5. srpna 2007

Doslova přírodní úkaz na diváky čeká v první reportáži. Věčný oheň. Turecky se mu říká janartaš a nese řecké jméno Chiméra. A kde ho najdete? Asi 70 kilometrů od turecké Antalye, poblíž zbytků antického města Olympos. Z hlubin země tu vyvěrá na povrch zemní plyn, který jednoduše hoří. A pokud byste ho snad chtěli uhasit třeba vodou, nebo i hlínou, tak věřte, že se vám to nepodaří. Co by to také bylo za přírodní úkaz! Oheň se jednoduše za chvíli samovolně vznítí znovu.

Stejně neodmyslitelně jako slunce, průzračně čisté moře, nebo třeba sklenička ouza, patří k Řecku také pravoslaví. Málokde v Evropě najdete takovou koncentraci kostelů, kaplí a klášterů jako právě tady. A jedno místo je v tomto směru absolutně nejvyhlášenější. Jmenuje se Meteora. V řečtině místu říkají „ta meteora monastíria“, což v překladu doslova znamená „ve vzduchu se vznášejí kláštery“. Sami za chvíli uvidíte, že je to skutečně tak trochu pravda.

Pozveme vás i na místo, kde pohřeb není žádnou smutnou záležitostí. Na ostrově Bali je tomu přesně naopak. Při pohřbu se všichni radují. A mají k tomu důvod. Místní lidé totiž věří, že smrtí se duše osvobodí a putuje do nebe, a to je přeci důvod k radosti. A aby se duše cestou neztratila, sejde se celé příbuzenstvo, které ji doprovodí. A kdyby ji třeba chtěli rušit zlí duchové, tak nemají šanci, i tomu totiž umí balijci zabránit.

Na závěr se vydáme na výlet spolu se skupinou jindřichohradeckých milovníků letecké historie. Už celkem 13 let tahle skupinka projíždí západní Evropu a mapuje stav náhrobků československých válečných letců. A o náhrobky, které jsou zanedbané, se patřičně postarají. Za svou záslužnou činnost už získali pamětní medaili ministerstva obrany a uznání jim vyslovili i na českém velvyslanectví v Londýně.