Dokument o tom, jak ve Švédsku vznikla jedna z našich současných nejprestižnějších literárních cen – Cena Jaroslava Seiferta, jak se udělovala přes železnou oponu a jak funguje dnes.
Kamera M. Duba. Režie B. Rychlík.

Den po úmrtí Jaroslava Seiferta iniciovala Nadace Charty 77se sídlem ve Stockholmu ustavení ceny spojené s jeho památkou. 11. ledna 1986 předal František Janouch prostřednictvím Informační služby Ivana Medka ve Vídni rozhlasovým stanicím Svobodná Evropa, BBC a Hlasu Ameriky následující zprávu: "10. ledna 1986 zemřel velký český básník a první nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert, který se již za svého života stal klasikem české literatury a symbolem boje za svobodu a nezávislou literaturu a kulturu. Jaroslav Seifert byl posledním předsedou Svazu českých spisovatelů, za jeho předsednictví v roce 1970 svobodný Svaz spisovatelů zemřel vestoje. Seifert byl signatářem Charty 77, jeho podpis byl pod mnoha dokumenty a dopisy, protestujícími proti všem formám útlaku, diskriminaci a umělecké nesvobody.(?) K uctění památky velkého československého občana a básníka se Nadace Charty 77 se sídlem ve Stockholmu rozhodla zřídit Cenu Jaroslava Seiferta za nejlepší díla české a slovenské literatury, která nesmějí být publikována v Československu. Cena bude udělována každoročně k výročí básníkova narození (23. září) výborem složený z československých spisovatelů, žijících doma i ve vynuceném exilu. Peněžní cena, jejíž výše bude určena později, bude provázena kulturní subvencí, která umožní vydat odměněné dílo v jednom z exilových nakladatelství. Nadace vypisuje také tímto sbírku na financování Ceny Jaroslava Seiferta a vyzývá všechny příznivce svobodné československé literatury a kultury, aby přispěli na tuto cenu?"

Od roku 1991 se Cena Jaroslava Seiferta uděluje v Praze a za 11 let trvání se z ní stalo skutečně prestižní ocenění, které citlivě sleduje kontinuitu tvůrčích objevů české literatury.

"I havran patří k řádu pěvců

a to mi dodává odvahy,

když smutek jako dusný smog

padá mi do života.

Jaképak sladké písně,

je - li člověk stár.

I bělost sněhu se mu protiví."

Jaroslav Seifert

Napište nám