíny sloužící k počítačovým úpravám. Mimo jiné se taky dozvíte různé historky spojené s jejich tvorbou a taky přepravou hotových obrů do jejich teritoria.

Staří Keltové už v 5. století před naším letopočtem v krajině blanických rytířů rýžovali zlato na řece Blanici. A vzácný kov tu dobývali taky z křemenných žil. Společně se vypravíme do obce Roudná, kde se těžba rozšířila ve středověku. Ve 20. století tu vytěžili nejvíc zlata v celém Rakousko-Uhersku. Navíc byl místní důl nejvýnosnějším nejen u nás. Dál se vydáme po naučné stezce, která nás provede historií zdejšího dolování místního daru paní Přírody a seznámí nás s postupem při jeho úpravách a zpracování. Z několika informačních tabulí se dozvíme, co všechno bylo zapotřebí, aby zdejší bohatství mohlo putovat do světa. Vedlejší obci pak dominuje romantická rotunda, kterou podle pověsti vybudovali právě horníci.

Ti starší z nás si jistě rádi zavzpomínají při prohlídce Retroautomuzea ve Strnadicích. Jeho zakladatel Libor Kucharski se zamiloval do aut, která vládla našim silnicím v éře socialismu. Většina z nich pochází ze zemí bývalého takzvaného východního bloku. Najdete tu hlavně staré škodovky, ale těšit se můžete i na jejich kolegyně z kopřivnické Tatry. A k vidění je tu i pár zástupců západní produkce, kteří ovšem tehdy byli k mání jen v Tuzexu, nebo třeba stará tramvaj. Zajímá vás, kolik tehdy auto stálo, třeba takový Trabant? Prozradíme vám i to. Prohlédneme si vystavené kousky a dozvíme se, jak je nadšený sběratel získává, ale budou nás zajímat i muzejní prostory. Tedy bývalý kravín, který Libor koupil a s pomocí kamarádů opravil a upravil tak, aby v něm mohl své poklady umístit.

Květná zahrada neboli Libosad patří k chloubám Kroměříže. Spolu s tamním Arcibiskupským zámkem byla dokonce zapsána do seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. U jejího zrodu stál po třicetileté válce olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna - Kastelkornu, který chtěl vybudovat zahradu po vzoru italských. Jenže pak se mu dostal do ruky plánek nově vzniklé ozdoby sídla francouzských králů ve Versailles a všechno bylo jinak. V průběhu staletí se podoba Libosadu samozřejmě poněkud změnila. Nedávno se ale dočkal velké rekonstrukce, při níž byly obnoveny i už zaniklé prostory. Největším pomocníkem pro ty, kteří se do velkého díla pustili, byly grafické listy z dílny holandského rytce z konce 17. století. Na těch je totiž tehdejší uspořádání zahrady zachyceno.

K zajímavým a unikátním památkám moravského města Holešov patří židovská synagoga z 16. století. K jejímu zachování přispělo i to, že v době druhé světové války sloužila jako skladiště, zatímco k modlitbám byla využívaná druhá, novější. Tu nacisté vypálili, stará jejich pozornosti unikla. Prohlédneme si staré prostory, přidáme pár zajímavostí k nejvzácnějšímu vybavení. A pak se budeme věnovat jednomu ze zdejších rabínů. Jmenoval se Šabtaj ha – Kohen, ale říkali mu Šach. Patřil k nejvýznamnějším židovským učencům, psal knihy, podle kterých se dodnes vyučuje. A stále má hodně obdivovatelů po celém světě. Několik století mezi lidmi přežily i legendy spojené s jeho životem i smrtí. My vám prozradíme například, jak to bylo s knihou, která se dopsání dočkala až po jeho smrti a s místem jeho posledního odpočinku.