Dobré ráno

Záznam chatu z pondělí 20. ledna

DAYD: „Je smíšená porucha osobnosti vyléčitelná?“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Se smíšenou poruchou osobnosti lze pracovat s pomocí psychoterapie a medikačně. Nicméně moje zkušenost je taková, že jí nelze zcela vyléčit. Lze ovlivnit výkyvy nálady, kvalitu vztahů velmi zásadně. V dnešní době už víme o možnostech terapeutických, které jsou relativně efektivní, např. dialekticko behaviorální terapie. Doporučuji pravidelně docházet na psychoterapii, podstoupit případně intenzivní psychoterapeutický pobyt na oddělení.“

ANTIKYT: „Lze vyléčit OCD, při nichž člověk neustále něco kontroluje?“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „OCD kontrolování lze vyléčit, pokud není závažná. Je někdy náročné s tím pracovat, nicméně jsou důkazy, že kognitivně-behaviorální terapie je velmi dobrá pro léčbu OCD. Existují oddělení psychoterapeutické, kde lze na tom velmi efektivně zapracovat. Je vhodné snažit se co nejvíce tzv. exponovat, tedy jít proti proudu a naučit se nekontrolovat. Doporučuji také vyšší dávky antidepresiv, někdy se je kombinuje i s dalšími léky, může to velmi pomoci.“

ANTIKYT: „Je výhodou být psychoterapeutem a psychiatrem najednou?“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Má to svoje výhody... osobně mám rád propojování obou pohledů. Psychiatrie je více biologická, psychoterapie spíše vychází z psychologických pohledů. Pomáhá mi to v navázání vztahů. Nicméně v rámci praxe se snažím tyto praxe více oddělovat, abych v rámci psychoterapie navíc neřešil medikační vedení, což může být určitá zátěž jak pro pacienta, tak pro terapeuta. Je vhodné chodit na psychoterapii a psychiatrii zvlášť.“

ANTIKYT: „Lze vyléčit OCD, při nichž člověk neustále něco shromažďuje?“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Z mé zkušenosti je shromažďování náročné onemocnění a někdy je těžké to ovládat. Mohou pomoci léky v kombinaci s psychoterapií. Ideálně vyšší dávky antidepresiv, kdy vyšší dávka je pro OCD vhodná. Dá se dále kombinovat s nízkou dávkou antipsychotik (to neznamená, že člověk trpí psychózou), což může zásadně pomoci v léčbě. Dále je vhodné zvážit pobyt na psychoterapeutickém oddělení, které se specializuje na léčbu úzkostných poruch (např. NÚDZ, FN Olomouc).“

ANTI: „Jaké dezinformace se objevují v souvislosti s psychiatrií?“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Objevuje se mnoho dezinformací. Zejména ohledně léčby - medikace a elektrokonvulzivní terapie. Že to škodí, "změní osobnost", poškodí, že léky jsou velmi toxické. Což není pravda. Neříkám, že léky nemají nežádoucí účinky, které je třeba zohledňovat, ale existuje mnoho důkazů, že jsou efektiní. Také je obava, že např. na antidepresiva vzniká závislost a už se léků nezbavíme. To také není pravda. Samozřejmě léky nejsou to jediné, co je třeba pro své zdraví dělat a je vyléčíme se :). Vhodné je to kombinovat se zdravým životním stylem, snahou o svojí změnu apod. Dále slýchávám, že chceme lidi ovládat.“

DAYD: „Jaká je nejlepší prevence z hlediska psychoterapeuta?“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Základy, které všichni víme, ale skutečně to dělat - tělo: dostatek čisté vody, naučit se dobře dýchat, dostatek pohybu, hodně zdůrazňuji spánek, kvalitní stravu, omezit jednoduché cukry, vztahy: trávit fajn čas s blízkými, snažit se vnímat zpětnou vazbu a pracovat na sobě, smysl - najít něco, co mě baví a dává mi smysl, ideál, když je to i pro druhé, a pokud to není, dělat zkoušet to hledat, suplementy - omega 3 mastné kyseliny, vitamín D a v neposlední řadě pěstovat laskavost, uvědomovat si, co již máme, všímat si drobností. Také není špatné zvážit psychoterapii nebo koučink za účelem seberozvoje.“

Ela: „Dobré ráno, může se stresem tloustnout? Cca za půl roku 10 kg.Děkuji“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Ano. Někdy míváme tendenci "zajídat" stresy. Jsou lidi, kteří jedí více, když jsou ve stresu a někdo zase sníží příjem. K tomu ještě je potíž s průmyslově zpracovanými potravinami, které obsahují více cukrů a samotné sladkosti. Je dokázána závislost na cukru, kdy je velmi obtížné pak zastavit jejich pojídání :). Navíc přibírání na váze je samotný stres a tím se to zacykluje. Aby toho nebylo málo, tak cukry nedodávají dostatek výživy a tělo strádá, takže je vnímáme únavu, když nemáme dostatek energie pro pohyb.“

Ela: „Děkuji za odpoveď.Snažím se jíst zdravě- 5x za den. Ovoce, zelenina, bílkoviny , maso. atd.Sladké žadné, přejídání také ne.Pohybu málo a stále tloustnu.“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Aha... v tom případě zvažte vyšetření u praktického lékaře. Může se jednat o endokrinologické potíže - např. může mít vliv dysfunkce štítné žlázy, případně jiné tělesné potíže či léky. A mám zkušenost, že je nutný pohyb. Případně mám zkušenost, že přibírání může souviset s lymfou - rozhýbat ji. Zvažte také psychoterapii, která nepřímo může poté pomoci. Zažil jsem, že může být obava ze zhubnutí. Paradoxně, jak zvládnu, když budu atraktivnějí? ... držím palce!“

Milada: „Dobré ráno,musím se do všeho nutit abych něco udělala, někam šla, stále se mi vrácí špatné vzpomínky někdy se až celá otřesu.“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Milado, v tom případě, pokud se ještě neléčíte, zkuste se svěřit praktickému lékaři nebo se objednejte na psychiatrii. Toto jsou jednoznačné příznaky deprese. Zkuste více procházek, svěřte se blízkým, požádejte o pomoc.“

Majka: „Dobrý den pane doktore, několikrát týdně trpím velkým smutkem, úzkostí a strachem z budoucnosti. Je mi 50 let a nemohli jsme mít děti. Představy stáří bez pomoci, bez potomků... mě přímo děsí, nevím jestli je to patologické a měla bych si někam dojít pro léky nebo jestli to mám překonat sama. Snažím se chodit hodně se psem na procházky, mám různé záliby a hobby ,ale nepomáhá nic. Děkuji za odpověď a přeji krásný den, Majka“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Dobrý den, Majko, je pochopitelné, že Vás situace trápí. Navíc ve vašem věku, ve vší úctě, se snižuje hladina estrogenu, který chrání před depresemi. To také může hrát roli. Doporučuji vyšetření těchto hormonů. A určitě zvažte před nasazením medikace psychoterapii. K tomu, abych zhodnotil, zda je to patologické, je vhodný rozhovor. Nicméně, pokud teď píšete, tak z toho usuzuji, že Vás to opravdu hodně trápí a skutečně se může jednat o depresi. Držím palce!“

Hana: „Dobré ráno, pane doktore, může každodenni užívání léku na spaní (Stilnox )způsobovat v budoucnu nějaký problém jako tř.demence?“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Dobrý den, může vzniknout závislost, kdy Vám jedna tableta nestačí. A Stilnox skutečně může časem vést ke zhoršení soustředění, paměti, ale pokud je to ve vysokých dávkách. Na potíže se spánkem existují léky z řad antidepresiv, které nevedou k závislosti. Např. trazodon (ten bych volil jako první), mirtazapin, agomelatin. Mějte se hezky, snad jsem odpověděl.“

Anna: „Může stres způsobovat bolesti páteře?“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Jednoznačně. Tělo a mysl jsou velmi úzce propojené. Stres zvyšuje stažení svalů a tyto kontrakce pak mohou vést k bolestem. Ono se to navíc zacykluje - bolest vede ke stresu, to vede k dalšímu stahování svalů a to vede k bolesti, k tomu to může zhoršit spánek a je to. Vhodná je fyzioterapie a "něco" změnit. Držím palce.“

Týna: „Dobré ráno, stává se mi vstanu s elànem co všechno udělám, kam si zajdu a jak mávnutí proutkem všechno je pryč.Jsem ráda že se přesleču a vláčím se po baráku od ničeho k ničemu.A mám strach co se komu v rodině stane .Přepadnou mě zážitky ze života až se celá otřesu.“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Mrzí mě, že se tak trápíte. Určitě bych doporučil odborníka, začal bych s psychoterapií. Určitě také neopominte somatické vyšetření - u praktického lékaře (může být nedostatek železa, vit. D, anémie, štítná žláza). Je otázka, jak dlouho se to drží, co to spouští apod. Je tam více faktorů.“

Slávek: „Je závislost na lexaurinu?“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Ano, účinná látka Lexaurinu je bromazepam a patří mezi tzv. benzodiazepinu. Na tuto skupinu léků vzniká závislost. Navíc benzodiazepiny mají neblahý vliv na mozek, paradoxně nepouštějí do hlubokých spánkových stádií. Doporučuji přemýšlet o snížení, případně o postupném vysazení.“

Zdena: „Dobrý den. Je mi 62 let, vždy jsem měla smysl pro humor, byla stredem pozornosti, mela jsem ráda společnost, ale poslední dobou mě toto vše přestalo zajímat. Je to normální k věku, nebo ne? Děkuji.“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Ne, to není normální ve vašem věku. Samozřejmě pozorujeme změny vitality, ale ne v takové míře. Doporučuji se svěřit praktickému lékaři a začít to řešit. Držím palce!“

Iva: „Pane doktore , používáte zacyklovat.Prosím co to znamená? děkuji ,přetrvávat.“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Že jedna věc zhoršuje druhou a ta druhá, zhoršuje první. Např. zhoršení spánku vede k úzkostem a ty zase zhoršují spánek. Tak se to poté udržuje navzájem a je nutné to přetnout.“

Marie: „Pane doktore, jaký máte názor na užívání např. gumových medvídků s CBD proti stresu, špatné náladě a problémům se spánkem?“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „To je velká a dobrá otázka. CBD má skutečně protiúzkostný efekt a může pomoci se spánkem. Je na to mnoho důkazů. Občas pacientům CBD doporučuji. Jen nebyl bych tak velký nadšenec, že všem a vždy. Jsem k tomu opatrnější. Pro mě je otázka dlouhodobé užívání. CBD systém v mozku má mnoho souvislostí a mě by zajímalo, co to dělá s dalšími systémy. Nemám to zcela prozkoumané. Jsem zastánce užívání např. na několik týdnů a snaha postupně vysazovat. Nicméně nebráním se tomu a patří to mezi relevantní léčbu, kterou v psychiatrii začínáme používat. Otázka je dávkování. Doporučil bych spíše kapky, kdy si to můžete jednoduše nadávkovat.“

Jana: „Dobrý den, pane doktore jako dítě jsem se houpala na houčce ve stole kde nám rodiče připevnili na řetězech jen desku a dnes se mi to vybaví a houpu se a šílený strach, že ty řetězy vyletí i se mnou a probudím se úplně spocená ve strachu.No toho je víc .“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Dobrý den, zvažte vyšetření u praktického lékaře a odbornou pomoc. Pokud je to časté a je "toho víc", tak by mohlo pomoci trochu na tématu zapracovat.“

Jindra: „Nevím co dělat, na jídlo si dávám pozor, stále si přpadám plná a nafouklá, břicho mívám jak nastávající maminka.Vyjdu schody a jsem celá jak oteklá.Ale ze zdravotních důvodů málo pohybu, kloiby, astma.“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Není to moje odbornost. To je spíše dotaz na gastroenterologa. Může se jednat o tzv. dysmikrobii. Zvažte domluvit se na vyšetření také na alergie na potraviny. Případně zkuste upravit stravování, snížit jednoduché cukry. Z mé strany mě nic více aktuálně nenapadá.“

Mirek: „Dobrý den, už jako dítě jsem byl veselé povahy, nicméně cítil jsem jaksi podvědomě, že mě ovlivňuje špatné počasí. Dokážete určit kolik procent či podobné statistiky ovlivňuje počasí dobrou náladu co se týče funkcí mozku. Děkuji.“

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.: „Přiznám se, že vůbec nevím. Víme o meteorlogických vlivech na náladu. Ale podrobněji jsem to nezkoumal. O čem vím, tak je zásadní vystavit se světlu ráno a mít aspoň krátký intenzivnější pohyb. To by mohlo pomoci před výraznějšími propady. S věkem se citlivost na počasí zvyšuje.“