24. května 2018

Při vyslovení jména Vladimír Jiránek si většina z vás asi okamžitě vybaví výzvu „vstávat a cvičit“ a s ní dva činorodé, mazané králíky Boba a Bobka. Možná ale řada z vás netuší, že byl otcem i dalších slavných postaviček - nešiků Pata a Mata. A nejspíš málokdo ví, že jeho původní povolání nemělo s výtvarným uměním vůbec nic společného. Vystudoval totiž žurnalistiku, jenže, podle svých slov prý „brzy se svou představou o psaní v totalitním Československu narazil“. Tak se rozhodl své postřehy kreslit. Letos by legendární karikaturista oslavil osmdesáté narozeniny, proto dnešní Gejzír začneme vzpomínkou na něj.

Už jsme si připomněli celou řadu rekordů, kterými jsme se my Češi zapsali do dějin. Jedním z těch nejnovějších je zatím nejdelší nepřetržitý bezpilotní let v civilním provozu na planetě. Nebo spíš nad ní. Trval přesně devět hodin a jednu minutu a uskutečnil se před rokem. Dron, který ho absolvoval, se rodil takřka na koleně v pražském Radotíně. V dílně Ladislava Semetkovského a Radka Suka. Dvou báječných mužů pod létajícími stroji. Do výroby vznášedel, která na palubě nemají člověka, se pustili před dvěma lety a už s nimi bodují nejen na starém kontinentě, ale taky třeba v Číně, Chile i Africe. O své cestě k úspěchu vyprávěli Josefu Kubešovi.

Hrdinka naší další reportáže je sice původní profesí učitelka, ale jejím osudem se staly ručně pletené svetry. Božidara Richterová se pustila do jejich výroby, když měla hlavou plnou starostí a začalo jí kvůli nim stávkovat tělo. Prostě se pro ni staly jakousi terapií. Štrykování je totiž podle odborníků velmi zdravou činností. Zbavuje stresu a taky pomáhá snižovat srdeční tep, čímž klesá krevní tlak. Krom toho se při něm do organismu vyplavuje dopamin, jeden z hormonů štěstí. A štěstí ve světě klubíček a jehlic Božidara skutečně našla. Dnes byste na její výtvory mohli narazit až v Americe nebo třeba Brazílii. Její příběh připomínající hollywoodský sen pro vás natočila Eva Kroupová.

Dvaadvacetiletému Milanovi Dzuriakovi ležel u nohou celý atletický svět. Byl juniorským mistrem republiky a třetím nejlepším skokanem do výšky v Evropě. Z rodného Jirkova se chystal přestoupit do pražské Dukly a snil o účasti na olympiádě. Jenže před pěti lety osud krutě zamíchal jeho kartami. Lékaři mu totiž diagnostikovali vážné onemocnění kyčlí a k tomu ještě Bechtěrevovu chorobu. S vrcholovým sportem musel ze dne na den skončit, ale úplně se pohybu vzdát nechtěl. A tak začal jezdit na kole. Napříč republikou. A nejen sobě pro radost. Výtěžky ze svých charitativních akcí nazvaných Cesta proti bolesti věnuje na podporu handicapovaných dětí. Víc prozradil Simoně Votyové.

Určitě jste se už někdy pokusili vysvobodit slavného ježka z klece nebo složit hit 80. let Rubikovu kostku. Hlavolamy nejrůznější typů i tvarů se lidé baví a testují na nich své logické myšlení a kombinační schopnosti už víc než 4 500 tisíce let. Přestože dnes jich můžeme spoustu řešit na internetu, oblibě se pořád těší ty klasické dřevěné. A právě v jejich vymýšlení a výrobě patří do světové špičky i jeden Čech. Nebo přesněji Čechoslovák. Václav Obšivač z Frenštátu pod Radhoštěm. Nad jeho výtvory si lámou hlavu nadšenci po celé planetě. Amerikou a Kanadou počínaje a třeba Austrálií a Japonskem konče. Do malé dílny, v níž vznikají, se vypravila Zuzana Burešová.