30. dubna 2006

Praha se stala sídelním městem už v dobách přemyslovských Čech. Mince si ale nechala razit v Kutné Hoře a tam začíná naše putování. Zavítali jsme do Vlašského dvora. V něm se už od začátku 14. století razil pražský groš a šikovný pregéř se musel umět pořádně ohánět, aby ho jeho šmitna uživila. A cože znamenají tahle slova? Víc se dozvíte od našeho průvodce pana Vlastimila Pospíšila.

Ve 40. letech minulého století brázdily naše silnice Pragovky Piccolo. Patnáct těchto krasavců na nás čekalo v soukromém muzeu pana Grmela v Dobrochově na Prostějovsku. Zhruba 3000 hodin – tolik času zabere panu Grmelovi to, než dá dohromady jednoho veterána, takže zná každý zákrut, šroubek a těsnění. O proměnách automobilového průmyslu a voňavém koníčku bude naše druhé povídání.

A pak se podíváme na baby. I tak se totiž říká smírčím křížům – různě velkým kamenům, které už od středověku lemovaly některé naše cesty a měly mnoho různých významů. Dnešní badatelé rozdělují tyhle vzácné kameny do tří typů a Radek Rolek nám poví o těch, které jsme objevili na Náchodsku a Broumovsku.

Ve cvičné štole dolu Paskov se uhlí nikdy netěžilo, ale klid tu nebyl. V dobách ne tak nedávných slibovala právě severní Morava - Ostravsko slibnou budoucnost horníkům, kterých sem přicházelo za prací hodně. A tito novopečení havíři se učili právě v této výukové štole. V téměř dvou stech metrech důlních chodeb staříčské štoly si tak prohlédneme techniku a zařízení, na které bychom hned tak nenarazili.

Pak přeladíme na středověkou atmosféru. A to proto, že jsme se vypravili za skupinou historického šermu na hrad Červený újezd u Prahy. Tu založil před šestnácti lety Stanislav Dupač. Dnes už sehraná parta nejen šermuje, ale předvede nám různé dobové tance, hudbu a pravou atmosféru dotvoří záhadná cikánečka. Kromě taktických šermířských chvatů dostane slovo i trocha romantiky.

Víte, že Kyjov můžete najít i v Čechách? Podél říčky Křinice, která jimi protéká, vyrazíme na túru k největšímu skalnímu hrádku v Čechách - do Českého Švýcarska. Kdysi tu prý bývali loupežníci a podle pověsti k jejich vymýcení prý přispěla místní šikovná kuchařka. A jaký trest ji za to potkal? A jak to tady vypadalo kdysi? O tom všem bude naše poslední reportáž. Jejím průvodcem bude archeolog Fr. Gabriel.

Naši nejhlubší propast - Hranickou byste našli na Moravě. Drží nejen tuzemský, ale i středoevropský rekord. První zmínky o ní pocházejí ze 16. století. Podle písemných pramenů se jistý dobrodruh Mára ponořil do jezírka a pak tvrdil, že je bezedné. V roce 1995 byla změřena jeho zatím největší hloubka - 205 metrů. Podle odborníků ale může být dno ještě o víc než 500 metrů hlouběji.