Země halám zaslíbená
Obsah dílu
V současné době je více než 50 procent kultivované zemědělské půdy ohroženo vodní erozí, přes 25 procent větrnou erozí. Celkově je již přes 500 tisíc hektarů zemědělské půdy značně poškozeno. To bohužel není žádný nový trend a na první pohled je znát, že situace není dobrá. Je tu ale ještě jeden degradační faktor, který je ze všech nejhorší – zábor a zástavba půdy. A i v tomto případě hovoříme o problému, který dobře známe, jen jeho řešení ale pokulhává.
Přehled dílů
Ministrův obětní beránek
Nedej se!
Stoletá povodeň na Jesenicku v roce 1997 zaplavila Krnov a okolí. Po 27 letech zde voda udeřila znovu. Den po kulminaci obvinil ministr zemědělství z dramatických dopadů povodně občanská sdružení. Nevládní organizace, Hnutí DUHA a Děti země, prý svými odvoláními blokovaly výstavbu přehrady Nové Heřminovy, která by bývala katastrofě zabránila. Oba spolky se ale do územního řízení k přehradě přihlásily teprve loni. Neleží důvod, proč přehrada nestojí, někde jinde?
Domy místo orchidejí
Nedej se!
Králický Sněžník mezi Jeseníky a Orlickými horami láká stále více návštěvníků, což přináší i zásahy do krajiny. Nové stavby vznikají i na louce nad Stříbrnicemi, která je domovem vzácných a chráněných druhů rostlin.
Trasa sliby dlážděná
Nedej se!
Středočeský úsek dálnice D3 z Prahy na jih je plánován přes komplikované území Dolního Posázaví. Odborné posudky opakovaně nedoporučily vést trasu dálnice právě tudy. Území kolem Jílového je poddolované, hrozí sesuvy půdy a ztráta vody. I přes to zde příprava stavby pokračuje. Dotčené obce i obyvatelé si stěžují, že schvalovací proces je netransparentní a sliby úřadů nebyly dodrženy.
Posudkáři vlivů
Nedej se!
S problematikou nekvalitně vypracovaných biologických výzkumů a hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí se potýkáme napříč celou republikou. Mohlo by se jednat o systémový problém?
Utopená Gigafactory?
Nedej se!
Poté, co se rozplynul sen o projektu gigafactory v Líních u Plzně, přichází stát s novým záměrem. V nivě řeky Olše u Dolní Lutyně mají být vyčleněny stovky hektarů polí pro nového strategického investora. Průmyslový park by zde měl vyrůst i přes to, že v Moravskoslezském kraji najdeme nejvíce brownfieldů v republice. Když jsme lokalitu navštívili s kamerou v polovině září 2024, kdy kulminovaly vodní toky, pole určená pro výstavbu byla pod vodou.
Další těžba v Krušných horách?
Nedej se!
Soukromý investor plánuje těžit živec nedaleko obce Potůčky v Krušných horách. Část území, které by záměr ovlivnil, je ale již dnes zapsáno jako hornický region na seznam světového dědictví UNESCO a v oblasti by měla být vyhlášena i chráněná krajinná oblast. Zachováme přírodní dědictví pro budoucí generace, nebo se vrátíme k těžbě v srdci Krušných hor?
Poklad na Mladeckém jezeře
Nedej se!
Již brzy nebude možné ukládat na skládky recyklované stavební odpady. Zasypat jimi lomy a pískovny ale odpadová vyhláška za určitých podmínek umožňuje. Podobné lokality jsou z přírodovědného pohledu velmi cenné. Kromě jejich zničení s sebou takové záměry přináší i mnoho dalších rizik, jako například v případě zatopeného lomu Mladecko na Opavsku.
Toxické odpady na břehu Labe
Nedej se!
Staré ekologické zátěže jsou rizikem jak pro přírodu, tak pro zdraví občanů. V případě zátěží, které vznikly činností bývalých státních podniků, se Česko prostřednictvím ekologických smluv zavázalo, že uhradí náklady na jejich odstranění do předem stanovené výše. I přes to se je často vyřešit nedaří. Platí to i pro jednu z největších zátěží v areálu chemičky Synthesia Pardubice v bezprostřední blízkosti Labe. V jejím případě navíc hrozí, že se staré ekologické problémy stanou aktuálními.
Obchodní centrum nadohled
Nedej se!
Volná, nezastavěná krajina v Česku ubývá a výjimkou není ani Kamenický Šenov v CHKO České středohoří. Debaty o budoucím rozvoji obce znovu rozproudil plán soukromého investora vystavět obchodní centrum na zelené louce, jen 300 metrů od národní přírodní památky Panská skála.
Kampaň proti přírodě
Nedej se!
Česko je v současnosti největším exportérem surového dřeva v Evropské unii. Do zahraničí vyvážíme surovinu bez přidané hodnoty a zpět vozíme hotové výrobky. Současný systém hospodaření nicméně není pouze na úkor místních podniků, ale i ochrany přírody a ekologických funkcí lesa. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že bude oba problémy řešit. Dočkáme se zodpovědného hospodaření ve státních lesích?
