7. ledna 2021

Ve filmech a televizních inscenacích ztvárnil přes stovku postav. Vidět jste ho mohli taky ve víc než dvaceti seriálech. Byl i skvělý dabér. Svůj hlas propůjčil například Jacku Nicholsonovi. Řeč je o Borisi Rösnerovi. Držiteli ceny Thálie i Alfréda Radoka. Osud mu ale nedopřál dlouhý život. Zemřel v pouhých 55 letech. Za své mistrovství byl ovšem in memoriam oceněn státním vyznamenáním – medailí za zásluhy. Letos by oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny, tak mu do hereckého nebe posíláme gratulaci a malou vzpomínku. Natočil ji Ivan Bareš.

Hrdinka naší další reportáže Renáta Fučíková je první dámou české ilustrace. A krom toho i úspěšnou spisovatelkou. Ve svých knihách slovem a obrazem zachytila životní osudy významných postav české i evropské historie. Například Mistra Jana Husa, Karla IV., Tomáše G. Masaryka či Franze Kafky. Pyšní se celou řadou prestižních uznání. Opakovaně byla dokonce nominována na mezinárodní cenu Astrid Lindgren Memorial Award. Navíc už několik let zdobí její kresby snad nejslavnější porcelán na světě, německý Rosenthal. Nejen o hrnkách a talířcích s motivy českých Vánoc, které obdivují lidé po celé planetě, si s ní povídal Josef Kubeš.

Plicní hypertenze je nemoc, při které se tepny zásobující tento orgán ucpávají krevními sraženinami. Ještě na přelomu tisíciletí nebylo českým pacientům trpícím zmiňovanou chorobou víceméně pomoci. Jejich šance na uzdravení byla srovnatelná s případy nejtěžších forem rakoviny. To se ale změnilo v roce 2004. Tehdy naši lékaři v čele s profesorem Jaroslavem Lindnerem poprvé zvládli složitou operaci, při které neprůchodné cévy vyčistili. Od té doby už zachránili bezmála čtyři stovky lidí nejen od nás, ale i ze zemí, kde se tyto velmi náročné zákroky dodnes neprovádějí. V čem spočívá jejich unikátnost, zjišťovala Soňa Pokorná.

Jedním z oborů, ve kterých patříme do světové špičky, patří letecký průmysl. Výrobě vzdušných korábů se věnuje i Petr Pinďák ze Štítné nad Vláří na Zlínsku. Navíc se pustil i do tvorby nábytku, který připomíná slavné bojové aeroplány z doby druhé světové války. Dělá třeba křesla inspirovaná sedačkami pilotů. Stejnou technologií a z těch samých materiálů jako vzdušné koráby. Design i dokonalé provedení jeho unikátních kousků oceňují lidé po celém světě. Příběh neobvyklého nápadu i jeho autora zmapoval Petr Švihovec.

V zimě tam teploty klesají až na mínus čtyřicet stupňů a v létě se až na výjimky vyšplhají maximálně k deseti nad nulou. Dny jsou kratší než u nás, Slunce velkou část roku téměř nevychází, půda je věčně zmrzlá a navíc ji pokrývá spousta ledovců. Tak vypadá pracoviště čtyřicetileté Marie Šabacké. Je první ženou z naší republiky, která kdy prováděla výzkumy na americké polární stanici a nynější vedoucí Centra polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jejím hlavním úkolem je zjišťovat, jaké organismy jsou schopné v drsném prostředí přežívat a růst. Co křehkou dámu do extrémních podmínek přivedlo, a v čem může lidstvu její bádání pomoct, zajímalo Soňu Pokornou.