19. srpna 2007

K cestě v naší první reportáži radno použít motoráček. Jím se dobře dostanete z Karlových Varů na samý začátek jedné z nejmladších naučných horských stezek. V podhůří Krušných hor k ní vede přímo z nádraží šipka. Stezka není jen turistická, ale i naučná. Kromě krásné přírody se dozvíte něco z historie důlní těžby nebo o pašerácích. Do roku 1989 sem vlastně nikdo ani nesměl. Stezka stejně tak jako naše reportáž startuje v obci Potůčky.

K cestě v naší první reportáži radno použít motoráček. Jím se dobře dostanete z Karlových Varů na samý začátek jedné z nejmladších naučných horských stezek. V podhůří Krušných hor k ní vede přímo z nádraží šipka. Stezka není jen turistická, ale i naučná. Kromě krásné přírody se dozvíte něco z historie důlní těžby nebo o pašerácích. Do roku 1989 sem vlastně nikdo ani nesměl. Stezka stejně tak jako naše reportáž startuje v obci Potůčky.

Pak vám nadělíme lekci hororu, a to proto, že třetí toulání se bude odehrávat v Draxmooru, strašidelném zámku v Dolní Rožínce. V budově sýpky, která svými kořeny sahá až ke 14. věku, je nutno mít pro strach uděláno. Vřískot ježibab, pohyby kostlivců a roztodivné zvuky a pazvuky nás provázely na každém kroku. Jediné, co zatím chybí, je dvouhlavý pes – podle legendy tady žije, ale dosud nebyl polapen do loveckých tenat majitelů strašidelného zámku.

Když se řeklo Přes tělo k duši, věděli všichni, že jde o heslo řádu Milosrdných bratří, kteří do našich zemí přišli na začátku 17. století, aby tady zřizovali nemocnice a lékárny. Jednu z nich nechali zbudovat i v Novém Městě nad Metují. Představitelé tohoto řádu pomáhali těm, kteří to potřebovali, bez ohledu na jejich sociální postavení či poměry. Jejich znakem je granátové jablko a pyšní jsou i na jeden obraz. Na něm je portrétovaná madonna; leč tak, že pobouřila v polovině 16. století i koncil. Jde totiž o madonnu kojící.

Chleba se prý nikdy nepřejí. To říkávaly naše babičky. První zmínky o něm dopátráme už ve 12. století, jisté je, že chleba jsme ale uměli péct ještě dřív. Inspiraci jsme mohli hledat u starých Egypťanů. Češi ale chlebem uměli šetřit – byl totiž nejen známkou blahobytu, ale představoval i základní krmi. I proto vytvořily dobré české hospodyně tolik receptů, jak chleba starý, chleba tvrdý nebo chleba okoralý ještě dál spotřebovat. V krkonošském muzeu v Jilemnici se můžete projít výstavou – možná i trochu voňavou. Těsto přece voní. Ke koukání je vše, co se chleba a pečiva týká, až po perníčky.

Za Dobrošovem na Náchodsku byste mohli potkat skupinky turistů, kteří si to míří do původně zamýšleného tajného objektu. Před 20 lety prodělal významnou rekonstrukci – potřeboval ji, protože byl opuštěn někdy od roku 1938. Dnes se ho ujal klub vojenské historie Montace a podařilo se mu ho uvést do funkčního stavu. O tom, jak to v takovém bunkru vypadá, bude naše poslední reportáž.