30. listopadu 2017

Když se řekne Vladimír nebo Michal Dlouhý, asi si hned vybavíte tváře oblíbených herců. Třetího z bratrů – Olivera – však donedávna neznal nikdo. S prkny, která znamenají svět, nemá nic společného. Přesto se jeho jméno v médiích objevuje čím dál častěji. Jeho vyhledávač letenek totiž patří mezi nejúspěšnější české startupy – tedy začínající a rychle se rozvíjející společnosti. A zároveň k největším prodejcům palubních vstupenek na světě. Roční obrat firmy dosahuje téměř 20 miliard korun. Před pěti lety ji přitom podnikavý mladík vybudoval doslova na zelené louce. O své cestě k úspěchu vyprávěl Lucii Sehnalové.

Světovému věhlasu se těší i čeští archeologové. Objevy egyptologů pomáhají dotvářet obraz o životě dávné civilizace. Jejich kolegové zase našli na území Iráku zaniklé středověké město a zhruba 150 tisíc let existující nástroje, které jsou nejstarším důkazem osídlení Mezopotámie. Jednou z disciplín jejich práce je restaurování vykopaných šperků a výroba přesných kopií. K evropské špičce v tomto oboru patří Ludmila Barčáková z Archeologického ústavu Akademie věd. Je schopna vytvořit repliku klenotu třeba podle několikamilimetrových úlomků. Navíc původní technologií tehdejších mistrů. Jak je to náročné, zjišťoval Jan Kiss.

Johann Wolfgang Goethe je nazval prubířským kamenem intelektu. Voltaire zase prohlásil, že ukazují to nejvznešenější z lidského důvtipu. Řeč je o šachách, které bývají nazývány královskou hrou. Už přes půl druhého století jsou ale taky sportem. První moderní turnaj se konal v roce 1851. Bitvy s černými a bílými figurkami učarovaly i Pavlu Haasemu z Prahy. Patnáctiletému studentovi gymnázia, který patří k našim největším nadějím. Je už několikanásobným mistrem republiky a vicemistrem Evropské unie. Upozornil na sebe taky na prestižním turnaji ve Spojených Státech. Sám však po životě šampióna netouží. Své souboje bere spíš jako zábavu. O cestě na vrchol, který přitom, paradoxně, nemá potřebu zdolat, si s ním povídal Petr Bělík.

K nejznámějším hodinářským firmám u nás patří ta založená už v roce 1836 Ludvíkem Hainzem. Bezmála dvě století vyrábí stroje, které měří čas na věžích kostelů, zámků i dalších budov. Jenom v Praze byste jich našli zhruba 70. Další pak třeba na třeboňském zámku nebo klášteru ve Vyšším Brodě. A taky pečuje o ty, které zhotovili jiní mistři. Kupříkladu v Chrámu sv. Víta, Loretě nebo Klementinu. A hlavně se víc než 150 let stará o Staroměstský orloj. Pod taktovkou jejích profesionálů proběhly i čtyři generální opravy této památky. Příběh rodiny, která po několik generací de facto žije mezi ozubenými kolečky, natočil Tomáš Polák.