Skrytý potenciál

Záznam chatu ze čtvrtka 11. února 2016

Samuel: „Dotaz na Honzu L.: Jaké změny jste ve svém životě udělal? Dotaz na Dr. Weiss: V čem je podle Vás Honza výjimečný?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer, v první řadě jsem se zastavil a spolu s odborníky Jaroslavou Timkovou, MUDr. Simonou Weiss, Mgr. Heřmanem Čadilem, Ing. Janem Mühlfeitem, Markem Dzirasou, prof. MUDr. Cyrilem Höschlem jsem se zamyslel co vlastně chci a jak by mohla vypadat další etapa mého života. Během koučování jsem měl možnost vzdělávání a konzultací pro mě dosud nepoznaných oblastí osobního rozvoje. Přeji šťastné chvíle v životě. Honza L.“

INTO: „Co byste řekl o Simoně Weiss?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer, doktorka Simonka Weiss je úžasně energetická žena, má tah na banku a je skutečně velký odborník. Navštívil jsem několik odborníků, ale Simonka pracovala s mým vnitrem a naučila mě používat emoce. Krásný příběh pro mě byl například Madisonské mosty nebo ledovec. Na spolupráci dál pokračujeme. Mějte se moc hezky a věřte... Honza“

SK: „JL - Jaké máte vzpomínky na dětský domov?“

Honza Lačňák: „V dětství jsem dost trpěl méněcenností, měl jsem komplexy a styděl jsem se za to, že jsem z děcáku. Vzpomínám si, že když jsem šel ze školy „domů“, tak jsem chodil po ulici k jiným domům, než jsem byl v ulici sám, a teprve pak jsem rychle vklouzl do dveří Domova. Hodně jsem se styděl za ceduli DĚTSKÝ DOMOV STRÁŽNICE, která vysela hned u vchodu. Někdy jsem chodil vedlejšími vraty, které už byly dost vzdáleny od vchodu. Dnes jsem naopak hrdý, že jsem vyrůstal právě v dětském domově. Honza L.“

RInF: „Chtěl byste si se SImonou Weiss vyměnit role?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer RInfi, já si myslím, že by každý měl dělat to, co umí. Já umím vyřizovat hypotéky a pomáhat lidem s podnikatelskými záměry. A Simonka je skvělá odbornice v oboru psychologie a zejména "vědomé probuzení". Já říkám, když to baví, tak to sype, a když to sype, tak to baví... Honza L. :-)“

SKINF: „JL - už není Vaším problémem potlač. emoce?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer, umění používat správně emoce není jednoduché, ale dá se naučit s nimi pracovat. Já jsem se naučil, že smyslem není emoce potlačovat, ale naopak je prožít a klidně i s nejbližšími ve Vašem okolí. Emoce Vás naplní a obohatí. Děkuji. Honza L.“

Tina: „Dotaz na Honzu: Jak probíhala spolupráce s psycholožkou Dr. Weiss? Dotaz na paní doktorku: Co znamená pojem "komfortní zóna", který jste v pořadu zmiňovala?“

Simona: „Krásný dobrý večer milí diváci, vitáme vás a moc se těšíme na vaše otázky. Moc děkuji paní Tino za výbornou otázku. Všdet o své komfortni zonu je velmi důlezité. Je to prostor, který známe a ve kterém se pohybujeme v klidu a pohode. Za urcitou dobu ten prostor ale známe, přestáváme se vyvíjet a někdy se dokonce začneme i nudit a vnímáme vnitřní prázdnotu. Můžete si to představit jako tygra v kleci, který chodí dokola, ale vlastně si přeje svobodu. Jsou to naše hranice, většinou vnitřní a abychom se mohli rozvíjet a cítit se naplnění, je dobré čas od času tuto zonu zvětšit a nebo třeba úplně opustit, když k tomu má člověk odvahu. Začnou se dít nové zajímavé věci a začneme objevovat nové možnosti a své schopnosti. Zvlast kdyz clovek citi ze neni spokojen je dobre se nad tim zamyslet, jestli nam pohodli nebrani v tom, že bychom třeba potřebovali zmenit zaměstnání nebo začít sportovat nebo cokoliv jiného.“

Darina: „Simono, jak to s těmi emocemi je? Máme je ovládat, projevovat, potlačovat?“

Simona: „Darino, krásná otázka. Emoce je především potřeba vnímat a cítit a to mohu i ve svem nitru. Když je potlacim uplne tak zustanou v tele a zacnou nas ovlivnovat. Proto je nejlepsi naucit se je pripoustet, prodychat a pak teprve jednat. Jsou metody, ktere napomahaji, jiz dlouho potlacene emoce uvolnit a to je urcite vhodne, nebot nam to udela prostor na radost a jine krasne emoce. Clovek se pak touto praci nauci take projevovat emoce lasky, radosti a nadseni a nebo je schopen zacit vice komunikovat co mu vadi. Neni to ale o tom, ze behame na vsechny rveme, kdyz citime vztek. Je to o tom si ho nejdrive v vnitru pripustit, prijmout, prodychat a pak zacneme take jinak uvazovat a jsme schopni jinak reagovat. Dekuji.“

Ivana: „Dobry večer pani Weiss,jak je možné ,že mnoho lidí (alespoň v mém okolí)má největší problém vyjádřit své emoce právě s těmi nejbližšími ? I já mám leckdy pocit,že mi nedělá problém své emoce projevit cizím lidem,ale partnerovi,dětem,rodičům se mi toto projevuje těžko. Děkuji“

Simona: „Pani Ivano, velice dobra otazka. Ano, je to tak, ze mame nejvetsi strach se otevrit svym nejblizsim, protoze se bojime je ztratit a nebo si myslime, ze uz nas nebudou milovat. Je to hodne o zranitelnosti a schopnosti ukazat slabost. Strach z odmitnuti a ze zklamani, kdyz vyjadrime treba lasku. Mame take casto pocit, ze ty nejblizsi lidi dobre zname a prestavame jim opravdu naslouchat. Proto je nekdy prima si sednout a dat si prostor na promluveni. Casto jsou tam take pocity viny. Je dobre si to uvedomit a treba pro sebe zacit trenovat pisemnou formou bez obvinovani a opravdu s uprimnosti. Dekuji.“

MP: „Dotaz na Honzu. Čeho si v životě nejvíce vážíš? Napiš tři věci :-). Děkuji.“

Honza Lačňák: „Dobrý večer MP, nejvíce si vážím toho, že jsem velkou inspirací pro spoustu lidí, že svým životním příběhem dodávám mnoha lidem důvěru a také odvahu vzít život do vlastních rukou. A ty tři věci jsou: 1. Mám skvělou manželku, krásnou ženu a absolutně tolerantní partnerku. Jóóó a úžasnou maminku tří dětí. 2. Dar z hůry - talent. 3. Cit pro vztahy. 4. Obchodního ducha. atd. Přeji ať máte i Vy šťastný a naplnění život. Honza L.“

tomtom: „Dobry den. Mam dotaz na pi. Weiss: Muze potlačování emoci vest k syndromu vyhoření? souvisí to spolu vůbec? Dekuji9“

Simona: „Moc dekuji za tuto otazku a ma odpoved je ANO. Cim vice emoci potlacime, tim vice potrebujeme zivotni sily, abychom mohli vubec dale fungovat a existovat. Je to jako velky mic, ktery se snazi udrzet pod vodou a mit ho pod kontrolou. Pokud to trva dlouho, telo se vycerpa a bud onemocni fyzicky a nebo skolabuje. Takze pozor na to. Je spousta nastroju a dobrych zpusobu, jak se potlacene emoce uvolnit. Kazdopadne by bylo dobre toho vyuzit nez je pozde, zacit take odpocivat, sportovat a kazdy den neco udelat pro svou radost, aby ten vnitrni ohen zase zacal horet. Dekuji.“

Zdena: „Simono, dobrý večer, slyšela jsem, že pracujete s onkologicky nemocnými lidmi. V čem je tato práce jiná? Co je jejím základem? Děkuji a přeji hezký večer.“

Simona: „Dekuji pani Zdenko za vybornou otazku. Psychoonkologie je velmi dulezita u onkologickeho onemocneni. Zakladem je uvedomeni, proc nemoc vznikla, co by mohlo byt jeji pricinou a co by clovek mohl zacit v zivote menit, aby podporil sve telo v uzdraveni a nastartoval take vlastni vnitrni sebelecebne schopnosti. Pracuje se hodne s lecivymi visualizacemi, nove se formuluje smysl zivota, lide se uci zase najit sami sebe a svou cestu. Nastavit si sve hranice, naucit se rikat ne a take udelat potrebne zmeny. Uci se odpocivat, aktivne si uzivat zivota a najit novy pohled na sebe a na zivot. S celeho srdce doporucuji. Dekuji.“

Ingrid: „Honzo, myslíte si, že je s Vámi Vaše manželka šťastná?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Ingrid, to je hezká otázka. Nemá to se mnou vůbec jednoduché. To ona mě učila říkat nahlas „Mám tě rád“. Učila mě citům, pohlazení a pevného objetí. Neuměl jsem to vyslovit ani opětovat. Měla a dodnes se mnou má svatou trpělivost. Poznat se byl náš osud. Neumím si vůbec představit, že bych měl žít s někým jiným nebo že bych ji a své děti měl opustit. Ona je pro mě všechno a, mám ji moc rád. Jsem přesvědčen, že je se mnou šťastná. Víte Ingrid, náš vztahu je o vzájemné úctě, toleranci, pokoře, lásce k druhým a sobě samému. Ať máte šťastný život a dobrou kartu. Honza L.“

GF: „SW - Jaký je Jan Lačňák?“

Simona: „Dekuji za otazku. Honza je velmi zajimavy clovek s velkym srdcem. Velmi me inspiroval a byla to radost s nim pracovat. Je zvidavy, ochotny naslouchat, uprimne se otevrit a hlavne opravdu delat take potrebne zmeny. Na to jaky mel zacatek, toho dokazal hodne a udelal z toho to nejlepsi. Zaslouzi si definitivne muj obdiv. Byl odvazny vyzkouset nove zpusoby mysleni a pripustit si potlacene emoce, coz je dost tezke. Je ochotny pracovat dale, coz me moc tesi. Je to o tom, ze je potreba nekdy zmenit stare zvyky a to vetsinou nejde ze dne na den.“

Iveta: „Simono, co si myslíte, že je v životě člověka nejdůležitější?“

Simona: „Mila Iveto, myslim si, ze to si kazdy musi pro sebe stanovit sam. Pro me je nejdulezitejsi laska a radost. Je to vyborna otazka a rada bych vas a divaky pozvala, aby si to uvedomili. Vetsinou pak clovek zacne vnimat zivot jinak. Dekuji“

Maťa: „Honza - Jaké je Vaše další poslání, budete se dál rozvíjet a v čem? Simona - Měla jste koučování hodně těžké s Honzou a co bylo náročné u něho změnit?“

Simona: „Dekuji za otazku. Prace s Honzou byla a je moc prima, protoze je zvedavy, otevreny, ochotny naslouchat a menit se. Je uprimny a pri konzultacich si na nic nehral. Co se tyce te zmeny. Honza se nenaucil drive vnimat sve vlastni potreby, snazil se vsem vyhovet, co nejlepe a tim je pro nej nekdy tezke najit priority. Tim ze nemohl v detstvi sve emoce projevovat a naucil se je velmi potlacovat tak nekdy nevnima sve hranice. Je ale na vyborne ceste. Uvedomil si, jak důlezita pro nej rodina je a uci se sve emoce take projevovat. Potrebuje to cas a trpelivost, ale pevne verim, ze to zvladne.“

Edita: „Simono, za jak dlouho dokážete člověka změnit?“

Simona: „Pani Edito, moc dekuji, ze se ptate a ze mohu odpovedet, ze se o to vubec nesnazim nekoho zmenit. Jsem presvedcena, ze kazdy clovek je jedinecny, tak jak je a ze si to bohuzel vetsinou jenom neuvedomuje. Spoustu lidi si mysli, ze coaching je o tom stat se nekym jinym. Ja si myslim, ze je to spis o tom uvedomit si kdo opravdu jsem , prijmout se plne a take se ukazat svetu. Kdybychom meli odvahu byt autenticti, tak bychom si zivot o hodne ulehcili.“

Zuzka P.: „Jane, jak byste pár slovy vyjádřil konkrétní dopad vaší účasti ve Skrytém potenciálu? Současně se chci zeptat, zda byste do toho šel znovu? Díky za odpovědi.““

Honza Lačňák: „Dobrý večer Zuzko, do pořadu jsem šel s tím, že chci ve svém životě změnit hlubší rodinného soužití, nadměrné pracovní úsilí a získat více volného času pro sebe a rodinu. Dnes mohu říct, že se už za výsledky neženu (to jsem přenechal mladším a šikovnějším kolegům), že si více užívám rodinných výletů a mých krásných hodných dětí, ale hlavně, že jsem si vytvořil místo v diáři pro nás oba. Já jsem člověk, který má rád výzvy a moje manželka mi nedávno říkala: "Ty stejně s něčím novým přijdeš". A měla pravdu. Navázal jsem spolupráci z neziskovou organizací, která mé další přání už naplňuje. Je to krásný pocit a víte "musíme si pomáhat" Děkuji a přeji Vám krásné chvíle třeba při víně... :-)“

DARK: „SW - Musela jste kvůli JL mít supervizi?“

Simona: „Dekuji pane Darku za zajimavou otazku. Specialne kvuli Honzovi ne. Samozrejme, ze me jeho pribeh dojal, ale za 15 let uz jsem se naucila se temto emocim nebranit a kdyz mi mezitim pri jeho vypraveni ukapla slza, tak to urcite take nevadilo. Pravidelna supervize ale samozrejme patri do meho zivota. Je velmi dulezita, abych s mymi pocity nezatezovala me klienty.“

BRKB: „SW Vyměnila byste si roli s JL?“

Simona: „Dekuji za zajimavou otazku. Nevymenila. Honza si opravdu zazil sve a ma muj obdiv, protoze z tech zkusenosti udelal to nejlepsi, co mohl. Myslim, ze jsme se ucili od sebe navzajem. Kazdeho klienta vnimam jako meho velkeho ucitele a je to pro ucta moci ho podporit, povzbudit a inspirovat. Ale jsem velmi vdecna za svoji zivotni cestu.“

DM101: „Jednoznačně nejlepší díl, velmi inspirativní! Můj dotaz zní jakými metodami se Honza dokázal otevřít lásce k rodině?“

Simona: „Krasna otazka. Metod existuje nastesti spoustu. Ja mam nejlepsi zkusenosti s Cestou, s Radikalnim odpustenim a s EFT. Je dobre si vybrat metodu, ktera neni jenom na mentalni urovni, ale opravdu pracuje take s telem a emoce pripousti a nesnazi se je vysvetlovat a nebo pro ne hledat priciny. Pro zacatek uz ale staci, zacit vice to telo vnimat a uvedovat si sve pocity, zkouset je pojmenovat a treba pisemne vyjadrit, pokud to zatim nejde ustne. Pokud clovek dlouho emoce potlacoval, tak to chvili trva, nez se to zacne darit a s podporou to muze jit rychleji, ale urcite to nejde ze dne na den. I Honza je stale na sve ceste, jako my vsichni.“

Jirka: „Nutně se potřebuji přihlásit do pořadu. Kde se můžu přihlásit?“

Simona: „Vyborna otazka pane Jirko. Sledujte stranky poradu, kde budete vcas informovan o novem castingu. Drzim vam palce, aby to klaplo.“

Veronika: „Honzo, líbí se mi Váš pozitivní přístup, už pracujete s nějakými mladými lidmi, kterým pomáháte s rozjezdem? Ať se daří!“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Veroniko, děkuji za hezkou otázku, na kterou mám ještě hezčí odpověď. Můj záměr realizuji již naplno. V lednu 2016 jsem byl hostem semináře Honzy Mühlfeita pro děti z dětských domovů, kde jsem měl možnost se podělit s dětmi o svůj životní příběh. Organizátoři mi napsali, že se seminář vydařil a dětem velice líbil. Bylo vidět na jejich tvářích, že oblast osobního rozvoje je hodně zajímá a že můj příběh se pro mnohé stal výzvou a pro jiné inspirací. Nyní pracujeme na novém projektu pro děti pod názvem "Roz(h)led" a já se moc těším, že mohu být užitečný a rád je klidně finančně i podpořím. Ať jste také spokojená a šťastná. Honza L.“

BEN93: „SW - už JL nepotlačuje emoce?“

Simona: „Dekuji za otazku. Je to proces, ktery nejde ze dne na den a potrebuje odvahu, trpelivost a cas. Honza se to uci a myslim si, ze je na vyborne ceste, ale je potreba, aby to trenoval. Emocionalni a mentalni svaly je potreba trenovat pravidelne stejte jako svaly telesne. Je to novy zvyk a trva to min. 3 mesice, nez se novy zvyk opravdu integruje do chovani.“

josef f.: „Spolupracujete ještě s autorkou pořadu ? Bude se ještě točit další série ? Diky“

Simona: „Pane Josefe, vyborna otazka. Autorka poradu Jarka Timkova je jedna z nejlepsich zen, ktere znam a jsem rada, ze mam moznost ji timto tady z celeho srdce podekovat za jeji napad a hlavne odvahu se do poradu pustit. Nebylo to vubec jednoduche. Je pro me velkou inspiraci a je u poradu stale s celym srdcem a duchem. I ted nas v pozadi podporuje a stale komunikuje s hrdiny a s nami. Ano, dalsi serie jsou v planu. Sledujte prosim vas stranky poradu, kde budou informace o dalsim castingu a o novych dilech. Moc dekuji.“

marian: „Honzo, věříte v Boha?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Mariane, nejsem sice křesťan, ale rád chodím s manželkou do kostela a učíme křesťanskému chování také naše děti. Několikrát jsem přemýšlel proč? Uvědomil jsem si, že se mi na tom líbí právě učení se k vzájemné úctě, toleranci, pokoře, lásce k druhým a sobě samému. Věřím v něco, co mi dává sílu, odvahu něco změnit a smysl mého života. Mějte i Vy naplněný život. Honza L.“

Lenka K.: „Jsem v bludném kruhu, potřebovala bych se pohnout. Chtěla bych se přihlásit do pořadu a nevím kde. Nebo bych chtěla pracovat s nějakým koučem, ale bojím se, že na to nebudu mít. Kolik to tak stojí?“

Simona: „Vyborna otazka pani Lenko a gratuluji, ze premyslite o podpore. To je super a mohu vam to z celeho srdce doporucit, stoji to za to. Co se tyce poradu, tak muzete sledovat webove stranky, budou tam brzo informace o dalsim castingu a moc vam budu drzet palce, aby vam to klaplo. Co se tyce koucu, tak ty ceny jsou velmi ruzne, podle toho koho si vyberete. Informujte se na webu a duverujte sve intuici, ze vas navede k te spravne osobe. Ja doporucuji dojit si na introvecer nebo prednasku kouce, abyste ho zazila osobne a vnimala, jestli vam vyhovuje. Existuji take velmi intenzivni dvoudenni seminare, ktere jsou casto vybornym zacatkem a tam se casto nabizeji podpurne skupiny, kde pak muzete pracovat dal a neni to takova financni zatez. Kazdopadne za tech 15 let jsem opravdu presvedcena o tom, ze investice do sebe je ta nejlepsi, kterou muzete udelat a urcite se vam to vyplati.“

Andy: „Pěkný večer, měla bych dotaz na paní Weiss: jakými například způsoby můžeme pracovat na uvolnění potlačených emocí? Děkuji moc za odpověď.“

Simona: „Dobry vecer pani Andy a moc dekuji za velmi dobrou otazku. Zpusobu je nastesti jiz spousta, zalezi na tom, jak dlouho a v jake intenzite jsou emoce potlacene. Jsou nabizeny velmi dobre a intenzivni seminare, kde muzete zacit se ucit pracovat s emocemi a nebo si najit nekoho, kdo by vas podporil v osobnich konzultacich. Dulezite je vybrat si metodu, ktera je opravdu na urovni tela a ne jenom mentalni. Velmi dobrou zkusenost mam s ucinkem metody CESTA, Radikalni odpusteni, EFT a jak jsem psala, je jich vice. Zajdete si na introvecery a vnimejte, co vam nejvice bude vyhovovat. Pokud chcete zacit pomalu sama, tak je dobre si kazdy den vzit chvilku casu a zacit vnimat sve telo a zkouset emoce pojmenovavat, prodychavat a prijimat je, aniz byste je odmitala nebo posuzovala. Emoce jsou vlastne energie, kterou je potreba rozhybat. S podporou se clovek dostane hloubeji nez sam, protoze mam tendenci se emocim spise vyhybat.“

TOMÁŠ J.: „Pro pani Simonu..mám to s emocemi podobne jako Honza..naučil jsem se je ovládát, možná ne projevovat, proto že byly zneužity proti měl. .mám to dodnes, je řada co tím? Děkuji“

Simona: „Pane Tomasi, moc dekuji za otazku. Doporucila bych vam najit si nekoho, kdo vas v osobnim sezeni podpori a ukaze vam cestu, jak zase zacit duverovat a emoce citit a prijimat, aniz byste je musel potlacovat. Existuji take intenzivni seminare, treba by i to byla moznost. Důlezite je, ale abyste si vybral metodu, ktera neni jenom na mentalni urovni, ale opravdu take pracuje s telem. Bude to pro vas jednodussi a ucinnejsi. Kazdopadne by bylo opravdu super, kdybyste nasel odvahu do toho jit, protoze si tim otevrete moznost zacit vice prozivat take emoce krasne.“

Linda: „Existuje nějaký kurs, kde se dají potlačené emoce vyřešit - asi otázka na paní Weiss?“

Simona: „Dobry vecer pani Lindo, ano kursy existuji. Velmi dobre a ucinne seminare, co se tyce uvolneni potlacenych emoci jsou seminare Cesty, Radikalniho odpusteni, EFT a mnoho dalsich. Doporucila bych vam podivat se na web nebo na veletrh osobniho rustu, kde nabidka je prezentovana a kde muzete dostat take malou ochutnavku, jestli vam zpusob prace vyhovuje. Hlavne je dulezite, aby metody pracovali take s telem a emoce se opravdu pripoustely a ne jenom analyzovaly. Nejde o to je zmenit, ale pripustit a uvolnit.“

karel malý: „Přemýšlíte Honzo o nějakých projektech pro mládež z různych dětských domovů, třeba ve formě start upu, nebo třeba pozitivním příkladem s možností nasměrování do budoucího života. ..Vidim velký problém v začlenění do společnosti těchto lidiček, nemají se kam obrátit, zeptat, poradit....Děkuji“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Karle, velmi si vážím Vašeho zájmu a cítím, že byste rád uskutečnil také své vize. To je super! Ano, již spolupracuji s neziskovou organizací Nadání a Dovednosti, která pomáhá dětem právě v podobě tzv. START UPu a připravujeme nový senzační projekt "Roz(h)led". V lednu 2016 jsem byl hostem semináře Honzy Mühlfeita, který byl pro děti z dětských domovů zaměřený právě na Odemykání silných stránek. A koncem března 2016 budu mít blog na konferenci Federace dětských domovů na téma Jaký byl můj start do života a jak můžeme dětem pomoci my. Mám radost, že se konečně veřejnost o tyto děti zajímá, protože sociálně slabším nebo lidem co ztratili domov pomůže stát, ale na děti z dětských domovů se zapomíná. Určitě chci být maximálně nápomocen. Když budete sledovat můj profil na sociálních sítí nebo webové stránky, tak se dozvíte i o dalších mých aktivitách. Věřím, že se za nedlouho poznáme i osobně. Mějte se fajn a ať máte sílu něco změnit. Upřimně Vám Děkuji. Honza L.“

Hanka: „Dobrý den paní doktorko, trápí mě podobný problém jako pana Lačňáka, ráda bych našla svou cestu a naučila se více projevovat emoce. Můžete mi prosím poradit, jak, kde začít? Panu Lačňákovi držím palce a děkuji za krásný, lidský přístup k životu a odvahu se otevřít. Pěkný večer“

Simona: „Dobry vecer pani Hanko, moc dekuji za milou a uprimnou zpravu. Moznosti je par. Existuji intenzivni seminare, kde muzete zacit se ucit pracovat s emocemi, kde jsou casto potom nabizene take podpurne skupiny a nebo si najit terapeuta nebo kouca, ktery bys vas v osobnich sezenich podporil a ukazal vam moznosti a take cviceni, jak to muzete zacit v dennim zivote trenovat. Potrebuje to cas a trpelivost naucit se sve emoce prijimat a neodsuzovat je. Kdyz tak mrknete na web a nebo zajdete na nejaky introvecer, prednasku a duverujte, ze najdete toho spravneho cloveka. Nekdy staci se vnitrne opravdu rozhodnout a najednou se nekdo objevi. Jak se rika, kdyz je student pripraven, objevi se ucitel. Preji vam, aby se vam to brzy povedlo.“

Nina: „Dobrý večer, zajímalo by mne, jakým nejefektivnějším způsobem může člověk objevit svůj skrytý potenciál a určit směr, kterým se má ubírat? Děkuji Zdraví Nina“

Simona: „Dobry vecer pani Nino a dekuji za vybornou otazku. Podle me nejefektivnejsim zpusobem jsou emoce. Pres emoce se nejrychleji muzete dostat do uplneho jadra sveho ja a nejenom si uvedomit, ale take to opravdu citit, kdo jste a co je vasim poslanim. Na urovni emoci se tim dostanete hloubeji a zacnete vnimat vas potencial najednou jinak, nez kdyz ho hledate na urovni mentalni a premyslete o tom. Vyborne je zacit pozorovat svuj zivot s otevrenym srdcem a najednou si clovek zacne vsimat malych znameni, ktere ho na jeho skryty potencial jiz dlouho upozornuji. Bylo by to jednoduche, kdybychom nemeli ocekavani a strach objevit neco, co vlastne nechceme. Pamatuji si na jednu terapeutku, ktera si uvedomila, ze vlastne touzi po tom stat se malirkou. Trvalo to nez nasla odvahu vse zmenit, ale dnes ma atelier a je velmi stastna. Takze zkuste bez ocekavani a bez posuzovani naslouchat svemu nitru. Jinak samozrejme existuji seminare nebo osobni konzultace, kde byste mohla najit podporu. Je to casto jednodussi, protoze mi casto jsme vuci sobe trochu slepi. Drzim vam palecky.“

HK: „Dobrý den, Jsem studentem vysoké školy. Velice rád bych si ujasnil kam upřít své síly, abych byl v budoucím životě uspěšný. Můžete mi prosím poradit či nasměrovat? Děkuji za odpověď.“

Simona: „Dobry vecer a moc dekuji za vybornou otazku a moc gratuluji, ze touto cestou chcete jit. Doporucila bych vam najit si kouce, ktery by vas podporil. To bude nejrychlejsi. Nekoho kdo ma k dispozici ruzne testy jako jsou silne stranky, hodnoty podle Baretta, Hogan Development und Personality test a spoustu dalsich. Ty vam pomuzou vice poznat vlastni osobnost, motivy, hodnoty atd. a uz jenom to, casto prinese ujasneni. Pokud by to byl nekdo, kdo umi pracovat s emocemi, tak by to bylo bajecne, protoze pres emoce se nejrychleji dostanete do sveho jadra a spojite se svou vnitrni moudrosti, intuici, jak to chcete nazvat a tam casto formou symbolu nebo obrazku najednou pochopite, kterym smerem se vydat. Jenom na okraj....bylo by dobre se soustredit nejenom na uspech, ale take na vnitrni spokojenost. Uspech je bajecny, ale neznamena automaticky ze je clovek take stastny. Takze pozor na to. Je dobre najit si zamestnani, ktere vas bude uspokojovat a take naplnovat, uspech pak vetsinou prijde sam. Hodne stesti!!“

Hanka: „Honzo,jste úžasný člověk,gratuluji,že jste se tak dokázal vyzdvihnout,prosím Vás,co se stalo na učilišti,že Vás to tak vzchopilo? mějte se hezky“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Hanko, moc Vám děkuji, jsem z toho upřimně dojatý. Dáváte mi obrovskou energii jít tou cestou dál. Víte, sám se v tom nějak ztrácím. Myslím si, že to bylo změnou prostředí, lidí kolem mě, uznáním od učitelů a vychovatelů a v neposlední řadě peníze, kdy jsem poprvé v životě za své úsilí, snahu a dobré chování byl odměněn. Určitě v tom sehrálo významnou roli to, že na učilišti učení začalo prostě bavit. Pro mě byla velká motivace také, že jsem si najednou mohl života užívat jinak. Zúčastnit se různých zájezdů doma i v zahraničí, absolvovat soutěže zručnosti, tvůrčí činnost v keramickém kroužku, poznávat další skvělé lidi kolem sebe. Sám to prostě nechápu. Jdu vlastní cestou... Mějte také slunce v duši. Honza L.“

Andrea: „paní Simono, psala jste o radikálním odpuštění. Myslím, že to je moje téma. Kde bych na takovou záležitost mohla jít? Našla jsem si Vaše webovky, tak doufám, že to neděláte jen ve Švýcarsku.“

Simona: „Nez pani Andree odpovim, tak bych se rada s vami, mili divaci rozloucila. Moc vam dekuji za vyborne dotazy a za vas zajem o emoce. Preji vam vsem krasnou dobrou noc, hodne radosti a zitra bajecny den. Pani Andreo, dekuji za otazku. Akce v Ceske Republice jsou v priprave, takze urcite budou a pak je najdete take na internetu. Kniha Radikalniho odpusteni od Colina Tippinga je prelozena do cestiny, takze kdyz tak muzete zacit s ni. Najdete tam uz par jednoduchych ale ucinnych nastroju, ktere hned muzete vyzkouset. Je to jedna z nejucinnejsich metod, ktere znam a prinasi ulevu a casto se zacnou dit male zazraky. Takze urcite se do toh pustte, stoji to za to. Dobrou noc.“

Patrik: „Dneska to byl nejlepší díl.“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Patriku, já si myslím, že všechny díly jsou a budou skvělé. Já jsem měl možná výhodu, že můj životní příběh je opravdu silný a cosi jsem už na tomto světě prožil... :-) Pro mě je to velká výzva a touha být užitečný pro druhé. Sám jste slyšel od mé manželky, že několikrát jsem své klienty upřednostňoval před těmi nejbližšími. Na druhou stranu dnes už vím, že všem pomoci sám nemohu. Každopádně je od Vás milé, že tento pořad bedlivě sledujete. Věřte, že další díly budou taky velmi zajímavé a něčím výjimečné... Mějte se moc hezky a držte nám všem pěsti. Konečně je na obrazovkách něco jiného a ducha plného. Honza L.“

jasný s.: „Dotaz pro oba : co právě čtete ? Literaturu osobního rozvoje, nebo vás nabíjí i jine knihy ?“

Simona: „Uz jsem sice rozloucila, ale knihy jsou mou vasni, takze preci jenom na tuto bajecnou otazku chci jeste odpovedet. Ja miluji inspirujici pribehy, kde nastroje a myslenky osobniho rozvoje jsou primo v praxi. Je to dobrodruzstvi a neni to jenom sucha teorie. Treba knihy od Laurent Gounelle jako je "Buh chodi po svete inkognito" nebo "Mnich ktery prodal sve ferrari" od Robin S. Sharma nebo Alchymista od Paulo Coelho. To jsou bajecne a velmi hodnotne knihy. Z celeho srdce doporucuji a ted uz opravdu dobrou noc a krasne sny.“

Petra: „Ahoj Honzí. Dotazy nemám :-) Ale musím ti veřejně říct, že seš "borec". Za tu dobu Tvé spolupráce s paní Weiss jsi ušel kus cesty a Ty víš, o čem mluvím, protože jsi mě svým způsobem organizace práce dováděl k zoufalství :-) A poklona před tvou ženou, že jste to společně zvládli až sem.“

Honza Lačňák: „Ahoj Peťulko, já si myslím, že poklonu bych mohl složit i já vám oběma. Trpělivosti máš nepochybně taky dost. A to, že jste si sáhli až na dno, by každý nezvládl. Díky vám jsem poznal, že provozovat restauraci, mít zodpovědnost za 35 zaměstnanců, podnikat v Lednici a mít každý den úsměv na tváři není vůbec nic k závidění. Každý si to může zkusit. Máte s Andrejem můj obdiv a jsem rád, že se z nás stali velcí přátelé. Ať se vám daří a pevné nervy v podnikání... Honza L.“

Igor: „Honzo, opravdu Vám ti odborníci pomohli?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Igore, pro mě to mělo velký smysl. Budu konkrétní. Simonka Weiss mi z mého mindráku vytvořila silnou stránku, můj dar, výsadu, přednost. Změnila můj pohled na sebe samého, naučila mě cítit a používat emoce. Nejsilnější myšlenky byly např. Ego strategie (jistota, kontrola, láska/hodnota/úspěch/uznání); rozebrání příběhu Madisonské mosty; pochopení významu komfortní zóny – překážky/kameny/klacky – zóna svobody; příklad Titanic – ledovec umět pracovat s potenciálem, který ukrývám uvnitř až 90 %; nebát se strachu ze zklamání nebo odmítnutí; a spousty dalších myšlenek. I když jsme se s Heřmanem Čadilem několikrát během koučování dotkli hodně citlivých témat, přesto jsem se chtěl všemu naučit. Manželka a děti si to po tolika letech zcela jistě zaslouží. Naučil mě např. osobní odpovědnosti vůči manželce; umět říct NE – říkat věci na rovinu a nemít z toho výčitky; nepoužívat domněnky jako dogma – fakta; zaznamenávat činnosti v čase dle denního plánu a vyhodnocení aktivit; denní plán – dodržování priorit během dne; delegování úkolů; plánování; vymezení časové osy pro práci, rodinu a pro sebe. A mohl bych uvést spousty dalších okamžiků, myšlenek, názorů či pohledů. Je to jenom o tom, mít otevřené oči, poslouchat co kdo říká a porozumět sdělení. Tož asi tak... Mějte hezký večer a nebojte se změn. Honza L.“

Marek: „Honzo, chci se zeptat jak to cítíte, když se zaměříte dovnitř sebe? Cítíte se např. šťastnější?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Marku, naučil jsem se porozumět vlastnímu chování a rozdílům v chování, které jsou mi blízké a které jsem si chtěl osvojit a používat, otevření poklopu k duši a odhalení mé vnitřní síly, používání emocí a využívání energie. Mám rád společnost, lidi ke svému životu potřebuji a rád dělám ztřeštěné věci. Mám široký záběr zájmů. Jsem ze všech osobnostních typů nejvíce sociálně zdatný. Špatně snáším odmítnutí, neúspěch. Mám mnoho možností při výběru povolání. S každým se snažím vycházet, a v případě sporu se pokouším tvořit jakýsi most mezi dvěma stranami. Za to chci určitě poděkovat všem lidem z České televize, mým kolegům z firmy a především vlastní rodině za nesmírnou podporu a pomoc během přípravy pořadu.“

Laďka "hrdinka": „Honzo, velký dík posílám za shlédnutí Tvého dílu. Bylo pro Tebe důležité i to, abys byl příkladem, nejen pro všechny děti z dětských domovů, ale hlavně pro své děti? Myslíš, že teď na Tebe budou ještě více pyšní? A to určitě právem.“

Honza Lačňák: „Ahoj naše hrdinko Laďko, vztahu ke svým dětem jsem se také musel od manželky učit. Byl jsem jedináček a sourozenecké vztahy jsem de facto nepoznal. V dětském domově nás bylo sice cca 30 dětí, ale to byl vztah jiný. Byl bez rodičovské lásky, vyrůstali jsme jako přátelé a kamarádi. Naše tři děti učíme hezkému vztahu, aby se měly rádi a navzájem si pomáhaly. Sice se neumím s dětmi tolik mazlit a skotačit jako moje manželka, ale doma jsem rád se všemi. Věřím, že mé poslání pro ně teprve přijde, když je budu učit správně se postavit na startovní čáru v životě a plnohodnotně využívat jejich skrytý potenciál… :-) Držím ti pěsti a ČT i u nohou... :-)“

AndyL: „Dobrý večer, chcel by som sa v krátkosti spýtať pána Lačňáka ,kedy začal podnikať a , čo bolo impulzom na podnikanie, kedy ste zistili , že to je to správne. Ďakujem“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Andy, začal jsem podnikat už od roku 1989. Už tenkrát se u mě začal projevovat podnikatelský duch a obchodní talent. Hned po revoluci jsem začal vedle zaměstnání „kšeftovat“ s elektronikou, oděvy, kosmetikou a obuví na prodejní burzu do Brna, Ostravy, Ratíškovic a okolí. V roce 1993 jsem s mým kamarádem Pavlem Novákem založil firmu velkoobchod s oděvy a prodávali jsme pánskou a dámskou konfekci. Od roku 2000 do roku 2007 jsem měl v podnikání pauzu a užíval jsem si zaměstnaneckých výhod. No a v tomtéž roce jsem se vrátil zpět k podnikání. V současné době mám 7 úvěrových specialistů a z toho 2 specialisty pro financování podnikatelů a komerčních nemovitostí. Za celé období jsme obsloužili již přes 800 spokojených klientů a zpracovali přes 1,3 miliard CZK úvěrů a hypoték. V podstatě je to tak, že když to baví, tak to sype, a když to sype, tak to baví... Nikdy není pozdě, běžte do toho také. Honza L.“

Šurýnovi ml.: „Ahoj Honzo, jsi dobrý!!! Jak se cítíš po odvysílání pořadu?“

Honza Lačňák: „Ahojte, účastí v pořadu České televize „Skrytý potenciál“ pro mě spolupráce s odborníky a sebevzdělávání nekončí. Mým dalším přáním je pomoci mládeži z dětských domovů a rozvrácených rodin najít smysl života a mít možnost osobního růst vedle úspěšných nebo významných osobností stejně jako jsem měl já. Je mi jasné, že úspěšným nebo slavným nemůže být každý. Úspěch nebo sláva není nárok, je to nejvyšší uspokojení jakého se Vám může dostat za tvrdou a obětavou dřinu. Ale každý může být šťastný, mít radost ze života, mít vlastní identitu a hlavně být sám se sebou spokojený takový jaký je. Takto se cítím já. Moc zdravím do Hovoran a děkuji celé vaší rodině za všechno. Moc jste mi tenkrát pomohli. S úctou. Honza L.“

Vlasta: „Pane Lačňáku, smekám před Vámi, co se Vám podařilo s Vaším životem udělat. Opravdu nádherné! Fandím Vám a Vaší rodině. Jste krásní! A taky je skvělé, že se snažíte pomáhat dětem z dětských domovů. Taky mám pocit, že nemají materiální nedostatek, ale neví, co s životem a Vy jste pro ně ten pravý vzor a učitel. Držím pěsti!!!!“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Vlastičko, na Váš názor musím reagovat, protože jste úžasné, že máte odvahu napsat tolik krásných slov, které mě velmi potěšili. Moc jste mi pomohla. Všem bych přál, aby se uměli vnitřně radovat z maličkostí, z hudby, vůně, úsměvu, přírody, z hezkých slov tak, jako se raduji já. Buďte na sebe hrdá!!! Honza L.“

Iveta: „Honzo, co si myslíte, že je v životě člověka nejdůležitější?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Ivetko, pro mě je v životě nejdůležitější, že mám krásné zdravé tři děti, že mám nádhernou usměvavou ženu s obrovským srdcem pro nás pro všechny. A taky mít kolem sebe bezva lidičky, přátelé a super kamarády. No a hlavně, že jsem zdravý a šťastný muž. Všechno to ostatní se dá nějak řešit... :-) Děkuji Ivetko za Váš dotaz. Buďte šťastná a mějte radost. Honza L.“

Tomáš: „Dobrý den Honzo, co si myslíte. Jak Vás ovlivnilo působení v pořadu? Jak rychle jste implementoval nabrané zkušenosti v osobním o pracovním životě? Jak dlouho si myslíte, že udržíte nabraný směr a zkušenosti?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Tomáši, díky odborníkům Simonce Weiss, Cyrilu Höschlovi, Heřmanu Čadilovi, Jarušce Timkové, Honzu Mühlfeitovi, Alence Müllerové a dalším jsem si ujasnil, co vlastně chci a jak chci dál svůj život žít. Najednou jsem zjistil, že ono to jde. V podnikání jsem výrazně zvolnil, do svého diáře jsem si vyčlenil čas pro své děti a manželku, víc si užívám pocitu z komfortní zóny a zkrátka začal dělat a říkat věci, které opravdu chci. Já jsem jako Buldok, když se zakousnu, tak vydržím a nepustím... Věřím, že to dokáže každý, jen musí chtít a mít tu správnou motivaci. Zdravím Honza L.“

V: „Ahoj Honzo, obdivuji Tvoji odvahu vystoupit se svým příběhem před národem. Opravdu klobouk dolů. Budiž inspirací pro děti a mládež s podobným osudem a zázemím. Co by si měli z Tvého životního příběhu vzít děti s takto znevýhodněným startem života a co ti, co to měli o něco snazší? Měli by se více zapojit? Případně jak? Děkuji a zdravím všechny ve studiu i online. V. z Břeclavi (PS: Nevím, jestli máš na telefonu funkci "zmeškaný hovor", ale to asi souvisí s tématem dnešního pořadu. Tak se kdyžtak ozvi. A jestli nevíš komu, tak nám všem trpělivým. Ahoj.“

Honza Lačňák: „Ahoj Vítku, otázek máš hodně. Hodně často se mě ptají: Co mi v dětském domově chybělo? Určitě to byla úplná rodina, mateřská láska, pohlazení, láskyplné obětí, slova velkého významu: „Mám tě moc ráda, jsi můj poklad, mé kuřátko“. Určitě nám taky chyběla podpora osobního rozvoje, budování sebedůvěry, koučování, komunikace s odborníky. Prostě to, co byste jako rodiči chtěl dát svým dětem. V domově ve Strážnici jsme měli hodné tety vychovatelky, ředitelky, kuchařky, uklízečky a další. Některé se k tomu nestavěli jen jako k povolání, velmi často do výchovy a naši péče dávali víc, než museli. A já bych chtěl zejména mým tetám 1. skupiny Aničce Fanturové, Lence Sochorové, Šárce Skočdopolové, tetě Ježkové, Prečanové, paní ředitelce Ženatové, Lžičařové a Baňouchové a dalším, na které si už nemohu vzpomenout, za všechnu jejich péči ze srdce ještě jednou hrozně moc poděkovat. Honza L.“

DM101: „Dotaz na Honzu: Už proběhlo nějaké setkání s dětmi z dětských domovů? Pokud ano, jaká byla odezva?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer, ano, byl jsem hostem semináře Honzy Mühlfeita Odemykání silných stránek pro děti z dětských domovů, kde jsem měl možnost podělit se s dětmi o svůj životní příběh. Seminář se vydařil a dětem velice líbil. Bylo naprosto evidentní, že mají zájem se rozvíjet a na sobě pracovat, a že je můj příběh inspiroval. Já vím, že chci touto cestou dětem pomáhat i nadále. Děkuji za dotaz. Honza L.“

Tomáš m.: „Pro Honzu: dával ti někdo někdy najevo, že neprojevuje své emoce? Tedy, že mu to vadi,? Děkuji“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Tomáši, v podstatě poté, co jsem za moji snahu a píli dostával finanční odměnu, získával společenské uznání a dosahoval výborných studijních výsledků, jsem přestal být uzavřený, zbavil jsem se pocitu méněcennosti a chudáka z děcáku, a začal jsem si sám sebe vážit. Navíc poté, co jsem našel vnitřní sílu a dokázal jsem odpustit své mamce Anežce, pocítil jsem najednou obrovskou touhu někomu pomáhat a někomu patřit. Bylo to spíše o tom, abych se s tím srovnal sám a přijal svůj osud takový, jaký je. Dnes jsem vyrovnaný, zdravě sebevědomý, mladý a spokojený kluk z děcáku. Zdravím Vás Honza L.“

Petr Augustin: „Ahoj Honzo, respekt, že jsi šel takhle veřejně s kůží na trh. Doporučil by jsi podobnou zkušenost i ostatním?“

Honza Lačňák: „Ahoj Peťo, děkuji moc za podporu, které si velmi vážím. Těší mě, že přátelství je víc než peníze a sláva. Měj se moc fajn a hezký večer. Honza L.“

Zdeněk: „Honzo, spolupracujete s Markem Dzirasou a jak se vám spolupracovalo?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Zdeňku, děkuji za Váš zájem. Mark Dzirasa mně dal nahlédnout pod pokličku jeho světa hojnosti a radosti, je to úžasný člověk plný duchovní energie a myšlenek k úspěchu. Bavili jsme se o jeho 20ti leté praxi koučingu v businessu profesního a osobního růstu, v oblasti psychologie úspěchu a poradenství pro tvorbu firemní kultury. V krátkosti jsme probrali témata jako komunikace, vyjednávání, osobní efektivitu a time management, prezentační a prodejní dovednosti, typologii osobností, řeč těla, leadership, team building, mentalitu úspěchu, relaxační, meditační a vizualizační techniky. Na závěr mi popřál, ať najdu přesně to, co mě bude užitečné na mojí cestě. To je prostě úžasné... Honza L.“

Jarmila: „Milý Honzo, nemám dotaz, jen chci říct že to bylo supr, gratuluji.“

Honza Lačňák: „Ahoj Jaruško, moc děkuji za všechno. Musím se pochlubit, že Jaruška Timková mi napsala v Knize pro život: „Tvoje intuice a velké srdce tě vedou tou správnou cestou“. Nakonec se na knížku podívejte sami... :-) Hrdina z Hodonína.“

Anna Kovarikova: „Dobry vecer, asi jako hodne lidi jsme se i my divali na Vas silny zivotni pribeh. Jen diky Vam, vasi pomoci a vasemu umeni vse dotahnout az dokonce jsme pořad mohli sledovat z tepla naseho domecku v Breclavi!! Moc Vam za vse diky, prejeme jak pracovni uspechy, tak radost a stesti Vasi krasne rodine!! Zdravi manzele Kovarikovi“

Honza Lačňák: „Dobrý večer paní Kovaříková, já snad budu na obrazovce každý den, abych mohl pomáhat lidem, kteří si opravdu moji pomoc zaslouží. Děkuji moc. Je to od Vás milé a pohladilo mě to na dušičce. Buďte šťastní!!! Honza L. Jóóó a dodatečně všechno nejlepší manželovi k narozeninám... :-)“

Pavel: „Zdravím Honzu a zvu ho na kávu do naší krásné kanceláře v Břeclavi. Pavel Gajda Schmidt reality. Držíme palce :-)“

Honza Lačňák: „Pavlíku, tvé pozvání příjmu velmi rád. Velmi si mě potěšil a mám z tebe radost, protože jsi mé firmě taky dost pomohl. Spolu ještě toho hodně dokážeme, uvidíš... Zdravím do břeclavské kanceláře i ostatní kolegy a Jiřinku. Honza L.“

jasný s.: „„Dotaz pro oba : co právě čtete ? Literaturu osobního rozvoje, nebo vás nabíjí i jine knihy ?““

Honza Lačňák: „Dobrý večer pane Jasný, pro mě je to složitá otázka, protože já se raději vzdělávám verbálně a intuitivně. Dnes často slyším pojem syndrom vyhoření nebo syndrom únavy, jejich definice a jak se projevují. Já sám jsem tyto stavy resp. pocity měl už delší dobu, asi 2 roky. Takový ten pocit bez nadšení, bez uspokojení, že mám všechno, ale neuspokojovalo mě to. Cítil jsem uvnitř prázdnotu. Mě z toho dostaly silné myšlenky a názory úspěšných a kvalitních lidí, kteří se mnou v rámci pořadu Skrytý potenciál pracovali. Určitě publikaci, které se zabývají talentem nebo silnými stránkami je mnoho. Zajímavé třeba jsou rozhovory na téma "Myšlení první ligy" nebo odborné články v magazínu Osobní rozvoj. Těší mě Váš zájem o sebevzdělávání. Držím pěsti. Honza L.“

MP: „Dotaz na Honzu: Co bys chtěl dělat za deset let? Děkuji za odpověď.“

Honza Lačňák: „Dobrý večer, jdu vlastní cestou. Přiznám se, že nevím, o čem jsem kdy snil. Jen dělám to, co dělat asi mám. Někdy si říkám, jaká síla nebo co mě to na mojí cestě životem doprovází. A pokud se mě ptáte, co budu v dalších letech, tak Vám mohu zodpovědně říct, že vím a cítím, že to bude něco z oblasti vzdělávání a osobního rozvoje. No a když budete mít zájem, můžete jít se mnou taky. Zdravím Vás. Honza L.“

ANTI: „JL - jaká je SImona Weiss?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer, Simonka je úžasné a krásná žena. Představte si, že z mého mindráku vytvořila silnou stránku, můj dar, výsadu, přednost. Změnila můj pohled na sebe samého, naučila mě cítit a používat emoce. Ano, to je Simona Weiss. Určitě ji mohu zodpovědně doporučit. Hezký večer. Honza L.“

Petra: „Kdo vám vybral odborníky a poznal, koho vám doporučit?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Petro, na základě absolvovaných několika testů a prezentace uchazeče při výběrovém řízení proběhl za účasti týmu odborníků výběr kouče, mentora, psychologa a hosta do studia. Musím říct, že jsem byl osobně s výběrem lidí kolem mě velmi spokojen a s některými jsme stále ve spolupráci. Děkuji za dotaz. Honza L.“

Sluníčko: „Otázka pro Honzu. Jak na Vás působilo povídání s prof. MUDr. Cyrilem Höschlem?“

Honza Lačňák: „Dobrý večer Sluníčko, prof. MUDr. Cyril Höschl mě zaskočil, když chtěl, abych mu vyjmenoval své osobní aktivity nebo úspěchy, které považuji za významné. Mezi ně určitě patří: radost ze života; socializace do společnosti; získání prvního bytu a samostatnost; ovládnutí emocí a návrat k rodičům; osudové setkání s mojí manželkou; narození tří zdravých a hezkých dětí; úspěchy v práci a podnikání; "dar z hůry" a dítě štěstěny; intuitivní chování a citové vnímání; umění se radovat z maličkostí. Profesor mi otevřel oči a ukázal cestu vnímání vlastní odpovědnosti k druhým. Moc děkuji za poslední dotaz dnešního večera a přeji Vám dobrou noc. Honza L.“