18. října 2018

Začneme příběhem kluka, kterému byl reálný život tak nějak těsný, a proto si na papír po nocích kreslil jiný. A ten se mu nakonec zhmotnil. Se svými obrazy slaví úspěchy po celém světě. Jeho knihy vycházejí i ve Francii nebo Itálii. Je taky držitelem tří komiksových cen Muriel. A za svůj grafický román Velké dobrodružství Pepíka Střechy získal dokonce Magnesii Literu. Pavel Čech přitom nevystudoval žádnou výtvarnou školu. Vyučil se strojním zámečníkem. A pak pracoval jako opravář a hasič v brněnské Královopolské strojírně. Jenže když měl chvilku volna, utíkal do říše fantazie, kreslil si a snil o tom, jaké by to asi bylo, kdyby byl opravdovým malířem. Což se mu nakonec podařilo. O své cestě od soustruhu k umění vyprávěl Josefu Kubešovi.

Při jejich kouscích se divákům tají dech. V takzvaném novém cirkusu totiž kombinují skupinovou akrobacii s tancem a světelnými efekty. Říkají si Losers Cirque Company. Což bychom do češtiny mohli přeložit jako skupina cirkusových ztroskotanců. Ale těmi rozhodně nejsou. Naopak. Už před pěti lety začali svými vystoupeními dobývat české divadelní scény. A dnes bodují i v zahraničí. Třeba v Itálii, Maďarsku, Bulharsku či Francii.

Mladá dáma, kterou vám představíme, vypadá na první pohled velmi křehce. Jenže zdání klame. Je to ohromně silná žena. Veronika Cejpková zvládne to, na co by si netroufli mnozí tvrdí chlapi. V africké Ugandě, kde mají jen 12 doktorů na 100 000 obyvatel, totiž založila a řídí nemocnici pro děti. Za 2 a půl roku existence v ní už ošetřili na 35 000 malých pacientů. V zemi vybudovala taky centrum pro těhotné ženy, a dokonce i školu. Co ji k zachraňování životů daleko od domova přivedlo, prozradila Tomáši Polákovi.

V době letadel, vrtulníků a dronů považují mnozí z nás vzducholodě za nostalgickou vzpomínku na éru nesmělého dobývání oblohy. Jenže před několika lety se tři, dnes už bývalí studenti Českého vysokého učení technického v Praze, rozhodli vrátit tyhle takřka zapomenuté vzdušné koráby na výsluní. Vyvinuli totiž jejich malou verzi, která dokáže létat úplně sama. Nevozí cestující, ale fotoaparáty a kamery. Umí skvěle mapovat povrchové doly, vlhkost půdy i znečištění ovzduší. Monitoruje taky situaci pro záchranné složky nebo třeba terén pro geology. My teď budeme svědky jednoho ze startů stroje, který v Evropě nemá obdoby.

Na závěr vás pozveme do Hobitína. Vesničky známé ze slavných filmů Pán prstenů a Hobit. Ale nebudeme kvůli tomu putovat na druhý konec světa, kde se zmíněné hity stříbrného plátna natáčely. Hobití nory jsme totiž, pro mnohé možná překvapivě, objevili i u nás. Konkrétně v Orlických horách. Jsou dílem Svatoslava Hoffmana, velkého fanouška Tolkienových knih. Už se o nich ví i v cizině. Podívat se na ně byli turisté z Německa, Británie, Belgie či Norska.