26. listopadu 2019

Víte, že jednou z nejdůležitějších částí našeho těla jsou chodidla? Už staří Číňané je považovali za jakési zrcadlo zdraví člověka. Najdeme na nich totiž spoustu bodů, které jsou propojeny s jednotlivými orgány. A jejich masáž nám může pomoci při různých nemocech, bolestech, ale dokáže taky třeba zmírnit stres. I proto považuje řada odborníků za prospěšné chodit tu a tam bez bot. Zejména v přírodě, kde na nás nečíhá tolik nebezpečí jako v ulicích měst. Mezi propagátory takzvaného bosování patří i David Mrhač ze Střelic u Brna. Co všechno ho na něm fascinuje, prozradil Tomáši Polákovi.

Třicetiletá designérka Eva Klabalová z Holešova na Zlínsku se pustila do výroby bot, které nezatěžují životní prostředí. Dělá je ze zbytkových materiálů a na starých strojích z první poloviny minulého století. Svým přístupem zaujala i velké zahraniční společnosti. Na workshopy ji zvou dokonce do Adidasu nebo Timberlandu. V roce 2014 byla taky jako jediná Češka nominována do soutěže MUUSE and Vogue talent competition pro nejlepší mladé návrháře z celého světa. O svých nápadech si povídala s Josefem Kubešem.

Ke sportům, ve kterých jsme se katapultovali do absolutní světové špičky, patří i rybolovná technika. Kde a kdy přesně se zrodila, nevíme. Ale ve Spojených státech se v ní závodilo už ve druhé polovině 19. století. U nás se první klání uskutečnilo v roce 1935 v Jindřichově Hradci. V padesátých letech se pak začalo s pruty bojovat i o tituly šampionů planety. Naši reprezentanti jich od té doby posbírali nepočítaně a na kontě mají i spoustu medailí z dalších mezinárodních soutěží. Jedním z nejúspěšnějších českých reprezentantů je Jan Luxa z Českých Budějovic. A právě on vás do tajů rybolovu na suchu zasvětí.

Češi jsou velcí cestovatelé. Jen loni vyrazila za hranice bezmála polovina z nás. Jenže takových, kteří by se po světě toulali na koloběžce, moc nenajdete. My jsme jednoho objevili. Jmenuje se Marek Jelínek, je mu 35 let a na tomto dopravním prostředku zvládá i extrémně dlouhé vzdálenosti. Už takhle projel dva světadíly – Jižní a Střední Ameriku a Asii, celkem urazil bezmála 14 tisíc kilometrů. Nedělá to ale jen pro vlastní potěšení nebo kvůli touze po dobrodružství. Při svých výpravách se snaží získávat peníze pro potřebné. Třeba pro děti z rozvojových zemí. Konkrétně na jejich vzdělávání. Vybrané prostředky pak přerozděluje pomocí charitativních organizací. Příběh muže, který si říká dobroběžník, pro vás natočil Tomáš Polák.

Používali je horolezci během himalájských expedic. Ale taky třeba mezinárodní humanitární organizace – jako je UNICEF nebo Červený kříž – v oblastech postižených konflikty či přírodními katastrofami. Asi nejvíc je ovšem máme spojené s kempováním, trampskými výpravami nebo dětskými tábory. Řeč je ešusech, tedy oblíbené sadě rendlíků. Mimochodem, věděli jste, že se tahle praktická pomůcka narodila u nás? Svou cestu na výslunní odstartovala po druhé světové válce. A popularitě se těší dodnes. Pořád si drží pozici nejprodávanějšího kempingového nádobí v zemi. Její historii pro vás zmapoval Pavel Bělík.