24. května 2015

Už jen ti dříve narození pamatují, jaká to byla sláva, když do vesmíru vylétla umělá družice Sputnik. A ještě významnější událostí byl start prvního kosmonauta Jurije Gagarina. Celých bezmála šest desítek let takzvaného kosmického věku lidstva si teď můžeme připomenout na výstavě Brána do vesmíru, kterou hostí pražské Výstaviště. Najdeme na ní vzácné poklady z amerických i sovětských misí za hranice atmosféry. A sami se na chvíli dobyvateli světa hvězd můžeme stát. Máte například chuť vyzkoušet si přistání raketoplánu? Nebo usednout do křesla, v němž kosmonauti před svou výpravou trénují? To všechno je na unikátní výstavě povoleno. Určitě stojí za to při její prohlídce zmínit fakt, že naše republika byla třetí zemí na světě, která vyslala mezi hvězdy svého občana.

Daniela Hanušová je sice rodilá Pražačka, ale už před řadou let zakotvila v chalupě po předcích v Kocelovicích na západě Čech. A s krajem i tamními zvyky se poměrně rychle sžila. Jejím synům se zalíbilo vystupování v dudáckých kapelách a ona pro ně začala šít tradiční kroje. Když pak potomci odrostli a stroj po babičce osiřel, zkusila pro něj a koneckonců i pro sebe najít novou náplň. Pustila se do prohlížení starých fotek, časopisů, knih a načerpala tam inspiraci pro výrobu krojovaných panenek. Obléká je do tradičních obleků a jejich prostřednictvím se snaží připomínat staré lidové obyčeje. V jejím království tak narazíme na masopustní průvod, potkáme kluky, kteří s pomlázkami a řehtačkami slaví Velikonoce, a dozvíme se, jak vypadal za našich babiček advent.

Hostýnské vrchy byly vyhlášeny přírodním parkem. Můžeme se v nich toulat v lesích a objevovat i vzácné rostliny. Své stopy tu ale zanechali taky naši dávní předci. Ti nejstarší se v kraji usadili už v pravěku, později si tady Keltové vybudovali oppidum. A ještě později na vrch Hostýn začali mířit poutníci. Hora, k jejímuž jménu bývá někdy přidáváno Svatý, je totiž jedním z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě. Za jeho vznik mohou podle legendy vlastně tak trochu tatarští bojovníci. Právě před nimi se sem prý schovali místní lidé a na přímluvu Panny Marie byli zachráněni. Proto postavili jako projev vděčnosti její sochu, pak kapli a nakonec velkou baziliku. Připomeneme si ale taky hrad, který stával na vrchu Skalný, a porozhlédneme se po kraji ze staré rozhledny.

Když v době ohrožení naší republiky hitlerovským Německem začalo budování systému pohraničního opevnění, jeho součástí měl být i pěchotní srub U cihelny v Králíkách. Jenže stejně jako další objekty, ani on se nedočkal praktického využití. Po Mnichovské dohodě byl vyklizen a za války sloužil německé armádě hlavně k testování dělostřeleckých zbraní. Po osvobození v něm například sídlila rozvědka. Na konci minulého století se dočkal rekonstrukce a postupně se začal měnit v muzeum, které ocení nejen milovníci vojenské techniky, ale i historie. Co všechno se v prostorách, kde měli pobývat obránci naší vlasti, dochovalo? Dozvíme se například, k čemu sloužily kasematy nebo dvojčatová střílna. Pokud jste ještě neslyšeli o dělostřelecké oponce, prozradíme vám, jak fungovala. A zajímavostí nás čeká mnohem víc.

Svatostánků bychom v Praze našli desítky, možná stovky. Na Smíchově, na úpatí Petřína, společně navštívíme jeden, který se svým vzhledem od většiny svých kolegů dost liší. Jeho 43 metrů vysoká hranolová věž se k nebi vypíná z komplexu, který dřív býval klášterem. Kostel Zvěstování Panny Marie je známý taky jako kostel sv. Gabriela, proto, že byl součástí stejnojmenného opatství. Obyvatelkami areálu byly sestry z řádu benediktinů, které k nám přišly z Beuronu v Německu poté, co tamní kancléř Bismarck začal po vzoru Josefa II. rušit řeholnické areály. A svatostánek připomíná takzvanou beuronskou uměleckou školu. Zajímá vás, co je pro ni typické a kdo byli její nejvýznamnější představitelé? Prozradíme vám to. A pozor, smíchovský kostel je druhou nejucelenější evropskou památku v tomto stylu vytvořenou.