4. června 2020

15. dubna roku 1910 se nad chuchelským závodištěm ve svém aeroplánu na necelé dvě a půl minuty odlepil od země Otto Hieronymus. Konstruktér firmy Laurin a Klement byl první, komu se to u nás povedlo. Ale protože to byl Němec, do historie české aviatiky se zlatým písmem nezapsal. Záhy ho na pardubickém letišti napodobil Jan Kašpar a 19. června pak tamtéž před zraky 22 tisíců diváků svůj úspěch zopakoval. Stal se tak hrdinou, psaly o něm všechny noviny. Jenže slávy si tento mladý muž moc dlouho neužíval. O Kašparově cestě do oblak, od níž letos uplynulo 110 let, i o tragickém konci jeho života natáčel Josef Kubeš.

Daniel Pitek je jedním z desetitisíců soukromých zemědělců u nás. Už bezmála dvacet let hospodaří v Českém středohoří. Ne podle moderních trendů, ale tak jak to kdysi dělávali naši předkové. Zakládá nové sady, obnovuje remízky a vysazuje solitérní stromy. Na jeho pastvinách se pasou krávy, koně i ovce. Tamní krajině se totiž snaží postupně navracet její původní ráz. Kolegové z okolí, kteří se jeho přístupu dlouho smáli, si k němu nyní chodí pro rady, jak bojovat proti suchu. To je podle odborníků nejhorší za posledních 500 let. Daniel taky za své aktivity získal prestižní ekologickou cenu Josefa Vavrouška. A další obdržel za mimořádný přínos v ochraně přírody a životního prostředí. Říká si sedlák pod Milešovkou a my vás s ním seznámíme.

Čeští skláři jsou už po staletí ve světě pojmem. Proslavil je hlavně křišťál, pak vinuté či foukané perle, vánoční ozdoby nebo velkoplošné mozaiky. Ty se dlouho dělaly především z bižuterního odpadu. Až v 60. letech začali v Železném Brodě vyrábět speciální kameny, z nichž obrazy následně skládaly. Tato technologie nás reprezentovala i na Expu v Bruselu v roce 1958. Dílo Josefa Kaplického o rozměrech 560 x 245 cm nazvané „Hold sklu“ bylo dokonce jedním ze stěžejních exponátů československého pavilonu. Dnes už se u nás této tvorbě věnují jen manželé Eva a Svatopluk Kasalí z Třeště. Do jejich ateliéru vás teď zavede Jitka Štěpánková.

Kromě malých zásob ochranných prostředků trápil naše zdravotníky i nedostatek testů na přítomnost koronaviru. Řada nemocnic proto vyzvala tuzemské výrobce, aby jim pomohli. Potřebovaly hlavně transportní sady pro přepravu odebraných vzorků do laboratoří. Řešení nabídli v malé rodinné firmě Tomáše Krejčího v Jaroměři. Ve velmi krátké době totiž vyvinuli originální roztok, který umožnil delší a přitom bezpečné uchování získaného biologického materiálu. Tato novinka byla taky oficiálně uznána zdravotnickým prostředkem pro diagnostiku. O jejím vzniku si se zakladatelem společnosti povídal Ivan Bareš.

V oblasti vážné hudby se prosadili naši houslisti, klavíristi nebo harfenistky. Mnohem méně se ovšem mluví o hráčích na dechové nástroje. Takže málokdo ví, že máme i jednoho z nejlepších hornistů na světě. Čtyřiačtyřicetiletý Radek Baborák se narodil do muzikantské rodiny. Maminka byla klavíristkou, strýc trombonistou a sestra hrála na hoboj. Prošel nejlepšími evropskými orchestry a pyšní se řadou mezinárodních ocenění včetně Grammy Classic Award. A dokonce se podle něj jmenuje jeden model nástrojů vyráběný v Německu. Krom toho založil a taky umělecky vede několik souborů, diriguje a působil i jako pedagog. Třeba v Bologni nebo Tokiu. O jeho cestě do absolutní muzikantské špičky si s ním povídal Petr Bělík.