3. prosince 2006

Kraji mezi Hranicemi na Moravě a Lipníkem nad Bečvou se tradičně říkalo Moravské Holandsko. A to proto, že tu stávaly větrné mlýny. Roky přibývaly, mlýnů ubývalo – dnes tu najdeme jen jediný. Ční nad vesnickou plání a jde o mlýnské zařízení, které odborníci označují jako německé – tedy takové, které se za větrem otáčí celé.

Jaké to je mít vlastní zámek? Bez šlechtického predikátu nebo s ním – asi to je jedno. Ať tak či tak, starosti s takovým stavením jsou velké. Své o tom ví i pan Šimonech. Tomu totiž vrátili zámek Nový Stránov u Mladé Boleslavi. Cenné sbírky sice za komunismu trochu prořídly, ale pořád je na co se dívat. Jeho dědeček byl velký sběratel a specializoval se na živočišné exempláře – třeba medvědy. Na zámku filmaři dokonce natáčeli i detektivní příběh Záhada modrého pokoje.

Přijměte naši pozvánku na jízdu Safari Expresem do podkrušnohorského zooparku v Chomutově. Zvířata, která tu volně žijí, si můžete prohlížet přímo z paluby terénního vozu. Tamní ošetřovatel Libor Vašíček nás po safari provede a „seznámí“ nás i s jeho obyvateli, kteří mají trvalé bydliště. A podíváme se taky na starověké germánské obydlí nebo selský dvůr.

Na 20 tisících hektarech se v Česku pěstuje vinná réva. Většinu vinic sice najdeme na jižní Moravě, ale ani Čechy nechtěly vedle vinné Moravy vypadat jako abstinent. Ten, kdo k nám víno přinesl, nebyl nikdo jiný, než Karel IV. A je s podivem, že první české vinohrady má na svědomí žena. Nebyla to žena ledajaká, ale přímo babička sv. Václava, kněžna Ludmila. V Praze právě v těchto dnech probíhá výstava vína. Připravilo ji Národní zemědělské muzeum a její název, inu – O vínu.

V Prachaticích otevřeli v místním muzeu trvalou expozici Národního muzea českých loutek a cirkusu. Od profesionálních klasiků českého loutkářství až po přátelská rodinná divadélka. Lákadlem pro vás by mohlo být i to, že některé exponáty vytvořila vnučka zakladatele českého loutkářství Arnošta Kopecká. A jestli nevíte, co potkalo naše cirkusová šapitó v roce 1830, pak se nezapomeňte dívat na předposlední reportáž.

Poslední reportáž tak trochu nabourá některé mýty a předsudky, které se pojí s jihočeskou Třeboní. Tak třeba o smaženém vánočním kaprovi. Kašna na třeboňském náměstí sloužila k veřejné nápravě místních mravů a konaly se tady i trhy. Postava Jakuba Krčína je s Třeboňskem přímo spjata a stejně tak i osoba Viléma Rožmberka. Když tu on byl, pak si město oblíbili i různí šarlatáni a alchymisté.

V podbrdské obci Dobřív, kousek od Rokycan, najdeme zajímavou technickou památku. Oním unikátem zapsaným na seznamu technických památek UNESCO je stařičký hamr, tedy vodou poháněná kovárna. Její budova tu vyrostla na začátku 19. století, ale kovářské vybavení je podstatně starší. A dodnes slouží. Dodáme jen, že hamr byl na seznam UNESCO zapsán v roce 1973.