17. května 2012

V dnešním vydání magazínu Terra musica Vás nejprve pozveme do Liberce na premiéru inscenace Harald - hvězda se vrací. Tento taneční příběh byl inspirovaný biografií slavného libereckého rodáka, meziválečného tanečníka, herce a choreografa Haralda Kreutzberga, jednoho z největších propagátorů expresivního moderního tance.

Zahajovací koncert velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně uvedl hned tři české premiéry. Posledních sedm slov Kristových na kříži skotského skladatele Jamese MacMillana kombinuje luteránský sborový styl s britskou kompoziční tradicí 20. století. Významný brněnský skladatel František Emmert zhudebnil na objednávku festivalu pasáž z Lukášova evangelia, popisující děj bezprostředně následující po Kristově smrti. Také Stabat Mater, křehké, subtilní dílo Arvo Pärta vyjadřuje bolest kontemplativním způsobem, vede k tichu, které je zároveň příslibem vzkříšení.

Na pražském Žofíně se setkáme se špičkovou českou houslistkou Gabrielou Demeterovou, která si pro svůj pražský koncert tentokrát vybrala své oblíbené světové filmové melodie, v zajímavých úpravách aranžéra a dirigenta Kryštofa Marka.

Filharmonie Brno si minulý rok pro svůj netradiční cyklus objednala skladbu u mladého nadějného klavíristy a skladatele Jiřího Levíčka působícího dlouhodobě v USA. Ten ji v brněnském Besedním domě úspěšně provedl a nabídl i repertoár svého jazzového tria, které tvoří společně s kontrabasistou Francoisem Moutinem a bubeníkem Rossem Pedersonem.

Vydáme se i do Plzně, kde v tamním divadle uvedli Donizettiho operu Nápoj lásky. Ta byla poprvé uvedena u nás ve Stavovském divadle v Praze v roce 1836. Do Plzně dorazila až v roce 1959 a poslední inscenace zazněla v roce 1990. Na plzeňské operní jeviště se tedy vrací po více než dvaceti letech a zajímavé bude jistě i srovnání s nedávnou pražskou inscenací.

V reportáži s brněnskou taneční lektorkou Kateřinou H. Hanzlíkovou vysvětlíme, co je to kontaktní improvizace v tanci. Jejím tvůrcem je experimentální tanečník a choreograf Steve Paxton, který nápad začal prosazovat počátkem 70. let 20. století. Zajímaly ho především možnosti lidského těla, pohybu a komunikace.