Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 29. října 2014

Anna: „Jaká je současná kvalita lingivistických časopisů v ČR?“

Eva Jandová: „Máme dva věnované čistě jazyku - Naše řeč a Slovo a slovesnost - a oba mají vysokou odbornou úroveň.“

Anna: „Znáte lingivistickou humoristickou debatu Grossmann a Šimek?“

Eva Jandová: „Tohle bohužel neznám, nebo nevím, co máte na mysli.“

Anna: „Musíte často vysvětlovat rozdíl mezi filologií a lingvistikou?“

Eva Jandová: „Studentům to vysvětlíme hned v prvním ročníku, ostatní se na to moc neptají.“

eva: „Dobrý den, zrovna jsme nedávno řešili s manželem. Slovo rez. A jeho množné číslo? Rzi?rezy?:-)“

Eva Jandová: „Obojí je možné, mužský rod podle vzoru hrad nebo ženský rod podle vzoru kost. Ta rez je ale frekventovanější.“

jirVít: „Dobré ráno, paní doktorko :) Je těžké hovořit s někým, kdo používá český jazyk špatně? A máte pak tendence opravovat? :) Jiřina Vítová“

Eva Jandová: „Dobré ráno, tendence opravovat nemám - mám zkušenosti s výukou cizinců. A otázka je, co je vlastně špatně, v běžné komunikaci vlastně nemusíme mluvit spisovně (a většinou ani nemluvíme).“

Hana: „Proč se nepoužívá pozdrav:Pozdrav Pánbůh.?“

Eva Jandová: „Nemyslím si, že by se vůbec nepoužíval, mezi věřícími určitě ano. Ale 40 let potlačování všeho, co souviselo s náboženstvím, určitě zanechalo stopy.“

Lenka: „Největší traparna je příjmení podle amerického vzoru. Nevim proč si ženy nechávají Richter,místo Richterová. Proč je to povoleno???“

Eva Jandová: „Tohle umožňuje zákon o matrikách, jménu a příjmení. Jsou tam vyjmenovány případy, za kterých je možné použít nepřechýlenou podobu jména, ale asi je to i módní záležitost.“

andrea: „Co to bylo dřív "Dejžto" neumím to napsat. Co to znamenalo?“

Eva Jandová: „znamená to "dej to" - ž je tam zesilující prvek jako u budiž.“

Jiří: „Dobrý den,je slovo "islamista" vůbec česky? Já myslím,že ne.Přeci vyznavač islámu je Muslim,ne?“

Eva Jandová: „Je to česky, asi ne každý islamista musí být muslim.“

Simona: „Existují kurzy správného vyjádřovani?jsem doma na mateřské a zapomínáme mluvit "normálně" neumím se vyjádřit. Docela me to děsí. Dekuji“

Eva Jandová: „Určitě existují, na internetu jistě najdete nabídky.“

Xenie: „Je správně mluit podle vás na 2 létě dítě i anglicky?“

Eva Jandová: „Záleží na Vašem rozhodnutí, ale malé děti, na které rodiče mluví dvěma různými jazyky od narození, zvládají oba a nemají s tím problémy - spíše získají výhodu jednoho jazyka navíc.“

Jaroslav Mach: „Dobré ráno paní profesorko, prosím Vás o objasnění velkých písmen u názvu chovatelských stanic (psů) . Před vznikem ch.s. probíhá proces vzniku a schválení názvu, který je odsouhlasen mězinárodně v Belgii u FCI a název je tedy jedinečný. A nyní příklady z botičských meandru z liblických rákosin od brobošťských jezer z proutku aurea rossa následně se píše jméno psa pocházející z této chovné stanice Alík z botičských meandru Alík auera rossa atd. Byla by jste laskava a vysvětlila, jak se název správně píše. Děkuji Vám. Jaroslav“

Eva Jandová: „Tento typ vlastních jmen Pravidla českého pravopisu konkrétně neřeší. Doporučovala bych postup jako u názvů ulic - na začátku velké písmeno vždy, pokud je prvním slovem předložka, pak i u následujícího slova. Pokud je součástí názvu vlastní jméno, pak samozřejmě velké písmeno i u něj.“

jirVít: „Děkuji za odpověď, paní doktorko. Spisovnou řeč v běžném hovoru neočekávám, ale nechápu "módnost" některých slov. Například poslední dobou zjišťuji, že jen málokdo z nás není "jakobínem".. :) (Mám na mysli nesprávné používání slova "jakoby".) Jiřina Vítová“

Eva Jandová: „no, každá doba má svá módní slova, mně třeba vadí, když místo "ano" užije odpovídající "tak určitě".“

Tom: „Dobré ráno. Tvrdíte, že se český jazyk vyvíjí, ale zdá se, že jen jeho slovní zásoba. V gramatice pořád zůstávají taková přežitá pravidla jako například přechylování? Zahraniční atleti musí nevěřícně koukat, když jim prostě jméno změníme a šmytec. Přesně tohle jsou důvody, proč lokální jazyky zastarávají a jsou nahrazovány angličtinou.“

Eva Jandová: „Nemyslím si, že by přechylování bylo přežité. Přechýlené jméno lze skloňovat a to je v češtině důležité. Jak byste řekl třeba mé jméno v 7. pádu, kdybych se jmenovala Eva Janda - s Evou Janda /Jandou?“

Vladimír Kučera: „Dobré ráno. spíše bych si jen postesknul nad opomíjením archetypů českých slov. Je veliká škoda, že naše média (i Česká televize) velmi často používá nevhodná (ale pravděpodobně spisovná) spojení STRAŠNĚ krásná, HROZNĚ příjemná a podobně. Kde archetyp slov "strašně", "hrozně", "děsně" a další je negativní a ve spojení s pozitivním "krásná", "příjemná", "pěkná" apod. vzniká uširvoucí spojení.“

Eva Jandová: „Některá slova ztrácejí svůj původní význam, používá se jich jen pro vyjádření zvýšené míry vlastnosti. Ve spojení s přídavnými jmény opačného významu však působí komicky.“

Vera: „Je spisovné slovo viď?“

Eva Jandová: „Ano, je.“

MasMis: „Dobrý den, v Brně jsou městské části a říká se : bydlím v Černých Polích, v Husovicích, v Soběšicích a najednou tvar na Lesné ( nebo v Lesné???). Prosím, co je správně? Děkeji“

Eva Jandová: „Doporučovala bych užívat v Lesné, i když se předložka na rozšiřuje do případů, kdy by měla být předložka v nebo do.“

Jarda: „k chovatelským stanicím. Správně by tedy mělo být ch.s. Z Liblických rákosin a Alík Z Liblických rákosin.“

Eva Jandová: „Ano, je u toho druhého bych předložku z psala malým - Alík z Liblických rákosin.“

Lenka: „Dobrý den. Ceá léta si pletu skloňování slova"peníze". Děkuji.“

Eva Jandová: „v 7. p. je s penězi - doporučuji podívat se na Internetovou jazykovou příručku, tam si zadáte slovo a ukáže se Vám celé skloňování či časování.“

Dagmar Golová: „Dobré ráno, často se stává, že moderátoři ČT používají v mn. čísle středního rodu koncovku -y, děvčata šly. Je to správně?“

Eva Jandová: „Správně to není, ale užívá se to tak často, že možná časem bude.“

Daniel: „Dobrý den, s blížícími se vánočními svátky bych se chtěl zeptat, zda-li je správný výraz "před Vánoci". Mně to připadá divné, mnohem víc se mi líbí výraz "před Vánocemi" Hezký den, Daniel“

Eva Jandová: „Obě podoby jsou v pořádku.“

Honza Černý: „Dobré ráno. Zajímá mě, jak je možné, že jsou v různých článcích na internetu a v novinách přechylována ženská příjmení pouze, jedná-li se o zahraniční celebrity (např. Cameron Diazová, Demi Mooreová,...). Píše-li se však o českých "celebritách", respektuje se jejich nepřechýlený tvar (např. Emma Smetana, Petra Svoboda,...). Děkuji“

Eva Jandová: „Zřejmě ty české dámy výslovně požádaly, že se o nich má hovořit tak, jak to mají v dokladech.“

Michaela: „Dobre rano, je správné když se moderátor ptá hosta " chtěl bych se vás zeptat na otázku" ? Zdá se mi o čertech když to slyším. Jak se mohu ptát na otázku? Volila bych spíš "chtela bych polozit otázku", " mám otázku" atp. Predstavuji si, že Vám teď píši. Dobré ráno, chtěla bych se Vás zeptat na otázku .... Co si o tom myslíte? Za odpověď děkuji.“

Eva Jandová: „Myslím si, že je to formulační neobratnost moderátora - dokonce mi studenti říkali, že v cizině nechápali tu přípravnou část "chtěla bych se Vás zeptat", chtěli po nich, aby položili otázku rovnou.“

zetkova: „Dobry den,chtela jsem se zeptat na slovo jatra, jsou to ta jatra a nebo ty jatra a podle jakeho vzoru se sklonuji?Dekuji.Zetkova Dekuji .“

Eva Jandová: „Je to podstatné jméno středního rodu a mělo by se užívat jen v množném čísle - takže ta vepřová játra jako ta města.“

fifi: „Co znamená na nový rok to PF?“

Eva Jandová: „Pour féliciter = pro štěstí (z francouzštiny)“

JANA: „Dobrý den, paní Jandová. Píše se "Kikirikí." nebo "Kykyryký." Pokud je správná první varianta, tak proč? Děkuji za odpověď a přeji krásný den.“

Eva Jandová: „U citoslovcí, která napodobují zvuky, je to v zásadě jedno. Často tam bývají podoby, které odporují pravopisným pravidlům u jiných slovních druhů - tam se k a r považují za pravopisně tvrdé souhlásky, po kterých se píše ypsilon. Ale u citoslovcí je to jedno.“

Jana Renčínová: „Dobrý den. Zajímal by mě Váš názor na používání tvaru zvratných sloves ve 2. osobě č.j. v podmiňovacím způsobu - česal by jsi se, vzal by jsi si...Jsem učitelka, dětem stále zdůrazňuji, že je to špatně, ale televize je tohoto tvaru plná. I ti, kteří mluví spisovně, používají tento tvar.Děkuji.“

Eva Jandová: „No, na tom je vidět, že je zde pohyb. Preferuji náležité tvary s "ses", "sis", ale podmiňovací způsob se často v mluvené komunikaci neužívá správně. Tvary pomocného slovesa jsou v tomto případě v systému ojedinělé (žádný jiný tvar nekončí např. na -chom), proto jsou "slabé" a uživatelé je nahrazují (z jejich pohledu) pravidelnějším bysme / by jsme. Ale není to spisovné.“

Daniel: „Hezký den, ještě mě napadlo, pro se píše "kdo s koho", místo "kdo z koho" Nejdená se o 2., resp. 4 pád = psáno "z"?“

Eva Jandová: „Píše se "kdo s koho", je to stará vazba předložky "s" se 4. pádem (podobně jako v případě "jsem s to něco udělat").“

Alice: „Dobrý den paní Jandová, ráda bych se Vás zeptala, jak je to se zkratkou viz. Slyšela jsem, že by se měla psát s vykřičníkem nikoli s tečkou? Děkuji za odpověď.“

Eva Jandová: „Slovo viz se píše bez jakéhokoli interpunkčního znaménka, určitě ne s tečkou. Je to totiž rozkazovací způsob slovesa vidět.“

Tom: „Děkuji za odpověď. Chápu váš argument, i když řeší pouze stylistyckou podobu jazyka. Vnímám jako závažnější problém, že vám na letišti Heathrow neuvěří, že jste matka svého syna, protože má zcela jiné jméno, než to, že o vás někdo hovoří jako o Evě Janda. Opravdu by si český jazyk nezasloužil trochu péče? Jakým způsobem probíha inovace jazyka? Děkuji za odpověď a přeji krásný den.“

Eva Jandová: „Čeština je v tomto ohledu spíše tradiční. Inovace probíhá postupně, záleží na tzv. kolektivním úzu. Tedy co užívá většina uživatelů a považuje to za správné, to se stává normou. A normu zachycují příručky.“

Jana Havránková: „Dobrý den. Jak se Vám líbí dnes velice používané : Mějte pěkný den nebo Mějte pěkný večer? Mně to trhá uši. Děkuji.“

Eva Jandová: „Mně taky. Je to přeloženo z angličtiny, ale máme svoje "přeju hezký den".“

Roman: „Dobrý den, je na Vás nějaký veřejný kontakt??? Dík :)“

Eva Jandová: „Mailová adres na fakultu eva.jandova@osu.cz“

Zdeňka: „Zdravím Vás, paní Jandová, chci se zeptat na Váš názor na spojení "jsem za to rád, ráda". Mě to velice dráždí, protože jsem přesvědčená, že správně má být "jsem tomu rád" nebo "jsem za to vděčný". V poslední době to používá kdekdo a, promiňte mi ten výraz, my doma tomu říkáme "zhovadilost". Musím ovšem pochválit moderátora Petra R., který vždy důsledně používá obrat "tomu rád". Děkuji za odpověď a pěkný den.“

Eva Jandová: „Máte pravdu, zřejmě to vzniklo jako kontaminace výrazů "jsem tomu rád" a "jsem za to vděčný". TZaky se mi to nelíbí.“

Anna: „Dobrý den, myslíte si, že by měly existovat kurzy pro rodilé mluvčí zakončené nějakým certifikátem, které by jasně odlišily úroveň znalostí českého jazyka jednotlivců. Myslím, že spousta lidí příliš češtinu neovládá, ale stejně mají dokončenou základní školu, maturitu, vysokou školu... Děkuji za odpověď a přeji hezký den.“

Eva Jandová: „Nemyslím, že by na znalost mateřštiny měl být certifikát. Záleží taky na osobnosti, zájmu o jazyk apod.“

-izi-: „Paní docentko, v soukromé korespondenci používám "Sakryš!", ale cítím "Sakriš!" - dalo by se? :o)“

Eva Jandová: „V soukromé korespondenci se dá všechno, ale doporučovala bych sakryš po r se píše obvykle y. A k tomu, že to cítíte jako i - spisovná čeština má ve výslovnosti jen jedno i (ale třeba na Ostravsku se i/y stále rozlišuje).“

Hana Košnarová: „Dobrý den, ráda bych touto cestou položila dotaz, a sice spojení zvratného zájmena SE se slovem ZMÍNIT. Dosud jsem byla přesvědčená, že nelze používat samotné sloveso, ale denně se přesvědčuji v médiích o opaku. Tedy např. "již jsem zmínil/a tento problém..." namísto " již jsem se zmínil/a o tomto problému..."Jak je to správně? Děkuji za odpověď a přejí hezký den. S Pozdravem H. Košnarová“

Eva Jandová: „Sloveso zmínit (se) může být zvratné s vazbou "o něčem" a nezvratné s vazbou "něco" a obě podoby jsou v pořádku.“

Jana: „Dobrý den,velice mi vadí,jak se v seriálech mluví pražským nářečím.Je mi jasné,že se nebude mluvit spisovně a ani to neočekávám,ale aby se neustále objevovaly slova typu-vokurky,voběd,hezkej,mladej apod..to mi dost vadí.Myslím,že v televizi by to kměli omezit“

Eva Jandová: „Nejde o pražské nářečí, ale o obecnou češtinu, která je nejrozšířenějším nespisovným útvarem češtiny. Takže když autoři nechtějí, aby projev postav vypadal strojeně, sáhnou právě po obecné češtině. I když se to nám Moravákům a Slezanům nemusí líbit. Ale kdyby postavy mluvili jako lidi na ulici v Brně nebo Olomouci nabo Ostravě, asi by nespokojených diváků bylo více.“