15. března 2018

Někteří ji označují za infantilní odrhovačku, jiní z ní byli od samého začátku nadšeni. Ano, ne nadarmo se pyšní titulem nejprodávanější skladby naší historie. Dosud ji nikdo nepřekonal. Řeč je o hitu Karla Vágnera a textaře Pavla Žáka Holky z naší školky. Jeho interpreti Petr Kotvald a Stanislav Hložek byli do té doby známí jen jako doprovodné duo zlaté slavice Hany Zagorové. Holky z naší školky je ovšem katapultovaly mezi hvězdy popového nebe. Bodovali s nimi nejen doma, ale i v cizině. Dokonce až v Japonsku. Jak legendární písnička vlastně vznikla? To zjišťoval Petr Bělík.

Holky a mašiny, záplaty na džíny, lahodnej žlutej mok, to je kupředu krok. Tak to zpívá pro změnu Daniel Landa. A my se teď od holek přesuneme právě k motorkám. Učarovaly i Pavlu Blatovi. V 15 letech si svou vůbec první sám sestrojil a začal na ní závodit. Později dokonce bojoval o vavříny na legendární mezinárodní soutěži Šestidenní. A po skončení sportovní kariéry se pustil do výroby motocyklů. Tedy přesněji jejich zmenšenin, takzvaných minibiků. A boduje s nimi po celém světě. Jak trnitá byla cesta k úspěchu, to prozradil našemu kolegovi Ivanu Barešovi.

My Češi prý patříme mezi nejzcestovalejší národy světa. Možná je to tím, že nemáme moře. Většina lidí vyráží hlavně s cestovkami, kterých u nás máme dokonce nejvíc na člověka na planetě. I v našich končinách ale narazíte na spoustu dobrodruhů, kteří se vydávali či vydávají do bohem zapomenutých, neprobádaných míst. K těm nejvýznamnějším patřili bezpochyby Emil Holub či Jiří Hanzelka. Z žijících pak Miroslav Zikmund a Miloslav Stingl. Nebo Jiří Kolbaba z Brna, který navštívil víc než 130 zemí a projel všechny kontinenty. Ano. Dostal se dokonce na Antarktidu i severní pól a absolvoval cestu kolem Zeměkoule. O svých výpravách a návratech domů vyprávěl Petru Švihovcovi.

Je považován za nejvýznamnějšího žijícího autora českých mincí a medailí. Svá díla vystavoval po celém světě a posbíral za ně řadu prestižních mezinárodních ocenění. Akademický sochař Zdeněk Kolářský má na kontě mimo jiné i osobní pamětní medaile pro Václava Havla nebo papeže Jana Pavla II. Přitom nebýt vnímavého kantora kostelecké měšťanky, dost možná by pokračoval v rodinné tradici a věnoval se provaznictví. Řemeslu na hony vzdálenému umělecké tvorbě. S mužem, který se během své šedesátileté kariéry stal doslova legendou, vás seznámí Pavel Horký.

Narazit byste na ně mohli u řek, rybníků, přehradních nádrží, ale taky u starých studní. Zkrátka u vody. Na první pohled připomínají rybáře. Místo drahých udic jsou ale vybaveni jen lankem, na jehož konci mají uvázaný magnet. Jejich kořistí pak nejsou kapři nebo štiky, nýbrž všechno kovové, co se ukrývá pod hladinou. Říkají si magnet fisheři a trpělivě prohledávají dno v naději, že vyloví nějaký sběratelský poklad. Co všechno se dá v našich vodách objevit, to se dozvíte z reportáže Kateřiny Stibalové.