Objektiv

Češi v epicentru zemětřesení

Vždycky jsem se chtěla podívat do Nepálu. Mám ráda hory a těch je tam požehnaně – osm ze čtrnácti osmitisícovek světa je právě tady. A to je také kámen úrazu. Nepál leží na zlomu tektonických desek. Vědělo se, že přijde zemětřesení, podobně velké jako to před osmdesáti lety. Jen se nevědělo kdy. Země se mohutně otřásla 25. dubna a pak znovu 12. května. Kolem těchto dnů Nepál zažil desítky následných otřesů, mnohé byly silnější než 5 stupňů. Pokaždé se lidem zastavilo srdce a snažili se co nejrychleji dostat na volné prostranství, aby se na ně nesesypal jejich vlastní dům.

Vím, jaké to je. Byla jsem v Nepálu během druhého zemětřesení o magnitugu 7,3. Stála jsem na cestě v oblasti Hagam v distriktu Sinpalčuk kousek od epicentra. Nebyl to příjemný pocit. Stejně tak jsem si příliš neužila noc pod plachtou, s rozepnutým spacákem a obutými botami, aby se dalo rychle vyběhnout. Ale pochopila jsem, jak se cítí místní – nemají vůbec nic a můžou jen čekat. Třeba osmdesátiletá paní Seti Gurung z oblasti Kerabari žije se synem a dalšími 14 členy rodiny. Tak tak se v osudnou sobotu 25. dubna zachránila. Při otřesech stačila vyběhnout před dům, než se dovnitř propadla střecha. Její syn vyprávěl: „Byl jsem zrovna na poli. Když se to stalo, uviděl jsem zhroucený dům, začal jsem pomáhat lidem ven. Domů jsem to měl asi 2 hodiny chůze a hodně jsem se bál o moji matku, která byla jediná doma. Máme nějaké peníze, ale to, co teď potřebujeme úplně nejvíc, je přístřeší.“

Střecha nad hlavou chybí mnoha lidem, hlavně v nejzničenějších distriktech Gorka a Sinpalčuk. A právě tady se problémy snažili hned po zemětřesení řešit i Češi. Vedle neziskové organizace Člověk v tísni tu jsou i turisté. Někteří sem jeli na dovolenou a po tragédii zůstali pomáhat, jiní přijeli přiložit ruku k dílu až po zemětřesení. Vláda poslala tým zdravotníků a hasičů. Ti v Melamči v lékařském stanu pomohli stovkám raněných. A pak v Nepálu byl třeba i hasič Miroslav Lukeš, kterého vyslala EU v rámci mechanismu civilní ochrany. Se všemi jsem se setkala. Uprostřed té šílené zkázy, kdy jsem byla svědkem toho, jak lidé z trosek vytahovali matrace a deky a stlali si na poli, jsem byla na Česko pyšná. Že i taková malá země dokáže pomoci.

Nepál jsme s Objektivem navštívili už mnohokrát. Určitě si vybavíte reportáže z metropole Kátmándú, nebo z nejstaršího města v Káthmándské kotlině: Pátanu. Dnes vám ukážeme v unikátních záběrech naší spolupracovnice Terezy Hronové Nepál po ničivých zemětřeseních, která ho nedávno téměř srovnala se zemí. S obnovou země tu pomáhají také Češi – humanitární pracovníci, záchranáři i turisté. Snaží se, aby se země zase brzy otevřela světu.