20. února 2013

Hudební skladatel Vadim Petrov během svého života vytvořil přes 1300 titulů skladeb, a to především v oblasti dramatické rozhlasové, divadelní, televizní a filmové tvorby. První příležitost na tomto poli dostal v roce 1957 a zatím poslední v roce 2007, kdy napsal hudbu k filmu svého přítele Jiřího Hubače Hodina klavíru. A asi nejvíc ho budete znát jako autora hudby ke kresleným filmům o Krtkovi nebo třeba ke Krkonošským pohádkám. Svou nápaditou a muzikantskou tvorbou se prosadil mezi takovými velikány české hudby, jakými byli J. Srnka, V. Trojan, J. F. Fischer, Z. Liška, S. Havelka, L. Fišer a další, které osobně znal a kteří byli nejen jeho učiteli, ale i dobrými přáteli. V závěru loňského roku oslavil Vadim Petrov s Orchestrem Pražské konzervatoře v plné fyzické a tvůrčí síle své osmdesáté narozeniny.

Představíme také společný projekt Filharmonie Brno a baletu brněnského Národního divadla, který uvedl na podzimních festivalových prknech choreografii Ralfa Dörnena na Zjasněnou noc Arnolda Schoenberga. Německý choreograf se v ní inspiroval básní Richarda Dehmela popisující noční můru jedné ženy a jejího dvojitého vztahu.

Mladá nadějná klavíristka a skladatelka Sára Žalčíková se kromě interpretace děl klavírní literatury od dob J. S. Bacha až po současnost zabývá také multimediální kompozicí a interaktivní improvizací. Pro naši reportáž jsme vybrali především díla soudobé vážné hudby, která byla zkomponována přímo pro ni.

Pozveme Vás i ke sledování výsledků prestižní Mezinárodní baletní soutěže Praha 2012, do které se přihlásilo na 90 soutěžících z 15 zemí světa. Vítězové se pak se svým uměním představili na Nové scéně v Praze.

Mladý violoncellista František Brikcius letos připomíná výročí narození dvou skladatelů Maxe Regera (150 let) a Benjamina Brittena (100 let) kompletním provedením jejich skladeb pro sólové violoncello. V našem rozhovoru jsme se zaměřili právě na prolínání hudby těchto velikánů hudby 19. a 20. století.

Byli jsme i u velmi očekávané premiéry opery Válka s mloky kandidáta na prezidenta, hudebního skladatele, vysokoškolského pedagoga a malíře Vladimíra Franze. Ten si ke zhudebnění vybral slavný román Karla Čapka. Franz zkomponoval operu v roce 2005 na objednávku Národního divadla. Libretista Rostislav Křivánek použil do libreta tři písňové texty Jiřího Suchého. Autory opery na románu zaujalo především téma nekonečné lidské neschopnosti uvědomit si rodící se nebezpečí, zpupné sebevědomí a jistota nadřazenosti lidské rasy, která je přesvědčena, že cokoli vytvoří, je také schopna bez problémů ovládat.

S Gabrielou Demeterovou si popovídáme o jejím novém hudebním projektu Ludwig van Beethoven – Hudba a duše génia, který chce v netradičním pojetí přiblížit jednoho z největších gigantů světové klasické hudby – především jeho slavné sonáty pro housle a klavír, ale také jeho duši a lidský rozměr. Beethovenovu dochovanou soukromou korespondenci bude neopakovatelným způsobem interpretovat vynikající divadelní a filmový herec Marian Roden a vytvoří tak skvělý kontrapunkt k jeho hudbě.