27. července 2014

Hrad tyčící nad městečkem, které kdysi učarovalo spisovateli Jaroslavu Haškovi, patří k nejmohutnějším šlechtickým sídlům u nás. Vyrostl už ve 14. století. Jeho nejstarší časy připomíná kaple sv. Vavřince. Dochovala se v ní alespoň zčásti kamenická i malířská výzdoba. I proto patří k nejcennějším částem hradu. Naši pozornost si zaslouží i Trčkovský palác. Jak už název napovídá, vybudovat ho nechali pánové z rodu Trčků z Lípy. A později nechali v duchu renesance přestavět i další části hradu. Z vybavení se bohužel nic nedochovalo, protože hrad postih v roce 1869 velký požár. O časech minulých tak vyprávějí zejména archeologické nálezy. Přesto na Lipnici mohou návštěvníci rok co rok zavítat do nových prostor. Loni byl kupříkladu zpřístupněn ochoz věže Samson, který nabízí nádherný výhled.

Víc než sedm desítek vlakových souprav, ale taky osobní nebo nákladní automobily, záchranáři při práci nebo dokonce scény ze známých českých filmů. To všechno vás čeká v království železnic v Praze. Začalo růst v roce 2009 a dnes se s rozlohou tří tisícovek čtverečních metrů pyšní označením největší modelové kolejiště u nás, ve střední Evropě a druhé největší na světě. Mezi mašinami a auťáky se tu zabydlelo už zhruba třicet tisíc figurek. Cílem tvůrců kolejiště je představit jednotlivé kraje naší země. Zatím je jich tu k vidění pět a časem je železnice propojí i s těmi ostatními. S kamerou samozřejmě nahlédneme tak trochu i pod pokličku. Dozvíme se, kolik lidí se provoz stará a co všechno jejich práce obnáší. A nakoukneme rovněž do zdejšího autoservisu.

Bludov je nepříliš známou obcí v Jeseníkách. My vás ale přesvědčíme, že při jeho návštěvě vám rozhodně nuda nehrozí. Nejprve vás zavedeme k žerotínskému zámku, k jehož chloubám dodnes patří panská oranžérie. Rostly v ní vzácné druhy ovocných stromů a tropických rostlin. Moc konkurentů u nás nemá. Pak zamíříme k lesoparku Gryngle. K největším vzácnostem, které v něm objevíme, patří tři stovky let staré lípy a duby. Cestou zahlédneme kopec Brusnou, na němž by měla vyrůst rozhledna. Naším cílem pak bude Bludovská stráň. Tenhle název patří lesu rostoucímu na příkrém svahu. Je dlouhý tři kilometry a místy připomíná prales. Milovníky starých staveb pak ještě potěšíme procházkou mezi drobnými sakrálními památkami, které jsou rozesety v okolí Bludova.

Mezi exponáty jindřichohradeckého muzea teď můžeme obdivovat zařízení Landfrasovy tiskárny. Tu na samém konci 18. století založil Josef Landfras, největšího rozmachu ale dosáhla za časů, kdy ji řídil zakladatelův syn. Prohlédneme si starý rychlolis, který sloužil od roku 1844 a patří k nejstarším dochovaným v Evropě. K vidění jsou tu taky kasy, v nichž měli sazeči uložena písmenka, ze kterých skládali stránky. V tiskárně se vyráběly nebeklíče, tedy modlitební knížky, ale i další knihy. Vznikaly tu taky různé taneční pořádky, diplomy či pozvánky. A dokonce i noviny nebo učebnice včetně proslulého slabikáře. V pořadí druhý majitel tiskárny Alois Josef Landfras se navíc setkával s českými buditeli a jejich myšlenky šířil i ve městě, jeho dům pak býval dějištěm mnoha společenských i kulturních akcí.

Milovníky starých automobilů potěšíme návštěvou v Bystřici nad Perštejnem. Obdivovat tam budeme poklady ze sbírky Františka Proseckého. Většina z nich nese značku Tatra. Tuhle sběratelskou vášeň odstartovala v roce 1961 modrá Tatra 75 vyrobená v roce 1936. Když s ní majitel vyhrál první soutěž veteránů, bylo rozhodnuto. Další dědečkové se čtyřmi koly začali přibývat. Prohlédneme si je, dozvíme se něco o jejich fungování a taky to, že pravidelně vyjíždějí, aby nezlenivěli a byli pořád v dobré kondici. Zajímat nás budou i prostory, v nichž všechny vzácné kousky našly azyl. A nahlédneme i do části depozit muzea, kde má své poklady uložené vnuk sběratele, který s ním už teď pravidelně obráží nejrůznější srazy veteránů.

Jáchymov býval velmi bohatým městem. Vděčil za to zásobám stříbra ukrytým pod zemí. Svého času se ve městě razily mince a vlastně odsud pochází název amerického dolaru. Nicméně stříbrná horečka opadla a v minulém století město vešlo ve známost především díky dobývání uranu. Tyhle časy připomíná zpřístupněná průzkumná „Štola číslo 1“, do které zavítáme. Při prohlídce se dozvíme, jak se tu pracovalo, jak se vyvážel vyrubaný materiál i to, jak se přesouvali v podzemí horníci. Pocházeli z řad politických vězňů a my vám prozradíme, proč se jim říkalo muklové. Pak se ale vydáme i do časů starších, kdy městu vládlo stříbro. Ty pro změnu připomíná sklepení bývalé Královské mincovny. Tam odhalíme tajemství ražby mincí, k níž získal povolení rod Šliků od krále Ludvíka Jagellonského.