2. prosince 2021

Přezdívalo se mu český Jean Gabin. A proslavil se především postavami pedantských mrzoutů. Přesto v roce 2000 zvítězil v divácké anketě Hrdina filmového úsměvu tisíciletí. Řeč je samozřejmě o skvělém Jaroslavu Marvanovi. Byl moudrým policejním radou Vacátkem, nevrlým revizorem Gustavem Andělem nebo poněkud roztržitým karlštejnským purkrabím Ješkem z Vartenberka. Vytvořil víc než 200 rolí na stříbrném plátně a zhruba 40 v televizních inscenacích. Patřil zkrátka k nejobsazovanějším českým hercům. Za pár dnů uplyne 120 let od jeho narození a kolega Ivan Bareš při té příležitosti zmapoval jeho život i kariéru.

Hrdince naší další reportáže je teprve 27 let, ale už ji znají i daleko za hranicemi naší země. Markéta Klíčová je totiž úspěšná vědkyně, která se etablovala v oblastech nanotechnologií a tkáňového inženýrství. Vyvíjí unikátní materiály a podílí se i na umělém pěstování orgánů. Magazín Forbes ji dokonce letos zařadil na svůj prestižní seznam talentovaných mladých Čechů a Češek „30 pod 30“. Na libereckou Technickou univerzitu, kde působí jako doktorandka, se za ní vypravil Petr Kotrla.

Jméno jednačtyřicetiletého Vladka Váchy z Mistrovic znají milovníci aviatiky po celém světě. Jeho příběh se začal psát před několika lety, když se pustil do budování vlastní expozice starých aeroplánů a taky do jejich rekonstrukce. Díly, které nemohl sehnat, si jednoduše sám udělal. Dokázal dokonce vyrobit kompletní a naprosto věrné repliky historických přístrojových desek. Jsou k nerozeznání od originálů. Dnes si je u něj objednávají majitelé leteckých veteránů ze všech koutů planety. A taky slavná muzea. V jeho malé dílně v podhůří Orlických hor s ním natáčel kolega Petr Švihovec.

Ti dříve narození z vás si možná vzpomenou na slavný tkalcovský stav Perpetis z televizního seriálu Inženýrská odysea. Inspirací pro autora scénáře Jaroslava Dietla byly tehdy úspěchy odborníků libereckého Výzkumného ústavu textilních strojů. Ten vznikl v roce 1951 a zanedlouho oslnil svět prvním tryskovým tkacím strojem. Pak následovaly stovky dalších vynálezů a patentů, z nichž velká část mířila do ciziny. Ústav funguje úspěšně i dnes. Navíc rozšířil svůj akční rádius. Pracuje totiž taky pro automobilový, sklářský nebo třeba zdravotnický průmysl. Největší mezníky jeho sedmdesátileté historie vám přiblíží Josef Kubeš.

Téměř 15 tisíc Čechů je podle statistik odkázáno na invalidní vozík. Patří mezi ně i šestašedesátiletý Miroslav Čiháček z Náchoda. Osudným se mu v roce 1984 stal let na rogalu. Na kopci Raná u Loun ho totiž z deseti metrů sfoukl silný nárazový vítr a on si při pádu poškodil míchu. I když se mu tím život obrátil vzhůru nohama, nezanevřel na něj. Dokonce se rozhodl, že bude motivovat podobně postižené lidi, aby se nevzdávali, protože i s handicapem se dá zvládnout hodně. Sám jim jde příkladem. Třeba jako první Čech vyjel na elektrickém vozíku na Sněžku. Inspirativní příběh vnitřně nesmírně silného muže, pro kterého nic není nemožné, pro vás natočila Jitka Štěpánková.