Svatojánské bylinky
Právě o tomto víkendu nastává na severní polokouli čas letního slunovratu. V tuto dobu si můžeme užívat nejdelšího slunečního svitu, zároveň ale předznamenává, že se dny začnou krátit. Pro zemědělce je pak předznamenáním sklizně. Po celém světě je slunovrat chápán jako zvláštní mezník a jako takový je také nejrůznějšími způsoby v závislosti na dané tradici či náboženství oslavován. Zejména pohanské společnosti, které žily v těsnějším sepětí s přírodou, si uvědomovaly důležitost toho přírodního jevu, jenž je nedílnou součástí ročního cyklu. Váže se proto k němu mnoho rituálů spjatých zejména s ohněm jakožto obrazem Slunce, ale i s životadárnou vodou. V křesťanství je patronem tohoto magického času Jan Křtitel, jehož narození se v tu dobu slaví.
Jednou z tradic, které se drží o Svatojánské noci, je sběr devatera bylin, jimž tento čas propůjčuje magickou moc. Složení bylin se místně odlišuje, ale základem vždy je, že se byliny mají sbírat mlčky a na devíti různých místech. Hlavními svatojánskými bylinami jsou povětšinou kapradí a třezalka, doplněné třeba mateřídouškou, pelyňkem, diviznou, heřmánkem, majoránkou, mátou, dobromyslem, devětsilem, řebříčkem či jitrocelem.