12. dubna 2018

Ve starém Egyptě se nosila mikáda s dlouhými ofinami. V Řecku i Římě byly pro změnu v módě vlasy mírně zvlněné nebo vyčesané s uzlem na temeni hlavy. A třeba v baroku se začaly tupírováním zvedat do velké výšky a zdobit šperky, peřím, čelenkami, perlami a vzácnými kameny. Vlásenkáři a lazebníci se vždy těšili velké úctě. Museli být nejen mistry svého řemesla, ale taky trpělivými posluchači, při kouzlení s barvami i trochu alchymisty, a dokonce psychology. Robert Starý tím vším je. Dokonce na to má i školy. Je totiž vystudovaným psychoterapeutem. Možná právě proto se stal jedním z nejlepších kadeřníků světa. Co všechno dokáží šikovné ruce a speciální nůžky českého střihorukého Edwarda, to zjišťovala Eva Kroupová.

Víte, co mají společného Charleyova teta, Ať žijí duchové nebo třeba Šest medvědů s Cibulkou? Přece fenomenální herecké výkony Lubomíra Lipského. Během své dlouhé kariéry si zahrál zhruba ve dvou stech divadelních hrách a stovce filmů. A představil se i v mnoha televizních pořadech. Ve většině z nich rozdával smích a dobrou náladu. Přitom sám byl, jak tvrdil, člověkem spíš vážným až smutným a velkým introvertem. Možná i proto miloval samotářské rybaření a houbaření. Společnost vyhledával, když si chtěl zahrát mariáš, který byl jeho vášní. Legendární děda Potůček by v těchto dnech oslavil pětadevadesáté narozeniny. Tak mu do hereckého nebe posíláme velkou gratulaci a společně si na něj zavzpomínáme.

Ve světě stříbrného plátna ještě zůstaneme i v další reportáži. Jen se mu budeme věnovat tak nějak symbolicky. Řeč totiž bude o filmových plakátech. Právě v jejich tvorbě hráli kdysi českoslovenští výtvarníci prim. Takže bychom mohli klidně říct, že byli i ve světě považováni za mistry oboru. Zatímco jejich hollywoodští kolegové obvykle poutali především tváří hlavní herecké hvězdy, naši tvůrci se pokoušeli vystihnout podstatu snímku. Za což získali nejedno ocenění. I na festivalech v Cannes či Benátkách. Dnes jsou jejich díla považována za sběratelské poklady, a to nejen u nás, ale i za hranicemi. Pavel Rajčan z Prahy jich nashromáždil přes sto tisíc. O tom, jak vznikaly, vyprávěl Ivanu Barešovi.

Pokud mluvíme o mistrech oborů, rozhodně bychom neměli zapomenout na české egyptology. Když před téměř 60 lety zahájili první průzkum v poušti, v převratné objevy nedoufali oni ani jejich mnohem lépe vybavení zahraniční kolegové. Jenže všem vytřeli zrak. Dnes mají na kontě stovky fantastických nálezů. Mezi ty největší patří pyramidový komplex královny Chentkaus z období vlády páté dynastie v Abúsíru. A k těm nejnovějším pak chrám Ramesse II. starý víc než tři tisíce let A taky amfory s texty přibližujícími postupy mumifikace. Jak náročné je hledání pískem zavátých stop dávné civilizace a co všechno obnáší? To zjišťovala Petra Škraňková.