24. května 2015

U zrodu zámku v Rájci nad Svitavou stál v 18. století rod knížat ze Salmu. Podle vzoru letohrádků francouzské aristokracie z doby vlády Ludvíka XV. ho nechal vystavět Antonín Karel a architektovi dal za úkol vytvořit sídlo, které by rod dobře reprezentovalo rod Salmů na císařském dvoře. Sám Antonín Karel patřil k nejvlivnějším šlechticům u dvora Marie Terezie a ta mu dokonce osobně domluvila nevěstu, jednu ze svých dvorních dam. Na stavbě zámku se rozhodně nešetřilo a nákladná byla i výzdoba interiérů. Nejprve si prohlédneme reprezentační prostory. V jídelně se scházela celá rodina při slavnostních příležitostech, na pohárech i sklenicích najdeme erb rodu. Sál předků zase připomíná slavné muže ze Salmu. A nahlédneme i do prostor, kde si panstvo užívalo soukromí.

Daniela Hanušová je sice rodilá Pražačka, ale už před řadou let zakotvila v chalupě po předcích v Kocelovicích na západě Čech. A s krajem i tamními zvyky se poměrně rychle sžila. Jejím synům se zalíbilo vystupování v dudáckých kapelách a ona pro ně začala šít tradiční kroje. Když pak potomci odrostli a stroj po babičce osiřel, zkusila pro něj a koneckonců i pro sebe najít novou náplň. Pustila se do prohlížení starých fotek, časopisů, knih a načerpala tam inspiraci pro výrobu krojovaných panenek. Obléká je do tradičních obleků a jejich prostřednictvím se snaží připomínat staré lidové obyčeje. V jejím království tak narazíme na masopustní průvod, potkáme kluky, kteří s pomlázkami a řehtačkami slaví Velikonoce, a dozvíme se, jak vypadal za našich babiček advent.

Hostýnské vrchy byly vyhlášeny přírodním parkem. Můžeme se v nich toulat v lesích a objevovat i vzácné rostliny. Své stopy tu ale zanechali taky naši dávní předci. Ti nejstarší se v kraji usadili už v pravěku, později si tady Keltové vybudovali oppidum. A ještě později na vrch Hostýn začali mířit poutníci. Hora, k jejímuž jménu bývá někdy přidáváno Svatý, je totiž jedním z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě. Za jeho vznik mohou podle legendy vlastně tak trochu tatarští bojovníci. Právě před nimi se sem prý schovali místní lidé a na přímluvu Panny Marie byli zachráněni. Proto postavili jako projev vděčnosti její sochu, pak kapli a nakonec velkou baziliku. Připomeneme si ale taky hrad, který stával na vrchu Skalný, a porozhlédneme se po kraji ze staré rozhledny.

Když v době ohrožení naší republiky hitlerovským Německem začalo budování systému pohraničního opevnění, jeho součástí měl být i pěchotní srub U cihelny v Králíkách. Jenže stejně jako další objekty, ani on se nedočkal praktického využití. Po Mnichovské dohodě byl vyklizen a za války sloužil německé armádě hlavně k testování dělostřeleckých zbraní. Po osvobození v něm například sídlila rozvědka. Na konci minulého století se dočkal rekonstrukce a postupně se začal měnit v muzeum, které ocení nejen milovníci vojenské techniky, ale i historie. Co všechno se v prostorách, kde měli pobývat obránci naší vlasti, dochovalo? Dozvíme se například, k čemu sloužily kasematy nebo dvojčatová střílna. Pokud jste ještě neslyšeli o dělostřelecké oponce, prozradíme vám, jak fungovala. A zajímavostí nás čeká mnohem víc.

Svatostánků bychom v Praze našli desítky, možná stovky. Na Smíchově, na úpatí Petřína, společně navštívíme jeden, který se svým vzhledem od většiny svých kolegů dost liší. Jeho 43 metrů vysoká hranolová věž se k nebi vypíná z komplexu, který dřív býval klášterem. Kostel Zvěstování Panny Marie je známý taky jako kostel sv. Gabriela, proto, že byl součástí stejnojmenného opatství. Obyvatelkami areálu byly sestry z řádu benediktinů, které k nám přišly z Beuronu v Německu poté, co tamní kancléř Bismarck začal po vzoru Josefa II. rušit řeholnické areály. A svatostánek připomíná takzvanou beuronskou uměleckou školu. Zajímá vás, co je pro ni typické a kdo byli její nejvýznamnější představitelé? Prozradíme vám to. A pozor, smíchovský kostel je druhou nejucelenější evropskou památku v tomto stylu vytvořenou.