18. března 2021

Taky máte ve svém okolí nadšence, kteří se i v mrazech noří do ledových vod řek, jezer a rybníků? Prostě otužování je trendem letošní zimy. Jenže nejde o žádnou novinku. Řecký filozof Sokrates údajně chodil po celý rok bos. A vychovatel císaře Nerona, Seneca, se prý i v zimě koupal v Tibeře. Ve středověku se na tyhle aktivity trochu zapomnělo. Až v devatenáctém století je začali využívat léčitelé a posléze i lékaři. Například Vincenz Priessnitz ordinoval svým pacientům studenou sprchu či zábaly s cílem posílit jejich imunitu a krevní oběh. Kurýroval tím ale i alergie. Víc o blahodárných účincích chladu na naše tělo i psychiku zjišťoval Pavel Bělík.

Při léčení různých nemocí pomáhají i zvířata. Asi nejznámějším příkladem je Hippoterapie, tedy terapie s koňmi. My vám ale teď představíme jinou metodu. Delfinoterapii. V sedmdesátých letech minulého století s ní přišla americká antropoložka Betsy Smithová. Všimla si totiž empatického chování těchto kytovců k jejímu mentálně postiženému bratrovi. A taky toho, že hra s nimi chlapci pomáhá. Odborníci pak začali její poznatek zkoumat. Nejprve zkoušeli, jak delfíni působí na děti s autismem. Pak i na ty s dalšími chorobami. Zároveň zjistili, že kontakt s nimi přispívá i k odbourávání stresu či psychických bloků, zmírňuje deprese či stavy vyčerpání a vyhoření. Možná vás to překvapí, ale i u nás máme experty na tento obor. Jedním z těch nejzkušenější je Oldřich Bureš. Co ho k této práci přivedlo a jak přesně léčba funguje, zajímalo Soňu Pokornou.

Další reportáž bude patřit typografii. Konkrétně jednomu z jejích mistrů. Kořeny oboru sahají až ke slavnému Johannesi Guttenbergovi, vynálezci knihtisku, kterého lze považovat za jeho zakladatele. Taky má většina lidí tuhle práci pořád spojenou především s tiskárenským průmyslem a žádný velký kumšt v ní nehledá. Jenže to je omyl. Třeba dvaatřicetiletý Vojtěch Říha z Prahy tvrdí, že písmena je třeba vnímat jako architekturu a vymyslel už desítky fontů. Přenesl je i do umění. Jejich tvar dává vázám, designovým doplňkům i betonovým objektům. Za svá díla získal celou řadu ocenění a magazín Forbes ho dokonce zařadil mezi třicet největších talentů ve věku do 30 let. Co všechno jeho práce obnáší, zajímalo Petra Bělíka.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak asi bude vypadat stavebnictví budoucnosti? Možná v něm budou hrát důležitou roli moduly, kterými už dnes dobývá svět Stanislav Martinec z Vizovic. Umí z nich sestavit nejen showroomy nebo kanceláře, ale i hotelové domy či sociální byty. V Itálii, v oblasti postižené zemětřesením, z nich dokonce vybudoval školu a na Ukrajině centrum pro matky s dětmi. Objekty ze Stanislavovy továrny najdete v Americe, v Asii, v Africe i v Grónsku. Pracuje na nich víc než 25 let a posbíral za ně spoustu ocenění. Jeho velkým snem pak je, že by jednou mohly sloužit třeba i na Marsu. O tom, jaké jsou jejich největší přednosti, si povídal s Josefem Kubešem.

Větev ve tvaru písmene ypsilon a guma. Tak si asi většina z nás představuje prak. Zbraní, kterou podle legendy přemohl pasáček a budoucí král David obra Goliáše, střílel snad každý kluk a možná i spousta holek. Tou, kterou vám ukážeme za chvíli, se ale neplaší špačci, bojuje se s ní o medaile. Ano, od roku 2018 dokonce i o tituly světových šampiónů. Střelba prakem se prostě stala regulérní sportovní disciplínou a zažívá obrovský boom. Mezi její největší propagátory u nás patří Jan Nowak. Vystudovaný právník se do ní zamiloval natolik, že začal sám praky vyrábět. Dává jim neobvyklé tvary, používá atypické materiály a vymýšlí různé inovace. Do jeho dílny vás zavede Petr Bělík.