9. září 2021

Letos uplynulo 40 let od smrti Jiřího Voskovce. Hrob má na pražských Olšanských hřbitovech, ale část popela skončila na jeho přání taky v moři u amerických břehů. Narodil se v Sázavě v roce 1905, většinu života ovšem prožil za hranicemi své vlasti. Na pražském gymnáziu se skamarádil s Janem Werichem a díky stipendiu pak zamířil na lyceum do Francie, kde ho okouzlily tamní cirkusy a prkna, která znamenají svět. Po návratu pak budoucí slavné duo V + W stvořilo inscenaci, která změnila české divadelnictví. Představení navštívil ve třicátých letech i prezident Masaryk, který ho okomentoval slovy: Hoši jsou talentovaní a ten Voskovec je vzdělán. Malou vzpomínku na něj pro vás natočil Josef Kubeš.

Říká se, že největším uměním je v nejlepším přestat. K těm, kteří to dokázali, patří i sedmačtyřicetiletý David Vostrovský. Po pádu železné opony si vybudoval úspěšnou kariéru ve světě reklamy. Jenže šťastný nebyl. A tak se odhodlal ke změně. Začal cestovat po světě a živil se, jak se dalo. Ve Spojených státech třeba hudbou, v Izraeli jako kameník a v Maroku coby kuchař. A když se vrátil domů, vyměnil ruch naší metropole za klid šumavské přírody. A počítač za obyčejnou kosu. Dnes se jí ohání natolik dobře, že na šampionátech planety pravidelně končí mezi patnácti nejlepšími. Svůj pozoruhodný příběh vyprávěl Tomáši Polákovi.

Velkou láskou hrdinky naší další reportáže jsou květiny. Jenže Lucie Bielaková je nepěstuje, nýbrž vyrábí. Z papíru umí vykouzlit drobné kvítky i víc než metrové pivoňky. Na ty největší kousky spotřebuje kolem pětadvaceti metrů materiálu a pracuje na nich i deset hodin. Zájemců o ně má tolik, že je musí odmítat. A dveře si u ní podávají i zástupci nadnárodních firem. Nevadnoucí pugéty dělá už roky, ale až ve svých jednačtyřiceti našla odvahu začít se jim věnovat na plný úvazek. Zároveň pořádá motivační kurzy a workshopy. A právě na jeden takový se za ní vypravila naše kolegyně Zuzana Glacová.

Představíme vám dynamický sport, při kterém je tak trochu hlava v oblacích a zároveň nohy těsně u země. Speedflying. Jeho příznivci mají k dispozici malé kluzákové padáky, neboli křídla a létají s nimi jen pár metrů nad terénem, zato ale hodně rychle. Tahle disciplína se zrodila v devadesátých letech minulého století ve Francii, přičemž kořeny má v klasickém paraglidingu. A už na počátku nového milénia se v ní začalo i soutěžit. U nás je jejím průkopníkem a propagátorem Jakub Rott z Plzně. Dokonce Českou republiku reprezentuje na světových show. Co všechno ve vzduchu dokáže, předvedl Ivetě Dvořákové.