11. listopadu 2021

Mezi největší a taky nejvyhledávanější filmová studia v Evropě patří ta na pražském Barrandově. Budovat se začala přesně před 90 lety. Na konci roku 1931. Rostla závratnou rychlostí. Už 25. ledna 1933 se v nich rozběhlo natáčení snímku Vražda v Ostrovní ulici. Areál v té době disponoval místnostmi pro produkční štáby, střižnami, truhlářskými dílnami, projekčními síněmi, laboratořemi i restaurací. Dnes v něm stojí celkem devět hal a sídlí tam odborníci na tvorbu efektů i výrobu dekorací. K místním chloubám patří taky jedna z nejrozsáhlejších sbírek kostýmů a rekvizit na světě. Český Hollywood si prohlédneme s Josefem Kubešem.

Dvaapadesátiletý Richard Jaroněk ze Zlína se vyučil obuvníkem, ale ševcovské nádobíčko záhy vyměnil za fotoaparát. Začal hodně cestovat, a nakonec se před 27 lety zamiloval do Afriky. Dohromady v ní strávil víc než sedm let a napsal o ní stejný počet knih plných vlastních unikátních snímků. Pod mořskou hladinou fotil žraloky, na souši divoké šelmy a nejednou se při své práci ocitl v ohrožení života. A proč to všechno dělá? Snaží se lidem přiblížit tamní kulturu i přírodu a upozornit na nebezpečí, které zvířata i tradice ničí. O svých mnohdy hodně dobrodružných výpravách vyprávěl Veronice Kvakové.

O nás Češích se říká, že jsme národem kutilů. Ale možná bychom měli dodat a taky houbařů. Protože neznáme kolem sebe snad nikoho, kdo by rád neběhal po lese s košíkem. Ne vždy tomu ovšem tak bylo. Třeba ve středověku byly houby v řadě zemí považovány za něco nečistého, protože se tvrdilo, že pocházejí z hniloby a špíny země. Jejich sběr se dokonce trestal. Postupně je však lidé vzali na milost a v našem jídelníčku mají výsostné postavení. Mimochodem ročně jich jen u nás nasbíráme na 20 tisíc tun. Za duchovního otce tohoto tuzemského fenoménu lze bez nadsázky považovat přírodovědce Františka Smotlachu, který se zasloužil o popularizaci hub. Vydal řadu knih a přesně před sto lety založil Českou mykologickou společnost. Jeho další počiny vám přiblíží Pavel Bělík.

Dále vám představíme českou vědkyni, která se specializuje na zkoumání funkčních povrchů. Jmenuje se Hana Lísalová a její výzkum sklízí obrovský úspěch i na mezinárodním poli. Dokáže třeba odhalit žloutenku nebo jedy v potravinách. A pustila se i do boje s koronavirem. Vyvíjí na bázi nanotechnologie testy na covid 19 ze slin. Jejich výsledky budou stejně rychlé jako u těch antigenních, ovšem spolehlivostí se vyrovnají PCRovým. Přitom pozor. Hana se sama statečně pere s velkým handicapem. Ano. Oslepla totiž na jedno oko a druhým vidí pouze obrysy. Přesto řídí celý tým expertů. S touto neuvěřitelnou ženou natáčel Tomáš Polák.

Do absolutní špičky ve své profesi patří i hrdina naší poslední reportáže. Teprve pětadvacetiletý Jan Šebek ze Všeradic u Berouna kraluje za barem. Dokázal zvítězit v sérii klání o titul Barman roku a získal i ocenění Grand Prix The Best Bartender. Krom toho se pyšní taky pomyslným bronzem ze světové soutěže v míchání nealkoholických nápojů. Vymýšlení drinků věnuje klidně celé měsíce. Přidává do nich třeba rebarboru nebo fermentovaná jablka. O své cestě mezi hvězdy oboru zvaného mixologie si povídal se Soňou Pokornou.