Objektiv

Nejlepší Silvestr: Sama na pouti do Santiaga de Compostela

Poslední den roku 2015 jsem brzy ráno vyšla z malého hostelu uprostřed Porta. Bylo šero a krápalo. Takové to depresivní ráno, ze kterého chcete co nejdříve někam utéct – k rodině, přátelům, zachumlat se po uši do peřiny. Pro mě to byl úplně jiný den. Nervozitou jsem kvůli němu nemohla celou noc spát. Nejdříve jsem z něj měla migrénu, pak bolesti břicha, které přešly do zad, napětí v rukách i nohách. Strach, který jsem posledních 48 hodin křečovitě schovávala hluboko do podvědomí se začal projevovat nesnesitelnou fyzickou bolestí. Svítání bylo záchrana. Vyrážím z hostelu směr sever, směr Svatojakubská cesta, směr Santiago de Compostela.

14 kg na zádech a jeden hrozivý puchýř

250 kilometrů chůze, které jsou přede mnou, si nedokážu představit. Můj dosavadní chodecký úspěch byla účast na akci Praha – Prčice, na které jsem v osmi letech ušla 15 kilometrů. Chození mě vlastně ani moc nebaví. Když jsem ale před třemi týdny plánovala, kde budu slavit příchod nového roku, pouť do Compostely mi přišla jako frajerský nápad. To, že půjdu v nejvíce deštivém období, že v Portugalsku i Španělsku budou povodně, že mít na zádech 14 kg je prostě hloupost, jsem zjistila už druhý den své pouti. V tom okamžiku mi, ale přišlo škoda se vrátit.

O tom, jak probíhala moje pouť, bylo v reportáži pro Objektiv. Spousta zajímavých a užitečných informací se bohužel do videa nevešla. Vejdou se však do tohoto blogu!

Populární ve 12. století

Svatojakubská pouť je posledních deset let extrémně oblíbená. Každý rok do Santiaga dorazí kolem sto tisíc poutníků. Nejvíce jich do tohoto města na severu Španělska tradičně vyráží ve svatém roce, kdy svátek svatého Jakuba připadá na neděli. V posledním svatém roce dorazilo do Compostely přes 272 tisíc poutníků.

Velkou popularitu „Camino“ zažilo už ve 12. století. V té době byla svatojakubská pouť velmi dobře organizovanou záležitostí, která byla důležitou součástí místního obchodu. Pro poutníky se stavěla kompletní infrastruktura, cesty, mosty, ubytování. Dokonce o ní byl v roce 1140 vydán první evropský průvodce Codex Calixtinus. Ten sestává z pěti knih, nejvíce žádaná ve své době byla právě ta poslední – „Průvodce pro středověkého poutníka“. Cestovatelé se v ní dočetli praktické informace o své pouti – kde nakoupit, co vidět, čeho se vyvarovat. Autor upozorňuje také na podvodníky, kteří lákají na falešné ostatky svatého Jakuba.

Nový kredenciál

V reportáži se zmiňuji o „kredenciálu“, poutnickém pasu. Malé knížce, do které si necháváte dávat razítka. Ty pak slouží jako důkaz, že jste danou cestu prošli. Razítka dostanete v kostelích, kapličkách, na ubytováních, ale také v barech a obchůdcích na cestě. Kredenciál s razítky je také podmínkou pro získání poutnického diplomu: Compostely. Od 1. dubna 2016 bude kancelář v Santiagu přijímat pouze své oficiální kredenciály. Tedy například ten můj, který jsem si koupila v Česku od společnosti Ultreia by nevzali a já bych nedostala žádný diplom. Kredenciál si koupíte v první katedrále, kterou na své cestě navštívíte. Dokument nesmí stát více jak 2 EURa. Cena byla hlavním důvodem pro toto opatření. Některé kredenciály v zahraničí prý stály i 20 EUR, v Česku 135 Kč.

Buen Camino!

Co byste si sbalili do batohu, kdybyste měli před sebou 11 dní chůze? Lucie Radová nám teď prozradí, proč na svatojakubskou pouť vyrazila i to, co člověka čeká, když se na cestu vydá mimo sezónu.