10. února 2008

Kameru spouštíme pro tentokrát v Rabštejně na Děčínsku. V Rabštejnském údolí meandruje řeka Kamenice a už v 19. století se tahle oblast stala textilním producentem. Během války ale Němci udělali z textilek leteckou továrnu a dělníci tady vyráběli hlavně vojenské součástky. Důmyslně – tak, aby netušili, co vlastně dělají. Němci se pak rozhodli v rámci utajení přenést výrobu do podzemí. V srpnu 1944 tady začali budovat labyrint chodeb, dlouhou dobu veřejnosti zapovězených. Dnes je tady muzeum.

Půvaby orientálního salonu – okázalý, ale trefný název pro výstavu, kterou hostí moravská metropole Brno. Dálný východ byl po dlouhou dobu opravdu pro Evropany daleko, a proto i jeho umění bylo nedostupné. O to víc ale pak uchvátilo. Možná jedním z prvních, kdo měl možnost kochat se orientálním uměním, byl cestovatel Marco Polo. Byl to totiž jeho cestopisný dokument Milion, kde se poprvé objevilo slovo porcelán. Do Evropy ale začal pronikat až později. Křehká krása z východu byla drahým špásem. Víc ale ví náš průvodce, pan Suchomel z Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze.

Bedřich Smetana byl jedenáctým dítětem mohovitého sládka Františka a jeho ženy, a jejich prvním synem. Otec si záhy všiml Bedřichovy schopnosti hudební improvizace a zájmu o hudbu. Od čtyř let se s ním proto učil hrát na housle. Sám Smetana poprvně vystoupil před veřejností ve svých šesti letech. Škola často ustupovala jeho milované hudbě. Propadl – a to několikrát. A přesto má dnes své muzeum. To je součástí Národního muzea a stojí kousek od Karlova mostu. Pojďte nahlédnout dovnitř spolu s námi.

A pak se vrátíme zas na Strahov. V tamní světově proslulé knihovně totiž shromažďují nesmírně vzácné rukopisy a návštěvníci smějí do těchto prostor jen nahlížet. To kvůli vlhkosti. Původně středověký klášter měl u sebe jako svou nedílnou část právě i knihovnu. Jedním ze skvostů, kterým se tu pyšní, je i strahovský evangeliář z roku 860. Život i podmínky v tehdejším skriptoriu byly náročné, písař mohl přijít i o zrak, měl revmatické problémy, protože se tam netopilo. Nás provede klášterním komplexem strahovský bibliotekář Evermod Gejza Šidlovský.

Toulavá kamera slaví. Páté narozeniny. Reportáží, které uvidíte v tomto vydání, bude proto taky jen pět. A to proto, že ta poslední bude... řekněme podpokličková. Naši dva staří dobří známí Iveta s Pepou nám ukážou, jak každou středu vzniká nový díl, a představí vám i některé z těch, kteří se na Toulavce podílejí. Ale abychom to vzali pěkně popořádku.

Jeskynní systém Punkevní jeskyně je perlou Moravského krasu. Prohlídková trasa začíná a končí v kaňonu Pustého žlebu. Cestou uvidíte překrásnou krápníkovou výzdobu včetně zdejšího největšího stalagnátu, Salmova sloupu, nebo dutý krápník, Husův sloup. Ale třeba také Krakonoše, trpaslíka nebo vodníka. Jeskynní systém, na který se ptám, je naším nejnavštěvovanějším. Objevování a zpřístupňování podzemních prostor jsou spojeny se jménem profesora Absolona.