Frankenstein

Slavný román Mary Shelleyové Frankenstein, napsaný v roce 1818, je klasickým dílem tzv. gotického hororu. Jeho popularita lety rostla a od počátku 20. století se celkem pochopitelně stal jedním z nejčastěji filmovaných literárních děl. První krátkometrážní verze vznikla už v roce 1910 v produkci Thomase Edisona a dodneška bylo natočeno více než sto přímých adaptací a různých variací Frankensteina. Nejproslulejší je první zvuková verze z roku 1931, jež vznikla ve studiu Universal v režii Jamese Whalea. Nepočítáme-li televizní verzi, kterou v létě 2003 na Slovensku natáčel Kevin Connor, je zatím poslední dokončenou adaptací románu Frankenstein režiséra Kennetha Branagha (1994). Známý shakespearovský nadšenec Branagh (který navíc ztělesnil hlavní postavu Victora Frankensteina) natočil ambiciózní dílo, v němž se poměrně věrně držel předlohy (včetně začlenění prologu a epilogu, odehrávajících se v mrazivých arktických pustinách). Jeho interpretace vynálezce Frankensteina se odlišuje od běžně zavedené podoby "šíleného vědce" směrem k psychologicky věrohodnějšímu portrétu člověka, který pod vlivem tragické smrti své matky svévolně stvoří novou bytost, ale pak za ni odmítne nést odpovědnost. Stejně tak postava monstra (Robert De Niro v zajímavé masce, za niž byli její tvůrci nominováni na Oscara) není ani tak děsivá jako nešťastná, neboť si uvědomuje svoji zrůdnost. Film, který vznikl v produkci společnosti Francise Forda Coppoly American Zoetrope, nabízí zajímavé srovnání s jeho interpretací jiného klasického hororového díla, a sice Stokerova Draculy, kterého Coppola natočil dva roky předtím. Během natáčení se Branagh sblížil natolik s představitelkou Elizabeth, herečkou Helenou Bonham Carterovou, že to vedlo k rozvodu s jeho tehdejší manželkou Emmou Thompsonovou.