Stefanie Reinsperger
Představitelka Marie Terezie
Jak byste ze svého pohledu nové představitelky hlavní postavy popsala posun mezi předchozí a novou částí minisérie?
Myslím si, že je to skutečně téměř úplně jiná minisérie. Podle mě je tentokrát hlavně o osamělé ženě, která se snaží dělat politiku ve světě ovládaném muži. V tom vidím modernost tohoto příběhu.
Co Vás nejvíce zaujalo na příležitosti zahrát si Marii Terezii?
Ráda ztvárňuji komplikované postavy, které mají i své špatné stránky. Přesto se je ale snažím hrát tak, aby si je divák zamiloval. To je pro mě ta největší výzva na Marii Terezii.
Jak jste k výzvě přistoupila?
Snažila jsem se ji vykreslit jako pouhou lidskou bytost, i když si nedokážu představit, jaké to bylo vyrůstat s pocitem takové moci. V Rakousku uctíváme Marii Terezii téměř jako bohyni, myslím, že tato minisérie by ji mohla trochu polidštit, a takovým způsobem jsem se ji i snažila zahrát.
Na natáčení se potkalo hodně národností i jazyků. Jak jste se s tím poprala?
Byla to velká výzva pracovat v tomto mnohojazyčném prostředí. Ale velmi jsem si to užila, bylo to takové evropské. Jsem velice ráda, že jsem mohla pracovat se všemi českými, slovenskými a maďarskými herci.
Zjistila jste během natáčení o Marii Terezii něco, co jste předtím nevěděla?
Co se týče faktických znalostí o její osobě, tak nezjistila, přece jen jsme nenatáčeli dokument. Ale pomohlo mi to si uvědomit, že byla také jenom člověk a dělala chyby. Marie Terezie je u nás totiž vnímána převážně v pozitivním světle.
Jak zapadá Marie Terezie do Vašeho portfolia postav, které jste během své kariéry ztvárnila?
Je to určitě nejsilnější žena, kterou jsem měla příležitost hrát ve filmu. Mám ráda postavy, ke kterým mohu vzhlížet a něco se od nich naučit. Snažila jsem se ji hrát jako vášnivou a silnou ženu s vřelým srdcem, která je ale stejně jako každý člověk plná pochyb a strachu. Tato role pro mě byla doposud největší filmovou výzvou.
V České republice jste strávila během natáčení hodně času, změnilo to nějak Váš názor na tuto zemi?
Můj nejoblíbenější divadelní režisér je Dušan Pařízek, se kterým jsem pracovala na několika hrách, které jsme hráli v Praze a Olomouci. Od něj jsem se o České republice dozvěděla. Bylo tedy skvělé díky Marii Terezii pracovat s herci, o kterých mi Dušan vyprávěl. Musím říct, že mě uchvátilo, jak talentované herce tu máte. Starejte se o ně! Jsou poklad.
V Rakousku jste známá především jako divadelní herečka, byl to pro Vás skok z divadelních prken před kameru?
Je to hlavně o čase, který máte na zkoušení. Na divadle strávíte s kolegy týdny, abyste se důvěrně seznámili s hrou a jednotlivými postavami. Přípravy na natáčení jsou spíše osamělé. Nicméně na place je to velmi intenzivní a člověk se dostane na velmi zajímavé lokace, které by normálně neviděl.