Hudební dokument Igora Chauna o jedinečnosti rokenrolové scény v Čechách.

Na dějiny Česka od 60. let do dneška se dá pohlédnout z mnoha úhlů.

Dokument Jeď, Honzo, jeď! (Go, Johnny, Go!) s humorem nahlíží na českou společnost pomocí rokenrolových událostí - rokenrolových zpěváků, písní a koncertů, a především českých lidí samých.

Na prahu šedesátých let panovala ve společnosti touha po změně, kterou ideálním způsobem vyjadřovala právě rokenrolová hudba. Zpěváci se stávali idoly a český zpěvák Miki Volek v popularitě dokonce na čas předstihl renomované zpěváky, jako byli Karel Gott, Eva Pilarová nebo Waldemar Matuška. Příslušníci a příznivci rokenrolového hnutí nosili ostentativně viditelné znaky: Úzké kalhoty, proužkované košile, provokující účesy - to vše zcela se vymykající unifikované šedivosti reálného socialismu. Ale záhy se změnil hudební trend a nastoupila vlna mercey soundu, reprezentovaná Beatles a u nás skupinou Olympic. Staří, i když vlastně ještě mladí, rokenroloví bardi měli na vybranou: Někteří se rozloučili s ortodoxním rokenrolem a vstoupili do české pop music, jiní zavrhli slávu a finanční profit - a zůstali rokenrolu věrni. A na dlouhá desetiletí se uzamkli do malých klubů, na přátelské večírky a hospodské tancovačky, na gymnaziální plesy... Zpěváci jako Tonda Škrášek nebo Pepa Pilař jsou neuvěřitelnými příklady žánrové věrnosti, od které je neodradilo vůbec nic.

Když hodnotí tito lidé své někdejší souputníky, které nyní vidí téměř denně na televizních obrazovkách, není v nich závist. Oni si zvolili svoje, říkají, a z jejich hlasu je cítit potěšení, že oni vydrželi, nesešli z cesty, zůstali ROKENROLÁKY!

Překvapivý je fenomén, že v "rokenrolové práci" pokračují mladé kapely, které tak drží tradici.

Jsou to české skupiny jako Screwballs, Lemon Nashvill Orchestra, Rock & Roll Marcela Woodmana, Lucas Taverna & The Fency, Breakers, Crazy Wheels.

Navštěvujeme je a ptáme se na motivaci, ale především zaznamenáváme jedinečnou atmosféru jejich koncertů. Dnes už nemá rokenrol onu buřičskou atmosféru, jako v šedesátých letech, stále je však pro hráče i posluchače elixírem radosti, který dokáže na parketě stmelit až tři generace jedné rodiny - tančí vedle sebe děd, dcera a vnuk, pospolu divočí v rytmu? Na málokterém hudebním počinku bychom něco takového viděli, snad s výjimkou karnevalu v Riu!

Dokument pracuje s archivy České televize, připomíná slavná rokenrolová čísla, jak se objevila v průběhu několika desetiletí na TV obrazovkách? Pořady Vzpomínka na Elvise, Televarieté, Abeceda?

Napište nám