13. dubna 2023

Vystudoval vysokou školu ekonomickou a pracoval i jako sociolog v prognostickém oddělení na Československé akademii věd. Do historie se ale zapsal jako úspěšný karikaturista a ilustrátor. Jiří Slíva doplnil svými obrázky víc než 200 publikací. Sestavil taky 13 knih kresleného humoru, které vycházejí v Německu, ve Francii, Švýcarsku i ve Spojených státech. Tvořil pro prestižní zahraniční deníky a časopisy – Die Zeit, The Wall Street Journal i pro The New York Times. Vystavoval po celém světě od Tokia, přes Buenos Aires, Addis Abebu až po Washington. Kromě toho píše texty písní, hraje na kytaru a je taky autorem poštovních známek. Neuvěřitelný záběr. O tom, jak se z inženýra stal uznávaný umělec, si povídal s Josefem Kubešem.

Hrdina naší další reportáže nás úspěšně reprezentuje v extrémních motocyklových sportech. Osmatřicetiletý Libor Podmol dokáže na svém stroji předvádět neuvěřitelní kaskadérské kousky. Na kontě má řadu medailí ze závodů v takzvaném freestyle motocrossu a stal se prvním Čechem, který vybojoval zlato na olympiádě extrémních sportů. Je taky vášnivým cestovatelem, napsal knihu o své účasti na Rally Dakar a podílel se na výrobě tří filmů. Jeden z nich, dokument o jeho cestě na vrchol, dokonce v roce 2013 získal v diváckém hlasování sošku Českého lva. Přitom chybělo málo a Libor by po jednom pádu zůstal odkázaný na invalidní vozík. Příběh velkého bojovníka pro vás zmapoval Michal Dvořáček.

V březnu roku 1953 začala ve středočeském Kladně vyrůstat šestice vysokých věžových domů, které v zemi neměly obdoby. Připomínaly americké mrakodrapy a v komunistickém Československu působily jako zjevení. Kromě vzhledu byly výjimečné i dokonale funkčním uspořádáním a velkoryse pojatými prostory. I proto jsou dnes památkově chráněné a v jednom z nich dokonce vzniklo první české muzeum sídlištní zástavby. Jejich hlavním architektem byl Josef Havlíček, který i v dalších svých projektech předběhl dobu. Navíc se úspěšně věnoval i designu nábytku, sochařské či malířské tvorbě. Práci muže, jehož jméno málem upadlo v zapomnění, vám přiblíží Josef Kubeš.

Řada lidových řemesel pomalu upadá v zapomnění. Což je obrovská škoda. Naštěstí existují lidé, kteří se to snaží změnit. Třeba Klára Hegerová z Prahy. Chce vnést do práce mistrů starých profesí svěží vítr a ukázat veřejnosti, co krásného tvoří a zvýšit tak zájem o jejich práci. Unikátní techniky, jakými jsou třeba tkaní žinylky, zdobení rybí šupinou nebo pletení z orobince proto připomíná na výstavách. A taky propojuje drobné výrobce se špičkovými umělci, kteří tradičním produktům dávají moderní vzhled. Tak například světoznámý designér Rony Plesl společně s keramikem Karlem Hanákem přivedli na svět sérii váz ve stylu novokřtěnecké majoliky. Co Kláru k téhle aktivitě přivedlo, se dozvíte z naší reportáže.