15. února 2015

Panské sídlo vyrostlo v Děčíně nad soutokem Labe s Ploučnicí už v 10. století. Nejprve mělo podobu dřevěného hradiska, pak se proměnilo v kamenný hrad a v časech renesance dostalo podobu zámku. Ještě ve 30. letech minulého století ho obývalo panstvo z rodu Thunů, který se tu usadil v 17. století. Pak ho získal stát a na desítky let se jeho prostory staly útočištěm armád. Tou poslední byla Sovětská. Dnes do míst, kde v minulosti pobývala kupříkladu hlava rakousko–uherské monarchie František Josef I. nebo hudební skladatel Fryderyk Chopin, dnes mohou zavítat milovníci starých časů a památek. Celá hlavní zámecká budova prošla velkou rekonstrukcí a jednotlivé prostory připomínají bývalé zámecké pány.

Petr Marek měl vždycky rád dřevo. A proto se taky vyučil truhlářem. Nejprve se věnoval výrobě nábytku a zařízení, pak ale na jedné výstavě v Německu objevil dřevěné modely aut. A bylo rozhodnuto. Doma je hned zkoušel vyrobit taky a už u nich zůstal. Za dvacet let se pod jeho rukama narodily nejrůznější kousky. Pro inspiraci sáhl kupříkladu do nejstarší historie firmy Laurin&Klement a vytvořil model jejich slavné Voiturette. Mezi jeho poklady ale najdeme i sportovní vozy, ale taky přibližovadla podstatně větší, třeba pivovarský vůz, míchačku, turistický autobus nebo kamion. Jeho modely jsou různě velké, od třiceti centimetrů do dvou a půl metru. A nás bude samozřejmě zajímat, jak vznikají, co všechno to obnáší a jak dlouho výroba trvá.

Milovníkům zimní pohádky dopřejeme výlet po krkonošských hřebenech. Vypravíme se totiž na šestikilometrový úsek Slezské stezky. Po ní už ve středověku putovali obchodníci kupříkladu z Jilemnice nebo Vrchlabí do Slezska. Sloužila ale taky pašerákům. Protože terén je místy dost náročný, vybavíme se na cestu sněžnicemi. Zastavíme se u několika horských bud, připomeneme si, kdo a kdy je vystavěl a jak se na nich dřív hospodařilo. Zdejší sýry bývaly vyhlášené a zájem o ně byl široko daleko. Prohlédneme si taky kříž, kterému se říká švédský. A to proto, že stojí v místech, kde se prý v časech švédského tažení proti katolíkům zastavil král seveřanů Gustav II. Adolf. A pak vyšlápneme na Výrovku do výšky 1350 metrů nad mořem. Tam svoje putování pro tentokrát ukončíme.

Znáte historii našich královských korunovačních klenotů? Přiblížíme vám ji při prohlídce výstavy v Brně. Na ní tyhle skvosty můžete obdivovat, tedy jejich mistrovské repliky. Snad všichni víme, že Svatováclavskou korunu nechal zhotovit Karel IV. A taky celý život sháněl drahé kameny, kterými ji mistři dozdobovali. Když bychom náklady na její výrobu a zkrášlování přepočetli na dnešní poměry, dají se prý přirovnat zhruba k nákladům na program Apollo. Karel IV. si rovněž přál, aby koruna byla uložena na hlavě sv. Václava a z ní byla snímána jen při korunovacích. Dlouho soubor s korunou tvořilo žezlo a jablko z doby přemyslovské. V dobách třicetileté války byly kvůli ochraně odvezeny tyhle klenoty i žezlo a jablko vyrobené v 16. století pro Ferdinanda I. do Vídně. A zpátky do Prahy už se vrátily jako soubor korunovačních insignií koruna Karla IV. a Ferdinandovo žezlo a jablko.

Ani v zimních měsících neztrácí na půvabu naše největší a nejvýznamnější krasová oblast – Moravský kras. Ba naopak, v téhle době jsou některé krásy krajiny vidět víc, než kdy jindy. Mineme tentokrát nejznámější místa, kterými jsou jeskyně a propast Macocha, která je dnes největší svého druhu ve střední Evropě. Projdeme se krasovým údolím Pustý žleb, kde nás čekají i zajímavé rostliny. K těm nejvzácnějším patří takzvaný jelení jazyk. Rostlina, která tu roste už tisícovky let, ale dnes patří ke kriticky ohroženým. Mineme řadu jeskyní, skalních útvarů a chvílemi si budeme připadat jako v pekle. Najdeme tu totiž Čertovu kazatelnu, Čertovu branku nebo Čertův most. Tak se některé útvary jmenují. A prohlédneme si taky zříceninu hradu Holštejn.

Před více než sty lety naši předci s údivem sledovali přelet Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Tenhle počin českého průkopníka aviatiky se navždycky zapsal do naší historie. Víc o známém letci a taky o době, kdy obloha ještě nebyla plná aeroplánů, se dozvíme v malém pardubickému muzeu aviatiky. Najdeme ho těsně vedle míst, kde Jan Kašpar podnikal své pokusy o dobytí oblohy. Nejvíc pozornosti v expozici poutá replika stroje, s nímž letěl z Pardubic do Prahy a s níž stejnou cestu absolvoval před pár lety pilot Petr Mára. Druhým unikátem je kopie legendárního Flyeru bratří Wrightů, kteří vlastně éru aviatiky odstartovali. Prohlédnout si ale můžeme i vzdušné koráby o něco mladší. Ty, které brázdily oblohu při bojích první světové války. A zajímavostí mají v expozici ještě celou řadu.