27. května 2007

Když v Českých Budějovicích jdete od kašny kteroukoliv ulicí, můžete si být téměř jisti, že v některém z domů, které tu stojí, se vařilo pivo. Budějovičtí totiž varné právo získali a jaksepatří na něj byli pyšní. Projdeme se centrem jihočeské metropole a celý tento výlet bude vlastně pojat jako encyklopedie piva. Tamní mok si oblíbili i leckde ve světě. V Muzeu piva Českých Budějovic ale uvidíte mnohem víc. Třeba kuriozní sbírku veselých pijáckých pohlednic. Jen pozor na bludný kámen. Je pár kroků od kašny...

Z jihu Čech se pak přesuneme na jih Moravy. A cíl naší další cesty bude tak trochu ve výšce. Vypravíme se totiž na ivančickou rozhlednu. Nese jméno nejznámějšího rodáka Vladimíra Menšíka a jeho spolužák si zavzpomíná na to, jaká byla parta tehdy ještě neznámého Ladina. A možná netušíte, že oblíbený herec byl i výborný karikaturista. 96 schodů vede nahoru, kdo ví, jestli by je táta vyšlapal, ale určitě by se mu to líbilo, říká jeho syn.

Letecké muzeum Vojenského historického ústavu v pražských Kbelích je jedním z největších muzeí tohoto typu na světě. Je zde k vidění 280 letounů a dalších exponátů. Pěkně na jednom místě a pod jednou střechou se tak můžete projít uplynulým stoletím. Létat se totiž na motorových letadlech začalo v roce 1903. Naším průvodcem bude ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek a ukáže nám třeba prvorepublikový letoun Avia B-534, připravený bránit naši vlast v roce 1938.

Dozvíte se, jaké to je koupit si v jednadvacátém století zchátralý zámek na Berounsku. Jiří Nosek ze Svinař to udělal. Rod Nosků tady totiž zapustil svou genetickou stopu už v 17. století. Obytný statek i okolní polnosti jim zabavili komunisti. A posloužil jim dobře. Bylo tady JZD, bytové družstvo, inventář byl postupně lidmi rozkrádán a svým majitelům se vrátil až po listopadu 1989. To bylo. A co bude? O tom už naše předposlední reportáž, plná vizí a krásných plánů.

Bílovicím nad Svitavou, které najdete nedaleko Brna, se říkalo luftkurort. Kol dokola turistické cesty, panenská příroda a čistý vzduch. Není divu, že si tohle Moravské Švýcarsko oblíbila smetánka už ve 30. letech 20. století. A stalo se i oblíbeným výletním místem herců nebo spisovatelů. Třeba Rudolf Těsnohlídek se právě tady seznámil s bratry Čapkovými.

Hornické město Příbram proslavilo i jedno, dnes už zaniklé, řemeslo – voskařství. Kvůli nedalekému poutnímu areálu tam zakotvilo už v 17. století a vedle svíček se tu vyráběly i takzvané voskové obětiny, které pak lidé nosili do kostela, jako dar Panně Marii za vyslyšení jejich proseb. Šlo většinou o napodobeniny různých částí těla, podle toho, jaký neduh koho trápil.