Rozhovor s Petrem Kolečkem
„Postavy filmu nevědí, jestli jsou vlastně rasisté, nebo naopak liberální humanisté“
Jakou roli hraje v Mostu samotné město Most? Co je na Mostu tak specifického, že by se příběh nemohl odehrát v jiném městě?
Z Mostu pochází moje manželka a hospodu Severka jsem navštěvoval s tchánem. Postavy jsou inspirované skutečnými předobrazy. Tedy některé. To je důvod, proč je to v Mostě. Nenapadlo mě to přesouvat jinam.
Jak myslíte, že Mostečané seriál přijmou? Je spíše o nich, nebo pro ně?
Nevím. Seriál nemá ambici nějak obecně pojmenovávat Mosťáky. Je to spíš konkrétní příběh, který se prostě odehrává tam. Byť jsou tam témata, která jsou pro Most nebo kraj asi signifikantní.
Kdo je v Mostu kladný hrdina? A co pro Vás vůbec znamená pojem „kladný hrdina“?
Kladným hrdinou je asi Dáša.
Platí pořád, že u projektů, které děláte společně s Honzou Prušinovským, si nelámete hlavu s žánrem? Mohl byste přesto definovat Most z hlediska žánru?
Honza trochu ten seriál i žánrově posunul. Myslím, že je to vlastně skoro až western ve finále.
Přemýšlel jste někdy, koho byste si pozval do Pošty pro tebe, kdybyste třeba musel?
„Muset někoho pozvat do Pošty pro tebe“ je zajímavá nutnost. V takové situaci jsem se zatím neocitl.
V Mostu se tematizuje rasismus a homofobie. Jakou roli to v příběhu hraje a jak s tím pracovat, aby z těch všech fobií nebyl nakonec obviňován sám filmař nebo scenárista?
Ten seriál je dost o tom, že rasista jen těžko dodrží všechny „pozice” své ideologie. Rasismus vystavený mostecké realitě je vlastně nepraktikovatelný a nemá logiku. Postavy vlivem událostí nevědí, jestli jsou vlastně rasisté, nebo naopak liberální humanisté. To je princip a vtip seriálu.
Čím si vysvětlujete, že kritici a diváci si mnohdy ztotožňují postoje a názory filmových postav s postoji a názory jejich autorů?
Nevím, je to dost nesmyslný pocit. U kritiků až neprofesionální. Ale je pravda, že se s tím v hodnocení mé práce setkávám často.