21. ledna 2012

Ve sklepním prostoru Divadla Husa na provázku, kde působí Divadlo u stolu, vznikl svérázný jevištní útvar, který představuje geniálního středověkého francouzského básníka Françoise Villona. Režisérovi F. Derflerovi se podařilo ukázat jeho životní osud v zrcadle poezie, vše v symbióze hereckého projevu, tance a hudby.

Hru současného dramatika Falka Richtera Porucha uvedlo v české premiéře HaDivadlo. Jak napovídá titul, jsme svědky mnoha poruch, a to od těch mentálních (depresivní lidé zpívají vánoční koledy), přes technické (nefunkční topná tělesa) až po ty mezilidské (opuštěné dítě na letišti). Velkou devízou Richterovy dramatiky je černý humor a absurdní ironie: a ty herci HaDivadla v režii Mariána Amslera zvládají na výbornou.

V Městském divadle sáhli po osvědčené shakespearovské komedii Zkrocení zlé ženy. Věčné téma o podobách lásky v překladu Jiřího Joska a v režii Stana Slováka. Hlavních rolí Petruccia a Kateřiny se zhostili Martin Havelka a Radka Coufalová.

V rubrice tváře českého divadla jsme se po sérii portrétů divadelních režisérů začali věnovat scénografům, jejichž jména zůstávají většinou ve stínu, ale bez jejichž práce by se divadlo neobešlo. Jako prvního jsme si vzali na mušku Marka Cpina, který za poslední tři roky vytvořil v Brně několik pozoruhodných inscenacích, většinou se svým spolužákem, režisérem Janem Mikuláškem.

Do Jihlavy jsme se vypravili za tématem konfrontace génia s průměrností, tak jak je ve hře Amadeus ztvárnil Peter Shaffer. Režie se ujal mladý hostující režisér Šimon Dominik.