18. prosince 2005

Všechny naše reportáže budou naladěny adventně, předvánočně, slavnostně. Tak třeba hned ta první: Stromeček, dárečky, bramborový salát – tradice, kterou dodržuje většina rodin. Víte ale proč právě kapra? Nebo proč nás napadlo po té velké bohaté hostině ještě dojídat se třeba takovou vánočkou!? V turnovském Muzeu českého ráje probíhá právě výstava Vánoční reportáž – a co vědí, to nám povědí.

Vánoce – k těm patří betlémy. V druhém předvánočním povídání se podíváme do Třeště u Jihlavy. V mnoha rodinách tady totiž navazují na betlemářskou tradici a my si o ní necháme vyprávět. Víte, že takový betlém si můžete vyrobit třeba z notového papíru? Že takový betlém může měřit i několik metrů? Že právě kvůli takovému betlému dokonce někteří přistavěli i dům? Třešť je městem betlémů – a to nejen o Vánocích. O tom všem nás třeštští přesvědčili, a přesvědčí i vás.

Někdo má doma vánoční koule, jiný jím říká baňky. V Lipové na Prostějovsku umí manželé Koudelkovi vyrobit ozdůbky vskutku přírodní – slámové. Vytvořit takovou vánoční okrasu vypadá docela jednoduše a levně. Stačí vám k tomu sláma, nůžky a provázek, nějaký ten nápad, ale hlavně zručnost a trpělivost. Od vánočního zvonečku až po zdejší specialitu - hvězdu na špičku stromu se vám šikovné ruce a kvalitní sláma budou hodit. Ze stromečku, který je těmito slaměnými krásami ozdoben, na vás pak dýchne ze slámy i trocha toho letního hřejivého sluníčka.

Poslední reportáž nejen tohoto vydání, ale i roku 2005 bude o Hluboké. Romanticko-novogotické sídlo knížecí rodiny Schwarzenberků vám představíme jinak, než jak ho znáte z turistických bedekrů. Zámek je převlečen do adventního hávu, z depozitářů jsou vyjmuty i jinak nepřístupné památky a vzpomínat se bude i na to, jak aristokracie prožívala a slavila čas vánoční.

Unikátní betlém najdeme v muzeu v Jindřichově Hradci. Autorem jedinečných jesliček byl jindřichohradecký punčochář Tomáš Krýza. Na svém díle, které nese jeho jméno a které je největším lidovým mechanickým betlémem na světě, pracoval neuvěřitelných 60 let. Začal ve druhé polovině 19. století a pokračoval až do své smrti v roce 1918. Všechny postavy jesliček jsou kašírované a dělal je sám autor, jedině Jezulátko je z vosku a nepochází z dílny tvůrce betlému. Byl natolik zbožný, že si na Krista netroufl.