15. května 2024

Svá plátna představil v Paříži, Římě nebo Basileji. V Londýně pak čtyřiačtyřicetiletý malíř Jan Mikulka získal mimo jiné dvakrát za sebou prestižní cenu, kterou tamní média nazývají obdobou filmových Oscarů. A opakovaně slavil úspěch taky na výstavách v evropském muzeu umění v Barceloně. Jeho obraz tam dokonce vyhlásili druhým nejlepším ze všech prezentovaných. Zabývá se hlavně malbou zátiší a figurální tvorbou. Ovšem největšímu zájmu se těší jeho hyperrealistické portréty, které jsou až neuvěřitelně věrné. O své cestě mezi mezinárodně uznávané umělce si povídal s Tomášem Polákem.

Stejně jako táta, děda i praděda měl být řezníkem nebo hospodským. Jenže u Antonína Dvořáka zvítězila nad rodinnou tradicí hudba. Stal se v cizině nejhranějším českým skladatelem. Zemřel před 120 lety, ale jeho tvorba i život dodnes fascinují lidi ve všech koutech planety. S pomocí umělé inteligence se vědci dokonce pokoušejí dokončit díla, která zanechal rozepsaná. A část sbírky pražského jemu věnovaného muzea byla loni zapsána do Mezinárodního registru Paměti světa organizace UNESCO, který shromažďuje nejdůležitější dokumentární svědectví o kultuře všech kontinentů. Příběh kluka z Nelahozevsi, který dobyl nejen Ameriku, ale i celou planetu, zmapoval Josef Kubeš.

Říkají vám něco názvy jako Pacific Crest Trail nebo Te Araroa? Jde o nejslavnější dálkové treky na světě, na nichž strávíte několik týdnů v přírodě. Téměř mimo civilizaci. Ovšem pozor. Od roku 2020 se po takové trase můžete vydat i u nás. Jmenuje se Stezka Českem a vede kolem naší republiky, převážně po hraničních hřebenech. Doputujete po ní například na Sněžku, k Pravčické bráně nebo na Praděd a celkem měří 2000 kilometrů. Nápad na její vytyčení vznikl už v roce 1945, ale ve spolupráci s Klubem českých turistů ho zrealizoval až Martin Úbl z Plzně. Původní profesí marketingový a obchodní specialista. Co všechno to obnášelo, zajímalo Barboru Bělohradskou.

Za čokoládu vděčíme Mayům, kteří si už ve čtvrtém století vařili nápoj z kakaových bobů. Evropané ho ale poprvé ochutnali až ve století šestnáctém a velmi si ho oblíbili. Tedy hlavně šlechta, která si pochoutku z Nového světa mohla dovolit. Pak ovšem ještě nějakou dobu trvalo, než se narodila čokoládová tabulka. Psal se rok 1847, když v anglické továrně Joseph Fry & Sons smíchali kakaové máslo a prášek s cukrem a hmotu nechali ztuhnout. Novinka se stala hitem a její výroba se postupně rozšířila i do dalších zemí včetně té naší. A právě tady před 100 lety zazářila na cukrovinkovém nebi hvězda jménem Orion. Nejvýznamnější momenty její historie si připomeneme v reportáži Hany Skálové.