29. března

Kakaovníky pěstovali už indiáni kmene Olméků v deštných pralesích dnešního Mexika. Mayové a Aztékové kakaové boby používali jako platidlo a nápoj z kakaového prášku také pili během obřadních rituálů. Do Evropy se dostal se španělským objevitelem Hernánem Cortésem, který jej začal doslazovat medem. Cesta k tabulce čokolády ale byla ještě dlouhá.

Pomlázka se podle tradice už od 14. století plete na Bílou sobotu z čerstvého vrbového proutí. Proutí má dívkám předat pružnost a zajistit po celý rok krásu, svěžest a zdraví. Ondra si vyzkouší, jak na to.

Vajíčka se o jarních svátcích barvila už ve starověkém Egyptě nebo Persii. Malování vajec znali také antičtí Římané v době císařské. V Evropě se tato tradice objevila podle archeologických výzkumů v 10. století. Nyní kraslice o Velikonocích slouží ženám a dívkám jako odměna pro koledníka za vyšlehání pomlázkou.

Jeden vyučující mě pořád vyvolává, zkouší, vždycky si něco najde, aby mě před ostatními ponížil. Co dělat, když si ve škole na někoho zasedne učitel poradí Mgr. Dominik Břeň, psycholog pro děti a dospívající.

K prvním pokusům o farmaření docházelo už v pravěku. Lidé měnili svůj kočovný život lovců a sběračů a postupně se začali usazovat na místech, s úrodnou půdou. Nejdříve pěstovali pšenici, hrách, čočku ale také cizrnu nebo ječmen. Později si začali ochočovat zvířata jako třeba prasata, ovce anebo skot. Jak vypadá farmaření v současnosti?

Počítačové hry nemusí být jenom o rychlosti, střílení a závodění. Mohou nám pomáhat se soustředěním a zklidněním. Nesimulují sice realitu, ale snaží se nám nabídnout její magickou verzi, kterou můžeme prozkoumat.