Biouhlobaronem snadno a rychle
Obsah dílu
Tomáš Hauser je sociální pracovník, výtvarník, ale také biouhlíř. Zabývá se totiž způsobem, jak pálením dřeva dostat uhlík zpátky pod zem. Hauser se začal domácí výrobou biouhlu zabývat při myšlence, jak “splatit” svou uhlíkovou stopu za letenku do Indie. Sám větve pálí v obřím kovovém kotli, ale prohlašuje, že bohatě stačí díra v zemi nebo proděravělý sud. V jeho představách je biouhlířství skvělým nástrojem ochrany klimatu a revitalizace zemědělské půdy a vize rozvoje této metody zahrnuje třeba sdílené nebo obecní pece. V Česku se však zatím tento obor sotva rodí.
Přehled dílů
Obnova bělokarpatských luk
Občanské noviny
Regionální travní a bylinné směsi.
Když děti pomáhají přírodě
Občanské noviny
Už desítky let pomáhají přírodovědné kroužky v Česku budovat vztah dětí s přírodou. Kromě teoretických znalostí si v nich často vyzkouší i její praktickou ochranu. Podobným způsobem děti vzdělává klub Čejka z Mníšku pod Brdy, nebo rokycanský oddíl ochránců přírody pod Hnutím Brontosaurus.
Ostrůvky života
Občanské noviny
Stepi byly historicky součástí krajinné mozaiky, kterou pomáhalo udržovat hospodaření člověka. V moderní době se ale na některých místech začalo hospodařit příliš intenzivně, jinde naopak vůbec. S tím, jak se mozaika pastvin, starých sadů a mezí začala ztrácet, mizí i dříve běžné druhy, které dnes přežívají jen na malých lokalitách. Právě kvůli záchraně těchto malých ostrůvků vznikl spolek ČSOP Morava.
I mrtvé dřevo dělá živý les
Občanské noviny
V českých lesích se často hospodaří hlavně s ohledem na produkční funkci a na další důležité vazby se zapomíná. Skupina odborníků se rozhodla konvenčnímu lesnickému hospodářství v Bílých Karpatech vytvořit protiváhu a na třech hektarech založila soukromou rezervaci. Nejen tesaříci alpští zde našli bezpečný domov.
Arnika v Arménii
Občanské noviny
Spolek Arnika dlouhodobě kromě Česka působí v zahraničí, kde pomáhá monitorovat znečištění životního prostředí prostřednictvím sběru vzorků, půdy, sedimentů, či lidských vlasů a jejich následných analýz v certifikovaných laboratořích v Evropě. Jedním z projektů, které dlouhodobě realizuje, je projekt v Arménii ve městě Alaverdi. Zde Arnika už sedmým rokem pomáhá místním občanům, které ohrožuje těžba z dolů, při které unikají do půdy i řek především těžké kovy a další látky.
Jeden za všechny, všichni za jednoho
Občanské noviny
V Česku existují stovky neziskových organizací, které se věnují ochraně přírody. I když přírodě pomáhají z odhodlání, a ne kvůli penězům, je pro ně získávání financí k rozvoji projektů zásadní. Bohužel ale také často velmi obtížné. I proto spolky v Jihočeském kraji spojily své síly a vytvořily síť Krasec.
Sysli pro krajinu
Občanské noviny
Sysel obecný je kriticky ohrožený druh, jeden z nejvzácnějších savců Evropy. Obecně prospěšná společnost ALKA WILDLIFE se obecně zabývá výzkumem a ochranou volně žijících živočichů – jejich misí je přispět objektivním výzkumem k efektivní, a kvalitními odbornými znalostmi podložené, ochraně a péči o volně žijící druhy živočichů.
Strážci ukrajinských hor
Občanské noviny
Divoká příroda v ukrajinských Karpatech potřebovala ochranu i před ruskou invazí. I když je ale fronta daleko, podpora expertů a nadšenců je pro místní strážce přírody důležitější než kdy před tím.
Krajina pod napětím
Občanské noviny
Plochy pod dráty vysokého napětí, tedy pod elektrovody, které nejsou využívány k běžnému zemědělskému nebo lesnickému hospodaření, jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost naší krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, která unikla intenzivnímu hospodaření. Nebyly tu pravidelně používány pesticidy, nerostou tu stejnověké lesy. Liniový charakter elektrovodů tvoří z ploch pod nimi důležitý koridor, který umožňuje propojení metapopulací i migraci řady druhů živočichů i rostlin v krajině. V posledních letech se ale způsoby údržby ploch pod elektrovody mění a jejich význam pro zachování přírodní rozmanitosti zásadním způsobem klesá.
I na starých stromech záleží
Občanské noviny
Staré či mrtvé stromy z naší krajiny mizí navzdory tomu, že jejich funkce v přírodě je nepostradatelná. Zachovat taková stanoviště se snaží tým nadšenců z Fakulty lesnické a dřevařské, který založil projekt Lesodiverzita.