Ve filmu hrajete matku Petra Formana, sblížili jste se i ve skutečnosti?
Ty dvě role se bez toho ani nedají zahrát, my jsme spolu trávili hodně času mezi natáčením a zjistili jsme, že jsme stejná „krevní skupina“. Trochu mi připomíná mého syna, je mu trošku podobný a je přibližně stejně starý, jsem ráda, že ho znám, a doufám, že v tomto filmu bude vidět, že se máme rádi.
Je to váš druhý film s Janem Hřebejkem? Jak se vám s ním spolupracuje po pár letech od Pelíšků
Nebyl zásadní rozdíl při práci, protože tým Jana Hřebejka je stále stejný. Tam vzniká velmi zvláštní krásná pracovní atmosféra. Lidé se mezi sebou přátelí, myslím například Jana Malíře s Janem Hřebejkem, ale co jsem oceňovala já, byl elán a zanícení pro práci. Vlastně všichni, kteří na filmu pracují, jsou už prvními diváky. Dovolte mi jmenovat pana Malíře a jeho manželku, protože na ně jsem se vždy dívala a oni jsou těmi, v jejichž očích je poznat, zda je to dobré nebo ne. Celý štáb je sestavený z takovýchto lidí a to je právě důležité – dát dohromady tým lidí, kteří se dokáží nadchnout pro společnou věc. Pan Hřebejk to dokáže, to je jeho velká přednost. Myslím si, že jsem to viděla už u Pelíšků. Viděla jsem, že on má velké herecké cítění – například způsob, jakým pracoval s dětmi, což je nejtěžší práce – už tam se, ač stále ještě velmi mladý, projevil jako velký profesionál. Pracuje s velkými nároky a požadavky – což je známkou jeho profesionality.
Film je také o rasismu, máte s ním nějakou nepříjemnou zkušenost? Třeba z hlediska česko-slovenských vztahů?
Film je hlavně o násilí a současnosti a rasismus a další podobné jevy jsou součástí našeho života. Já mám v Čechách jen ty nejlepší zkušenosti a cítím se tu stále jako doma. Hraji tu už osm let se slovenskými divadly a nikdy jsem nezažila, že by mi někdo napsal, že mi nerozumí, nebo přímo „běž domů a už tu nehraj…“, právě naopak. Ta vstřícnost je tu velmi, velmi velká.
Mluvíte krásně česky, jak jste to dokázala?
Je to velmi těžké, ale upřímně řečeno, je to i zásluhou střihače. Protože to, co nebylo dobré, to vyhodili, takže musím poděkovat všem, kteří to velmi pozorně hlídali. Ale já se na roli poctivě připravovala. Cvičila jsem a cvičila…
